Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Cynyk (diskuse | příspěvky)
m napřímen odkaz
Řádek 2:
'''Flavius Valerius Constantinus''' ([[27. únor]]a někdy mezi léty [[272]] až [[285]] v [[Niš|Naissu]], [[Moesie|Horní Moesie]] – [[22. květen|22. května]] [[337]] poblíž [[Nikomédie]], [[Bithýnie]]), známý také jako '''Konstantin Veliký''', nebo '''Konstantin I.''', [[Východní křesťanství|východními křesťany]] uctívaný jako '''Svatý Konstantin''', byl od roku [[306]] [[Seznam římských císařů|římským císařem]] a od roku [[324]] až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé [[Římská říše|římské říše]].
 
Konstantinova změna náboženské politiky římské říše měla zásadní význam nejen pro [[Dějiny církvekřesťanství|křesťanství]], ale i pro historii pozdní antiky a [[Západní kultura|evropské civilizace]] vůbec. V roce [[312]] zvítězil v [[Bitva u Milvijského mostu|bitvě u Milvijského mostu]], k čemuž mu měl podle filozofů [[Lactantius|Lactantia]] a [[Eusebios z Kaisareie|Eusebia]] dopomoci [[Křesťanství|křesťanský]] [[Bůh]]. Poté v roce [[313]] vydal [[Edikt milánský]], jímž ukončil [[pronásledování křesťanů]] a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce [[325]] svolal do města [[Nikaia]] první [[První nikajský koncil|ekumenický koncil]]. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“.
 
Konstantinovým dalším významným počinem je přemístění centra říše z [[Řím]]a do [[Konstantinopol]]e. V roce 324 se rozhodl přesunout sídlo císařské vlády na východ do [[Starověké Řecko|řeckého]] města [[Byzantion]], jež bylo v roce [[330]] slavnostně vysvěceno a přejmenováno na Nova Roma („Nový Řím“) a po císařově smrti na „Konstantinovo město“.