Wikipedie

Německo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Sasik (diskuse | příspěvky)
506 editací
form.
Řádek 53:
}}
 
'''Německo''' (oficiální název '''Spolková republika Německo''', zkratka '''SRN'''; [[němčina|německy]]: ''Bundesrepublik Deutschland'', neoficiální německá zkratka '''BRD''') je [[Střední Evropa|středoevropský]] stát, rozdělený na 16 spolkových zemí. Na západě sousedí Německo s [[Francie|Francií]], [[Lucembursko|Lucemburskem]], [[Belgie|Belgií]] a [[Nizozemsko|Nizozemskem]]. Na severu je jeho sousedem [[Dánsko]] a jeho břehy jsou omývány [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Na východě sousedí s [[Polsko|Polskem]], na jihu se [[Švýcarsko|Švýcarskem]] a na jihovýchodě s [[Česko|Českem]] a [[Rakousko|Rakouskem]]. [[Česko]] je sousedem dvou spolkových zemí v Německu, a to [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Sasko|Saska]].
 
Rozloha Německa je 357&nbsp;023&nbsp;km<sup>2</sup>, přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle [[sčítání lidu]] mělo Německo k&nbsp;30.&nbsp;září 2014 81,01&nbsp;milionů obyvatel,<ref name="hoerigkeit" /> což z&nbsp;něj činí nejlidnatější stát [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jeho populace ale již v&nbsp;letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a&nbsp;to o&nbsp;skoro 800&nbsp;000&nbsp;obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z&nbsp;mála západoevropských zemí s&nbsp;úbytkem obyvatelstva.<ref name="rfr1">http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1</ref> Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě.<ref>[http://www.migrationinformation.org/datahub/countrydata/country.cfm Germany: Inflow of foreign population by country of nationality, 1994 to 2003]</ref> Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o&nbsp;zhruba 1,1&nbsp;miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu [[Imigrace|imigrant]]ůimigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou [[Evropská migrační krize|evropskou migrační krizí]], zvláště v&nbsp;roce [[2015]].
 
Dle známých dokumentů bylo území s latinským názvem [[Germánie]] obydleno několika [[Germáni|germánskými kmeny]] již před rokem 100 n. l. Od 10.&nbsp;století tvořila německá území jádro [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], která existovala až do roku [[1806]]. V&nbsp;16.&nbsp;století se severní oblasti staly centrem [[reformace]]. Ke sjednocení velké části tehdejšího Německa došlo po [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] v&nbsp;roce [[1871]]. V&nbsp;roce 1914 se Německo významně podílelo na vypuknutí [[První světová válka|první světové války]]. V&nbsp;roce [[1939]] rozpoutalo Německo [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]], která trvala do roku [[1945]] a&nbsp;byla doposud největší válkou historie. Po porážce v&nbsp;této válce přišlo Německo o&nbsp;území východně od řek [[Lužická Nisa|Nisy]] a [[Odra|Odry]] a&nbsp;o&nbsp;svou [[Exkláva|exklávu]] [[Východní Prusko]]. Na zbylém území Německa vznikly v&nbsp;roce [[1949]] dva státy, [[Německá demokratická republika]] (NDR) a&nbsp;[[Německo|Spolková republika Německo]] (SRN). Zvláštním politickým útvarem byl [[Západní Berlín]], který ale měl po celou dobu své existence pevné vazby na SRN. V&nbsp;roce [[1990]] se znovusjednocený Berlín a pět obnovených zemí na území bývalé NDR připojily ke Spolkové republice Německo.
 
[[Západní Německo]] bylo v&nbsp;roce [[1952]] zakládajícím členem [[Evropské společenství uhlí a oceli|Evropského společenství uhlí a&nbsp;oceli]] a&nbsp;v&nbsp;roce [[1957]] zakládajícím státem [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] (EHS). V&nbsp;současnosti je Německo významným členem jak Evropské unie (EU), tak [[Evropská měnová unie|Evropské měnové unie]] (EMU). Je také součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]. Německou měnou je [[euro]], které v&nbsp;roce [[2002]] nahradilo [[Německá marka|německou marku]].
Řádek 65:
Na základě nominální hodnoty [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je německá ekonomika čtvrtá největší na světě a&nbsp;největší v&nbsp;Evropě. Do roku [[2009]], kdy je předčila [[Čínská lidová republika|Čína]], bylo Německo největším světovým exportérem zboží. Německo je druhým největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci<ref>[http://www.topnews.in/germany-worlds-second-biggest-aid-donor-after-us-229970 Germany world's second biggest aid donor after US] TopNews, India.</ref> a&nbsp;jeho výdaje na obranu jsou šesté největší na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.sipri.org/contents/milap/milex/mex_major_spenders.pdf/download
| titul = The fifteen major spenders in 2006| datum přístupu = 2007-08-23 | rok = 2007| formát = PDF | edice = Recent trends in military expenditure | vydavatel = Stockholm International Peace Research Institute}}</ref> Životní úroveň je v&nbsp;Německu vysoká a v zemi&nbsp;funguje velice rozvinutý systém sociální pomoci. Německo je jedním z&nbsp;klíčových aktérů evropské i&nbsp;celosvětové politiky.<ref>[http://web.archive.org/web/20080404235732/http://www.iht.com/articles/2008/04/04/europe/poll.php The leader of Europe? Answers an ocean apart] International Herald Tribune. [[4. duben|4. dubna]] [[2008]].</ref> V&nbsp;mnoha vědeckých a&nbsp;technologických oborech je Německo považováno za světového lídra.<ref>[http://www.innovations-report.de/html/berichte/informationstechnologie/bericht-109339.html Confidently into the Future with Reliable Technology] www.innovations-report.de. [[7. květen|7. května]] [[2008]].</ref>
 
== Název ==
Český název Německa je již z dávné minulosti odvozen od slova „němý“, které se v&nbsp;[[Čeština|češtině]] vžilo jako označení [[Němci|německého národa]], nejspíše pro nedostatečnou schopnost těchto sousedních cizinců se dorozumět česky (na rozdíl od [[Slované|Slovanů]], kteří používali [[Slovo|slova]]).<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/puvod-nazvu-nemecko Původ názvu Německo]</ref> Moderní [[němčina]] má pro německý národ výraz ''Deutsche'' a Německo se nazývá ''Deutschland''.
 
Do roku 1989 se v češtině běžně používal politický název ''Německá spolková republika'' (zkratka ''NSR''){{#tag:ref|Obdobné překlady existují v češtině i v případě dalších politických (úředních) názvů států, např. Republik Österreich (doslova ''Republika Rakousko'') je česky nazýváno jako “[[Rakousko|Rakouská republika]]”, Fürstentum Liechtenstein (doslova ''Knížectví Lichtenštejnsko'') je česky nazýváno jako “[[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnské knížectví]]”, Konungariket Sverige (doslova ''Království Švédsko'') je česky nazýváno jako “[[Švédsko|Švédské království]]”, atd.<ref>[https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem- Číselník zemí (CZEM)]</ref>|group="pozn."}}, ale také název užívaný z&nbsp;československé strany v oficiálním styku - ''Spolková republika Německa'' (SRN)<ref>NETOPIL, Rostislav; BIČÍK, Ivan; BRINKE, Josef: ''Geografie Evropy: celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty fakult přírodovědeckých a pedagogických studentů oboru učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů''. Praha : SPN, 1989.</ref> (nikoliv [[Německo|Spolková republika Německo]], jak si přála německá strana). Běžný byl také geografický název [[Západní Německo]]. Tehdy „spojenecká“ [[Německá demokratická republika]] (NDR) byla z geografického hlediska, avšak jen neoficiálně, nazývána [[Východní Německo]].
 
[[Slovenština]] dodnes používá název ''Nemecká spolková republika'' (zkratka ''NSR'') a pouze v oficiálním styku (mj. mezinárodní dohody, smlouvy a podobné dokumenty, týkající se Německa a Slovenska) používá na výslovnou žádost německé strany název ''Spolková republika Nemecko'' (zkratka ''SRN'').<ref>[http://www.skgeodesy.sk/files/slovensky/ugkk/geodezia-kartografia/standardizacia-geografickeho-nazvoslovia/nazvy-statov/nemecko.pdf Štandardizované názvy nezávislých štátov]</ref>
Řádek 78:
=== Prehistorie ===
[[Soubor:Nebra Scheibe.jpg|thumb|right|[[Disk z Nebry]] je okolo 3 600 let starý.]]
Nález čelisti [[Mauer 1]] v roce 1907 ukazuje, že pravěcí lidé byli na území Německa přitomni už před 600 000 lety.<ref>{{cite web|url=http://www.pnas.org/content/107/46/19726.full|title=Radiometric dating of the type-site for Homo heidelbergensis at Mauer, Germany|work=[[Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|PNAS]]|date=27 August 2010|accessdate=27 August 2010}}</ref> Nejstarší dosud nalezené kompletní lovecké zbraně byly objeveny v uhelném dole v [[Schöningen]]u v roce 1995. Šlo o tři 380 000 let staré dřevěné oštěpy 6-7,5 stopy dlouhé.<ref>{{cite web|url=http://archive.archaeology.org/9705/newsbriefs/spears.html|title=World's Oldest Spears|work=archive.archaeology.org|publisher= |date=3 May 1997|accessdate=27 August 2010}}</ref> V údolí [[Neandertal]] byla v roce 1856 objevena vůbec první fosílie nemoderního člověka. Tento nový druh člověka byl pojmenován [[Neandertálec]]. O těchto fosíliích nazvaných ''Neandrtal 1'' je dnes známo, že jsou 40 000 let staré. Důkazy o moderních lidech podobně starých byly nalezeny v jeskyních v pohoří [[Švábská Alba]] nedaleko [[Ulm]]u. Nalezeny byly také 42 000 let staré flétny, vyrobené z ptačích kostí a mamutí slonoviny, které jsou nejstaršími nalezenými hudebními nástroji,<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-18196349|title=Earliest music instruments found|publisher=BBC|date=25 May 2012|accessdate=25 May 2012}}</ref> dále 40 000 let stará soška lvího muže,<ref>{{cite web|url=http://www.theartnewspaper.com/articles/Ice-Age-iLion-Mani-is-worlds-earliest-figurative-sculpture/28595|title=Ice Age Lion Man is world's earliest figurative sculpture|work=[[The Art Newspaper]]|date=31 January 2013|accessdate=31 January 2013}}</ref> a 35 000 let stará [[Venuše z Hohle Fels]], které jsou dosud nejstarším objeveným sochařským uměním.<ref>{{cite web|url=http://donsmaps.com/hohlefelsvenus.html|title=The Venus of Hohle Fels|work=donsmaps.com|publisher= |date=14 May 2009|accessdate=14 May 2009}}</ref> [[Disk z Nebry]] je vyrobený z [[bronz]]ubronzu a nalezený poblíž, jak název napovídá, [[Nebra|Nebry]] v zemi [[Sasko-Anhaltsko]]. Světový registr programu Paměť světa ([[UNESCO]]) tento nález nazval "jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století."<ref>{{cite news| url=http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-6/nebra-sky-disc/ | work=Unesco memory of the World | title=Nebra Sky Disc | date=2013}}</ref>
 
=== Germánské kmeny a Franská říše ===
Řádek 101:
=== Německý spolek a císařství ===
{{Podrobně|Německý spolek|Německé císařství|Pangermanismus}}
[[Soubor:Maerz1848 berlin.jpg|thumb|Původní [[Německá vlajka|černo-červeno-zlatá vlajka]]: [[Revoluce roku 1848 v Německu|Březnová revoluce v Berlíně]] ([[Berlín]], 19 . března 1848)]]
[[Soubor:Wernerprokla.jpg|thumb|Založení německého císařství ve Versailles 1871. [[Otto von Bismarck|Bismarck]] uprostřed v bílé uniformě.]]
Po pádu [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] byl v roce 1814 svolán [[Vídeňský kongres]] a byl založen [[německý spolek]] ("Deutscher Bund") - volná liga 39 svrchovaných německých států. Nesouhlas s restaurátorskou politikou částečně vedl k vzestupu liberálních hnutí, který následovaly nové represe ze strany rakouského státníka [[Klemens Wenzel von Metternich|knížete Metternicha]]. Celní unie ''[[Zollverein]]'' podporovala hospodářskou jednotu v německých státech.<ref>{{cite journal |last=Henderson |first=W. O. |title=The Zollverein |journal=History |date=January 1934 |volume=19 |issue=73 |pages=1–19 |doi=10.1111/j.1468-229X.1934.tb01791.x}}</ref>
 
Řádek 108:
 
[[Soubor:Deutsches Reich 1871-1918.png|left|thumb|[[Německé císařství]] (1871–1918) s dominantním [[Pruské království|Pruskem]] (modře)]]
Král [[Vilém I. Pruský|Vilém]] v roce 1862 jmenoval [[Otto von Bismarck]]a novým pruským ministerským předsedou. Ten úspěšně vedl [[Dánsko-německá válka|druhou šlesvickou válku]] v roce 1864 a pruské vítězství v [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce 1866 mu umožnilo vytvořit [[severoněmecký spolek]] ("Norddeutscher Bund") a [[rakouské císařství|Rakousko]] z jeho záležitosti vyloučit. Po francouzské prohře v [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské válce]] bylo v roce 1871 ve [[Versailles]] vyhlášeno [[německé císařství]], sdružující všechny rozptýlené části Německa s výjimkou Rakouska. Prusko bylo dominující složkou nového státu; pruský král z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] vládl současně jako císař a hlavní městem se stal [[Berlín]].
 
V období ''[[Gründerzeit]]'' po [[sjednocení Německa]] zaručila Bismarckova zahraniční politika (Bismarck se za císaře Viléma stal [[Německý kancléř|německým kancléřem]]) Německu postavení jako velikému národu, diplomatickou cestou izolovala [[Třetí Francouzská republika|Francii]] a vyhýbala se válce. V důsledku [[Berlínská konference|berlínské konference]] v roce 1884 Německo nárokovalo několik [[německé kolonie|kolonií]] včetně [[Německá východní Afrika|východní Afriky]], [[Německá jihozápadní Afrika|jihozápadní Afriky]], [[Togoland|Toga]] a [[Kamerun]]u.<ref>{{cite book |title=100 maps |year=2005 |publisher=Sterling Publishing |isbn=978-1-4027-2885-3 |editor=Black, John |page=202}}</ref>
Řádek 153:
Po kapitulaci Německa bylo jeho území rozhodnutím [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa|okupačních zón]]. Hlavní město [[Berlín]] obdrželo zvláštní [[čtyřmocenský status]] a byly v něm vytvořeny čtyři [[sektor]]y. Všechny zóny a sektory přijaly více než 6,5&nbsp;milionů etnických Němců vyhnaných z bývalých východních oblastí Německa a&nbsp;jiných oblastí do té doby obývaných Němci.<ref>{{cite web|url=http://www.tnr.com/book/review/orderly-humane-expulsion-germans-richard-evans?page=0,1&utm_source=The%20New%20Republic&utm_campaign=c58b90ef8c-TNR_BA_062812&utm_medium=email|author=Evans, Richard|title=The Other Horror, Review of ''Orderly and Humane: The Expulsion of the Germans After the Second World War'', by R.M. Douglas|work=New Republic|accessdate=28 September 2014}}</ref>
 
Západní okupační zóny Německa, ovládané Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Francií, byly sloučeny [[23. květen|23.&nbsp;května]] [[1949]] a&nbsp;vytvořily [[Německo|Spolkovou republiku Německo]] (''Bundesrepublik Deutschland'', neoficiální zkratka BRD, česky SRN). Ze sovětské okupační zóny se stala [[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1949]] [[Německá demokratická republika]] (''Deutsche Demokratische Republik'', zkratka DDR, česky NDR). Neformálně byly tyto státní útvary známé jako „[[Západní Německo]]“ a „[[Východní Německo]]“. Hlavním městem NDR se stal [[Východní Berlín]]. Spolková republika Německo zvolila [[Bonn]] jako prozatímní hlavní město (vážným kandidátem byl také [[Frankfurt nad Mohanem]]), čímž zdůraznila svůj postoj, že vytvoření dvou německých států považuje za umělé a pouze dočasné řešení a&nbsp;že se Berlínu v&nbsp;budoucnosti vrátí jeho funkce jako hlavní město znovusjednoceného Německa.<ref>{{cite book | last = Wise | first = Michael Z. | title = Capital dilemma: Germany's search for a new architecture of democracy| year = 1998| publisher = Princeton Architectural Press | isbn =978-1-56898-134-5 | page = 23}}</ref>
 
Západní Německo bylo založeno jako federální parlamentní republika se „sociálně tržním hospodářstvím“ (''soziale Marktwirtschaft''). Od roku 1948 se západní Německo stalo hlavním příjemcem finanční a materiální podpory ze strany USA při poválečné obnově, poskytnuté evropským zemím podle [[Marshallův plán|Marshallova plánu]], a využilo ji k rychlé přestavbě průmyslu.<ref>Crafts, Toniolo, p.464</ref>
 
Spolkovým parlamentem SRN byl v roce 1949 zvolen [[Konrad Adenauer]] prvním spolkovým kancléřem (''Bundeskanzler'') a&nbsp;v&nbsp;tomto úřadu zůstal až do roku [[1963]]. Pod jeho a následně pod [[Ludwig Erhard|Erhardovým]] vedením země zažila prudký a dlouhotrvající hospodářský růst, který začal již počátkem roku 1950. Do historie vešel jako „německý hospodářský zázrak“ (''Wirtschaftswunder''). Západní Německo se v&nbsp;roce [[1955]] připojilo k [[Severoatlantická aliance|NATO]] a bylo zakládajícím členem [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] v&nbsp;roce [[1957]].
 
Východní Německo bylo začleněno do [[Východní blok|východního bloku]] s politickou a vojenskou kontrolou ze strany [[Sovětský svaz|SSSR]]. Zůstaly v něm silné sovětské vojenské jednotky a&nbsp;země se stala členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Ačkoli Východní Německo prohlašovalo, že je demokratické, politická moc byla vykonávána pouze předními členy [[Politbyro|politbyra]] komunistické strany, zvané [[Sjednocená socialistická strana Německa]] (SED), podporované tajnou službou [[Stasi]] (''Staatssicherheit'')<ref name="spiegel_20080311">{{cite web|url = http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,540771,00.html|title = New Study Finds More Stasi Spooks|author = maw/dpa|date = 11 March 2008|work = [[Der Spiegel]]|accessdate =30 October 2011}}</ref> a řadou dílčích organizací kontrolujících téměř veškeré dění ve společnosti. Byla zavedena [[plánovaná ekonomika]] a země se později stala členem [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]].<ref name=loc-cs>"Germany (East)", Library of Congress Country Study, [http://memory.loc.gov/frd/cs/germany_east/gx_appnb.html Appendix B: The Council for Mutual Economic Assistance]</ref>
Řádek 165:
Zatímco východoněmecká propaganda byla založena na domnělých a některých skutečných výhodách tamějších sociálních programů a neustále hrozila invazí ze strany SRN a západních „[[Imperialismus|imperialistů]]“, velké počty občanů NDR se snažily uniknout do Spolkové republiky za svobodou a prosperitou.<ref name="NYT_19890822">{{cite news|url = http://www.nytimes.com/1989/08/22/world/westward-tide-of-east-germans-is-a-popular-no-confidence-vote.html?pagewanted=all&src=pm | title = Westward Tide of East Germans Is a Popular No-Confidence Vote|first = Ferdinand|last = Protzman |date = 22 August 1989|work = The New York Times | accessdate =30 October 2011}}</ref> Do poloviny roku 1961 to bylo ještě částečně možné přechodem nebo přejezdem z východní do západní části Berlína. V onom roce však byla postavena [[Berlínská zeď]], která prakticky znemožnila východním Němcům útěk do [[Západní Berlín|Západního Berlína]] a odtud do západního Německa. Tato zeď napříč Berlínem a na celé hranici Západního Berlína s&nbsp;územím NDR se stala symbolem [[Studená válka|studené války]], a proto se její pád v&nbsp;roce 1989 stal nejen symbolem [[znovusjednocení Německa]] a&nbsp;zásadních změn, které se posléze uskutečnily v jeho východní části (tzv. ''[[Die Wende|Wende]]''), ale také symbolem pádu komunismu v&nbsp;celé Evropě a&nbsp;dokonce i&nbsp;v&nbsp;Sovětském svazu samotném.
 
Na začátku 70. let [[20. století]] se napětí mezi východním a západním Německem zmírnilo, k čemuž rozhodující měrou přispěla tzv. ''[[Ostpolitik]]'', kterou prosadil spolkový kancléř [[Willy Brandt]] a&nbsp;ve které pokračoval i&nbsp;jeho nástupce [[Helmut Schmidt]]. V&nbsp;následujícím období se postupně normalizovaly i&nbsp;vztahy Spolkové republiky s&nbsp;dalšími zeměmi [[Východní blok|východního bloku]]. S&nbsp;[[Československá socialistická republika|Československem]] uzavřela SRN dne [[11. květen|11. května]] [[1973]] tzv. [[Pražská smlouva|Pražskou smlouvu]]. Československý prezident [[Gustáv Husák]] vykonal v dubnu 1978 oficiální návštěvu Spolkové republiky Německo.<ref>Eröffnungsseite des 1. Goldenen Buches der Stadt Bonn, opendata.bonn.de/node/902/downloadIm Cache, staženo 10.&nbsp;listopadu 2015 (německy).</ref>
 
V létě 1989 se [[Maďarsko]] rozhodlo železnou oponu odstranit a otevřít hranice, což způsobilo emigraci tisíců východních Němců do Západního Německa přes Maďarsko. To mělo na NDR zničující dopady. Poté docházelo k pravidelným masovým demonstracím, které získávaly stále více na podpoře. V den pádu berlínské zdi zmírnily východoněmecké úřady nečekaně omezení přístupu k&nbsp;hranicím, což dovolilo východoněmeckým občanům cestovat na Západ. Původně se zamýšlelo udržet Východní Německo jako stát, ale otevření hranic vedlo k urychlení sjednocujícího reformního procesu. Ten vyvrcholil ve [[Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu|Smlouvu o konečném uspořádání ve vztahu k Německu]] (tzv. smlouva 4&nbsp;+&nbsp;2) o&nbsp;rok později (12. září 1990), v rámci níž se čtyři okupační mocnosti vzdaly svých práv daných v rámci [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa]]. Německo vedené spolkovým kancléřem [[Helmut Kohl|Helmutem Kohlem]] (vůdce koalice [[CDU]]/[[CSU]] a [[FDP]], vicekancléřem a ministrem zahraničí byl [[Hans-Dietrich Genscher]]) bylo prakticky opět plně suverénním státem. Tím bylo umožněno i formální [[znovusjednocení Německa]], které se uskutečnilo 3.&nbsp;října 1990 vstupem pěti zemí bývalé NDR (''Neue Länder'') do Spolkové republiky.
Řádek 173:
[[Soubor:BRD.png|náhled|3. října 1990 bylo dokončeno sjednocení Německa. (Vnější hranice Německa jsou z roku 1990, vnitrostátní hranice ukazují stav po 29. červnu 1993)]]
 
Na základě tzv. smlouvy Berlín/Bonn, která byla přijata 10. března 1994, byl dosavadní provizorní stav ohledně hlavního města změněn tak, že se hlavním městem sjednoceného Německa definitivně stal [[Berlín]]. Městu [[Bonn]]u byl přiznán zvláštní [[status]] jako tzv. ''Bundesstadt'' („spolkové město“) se zachováním některých spolkových ministerstev a úřadů.<ref>{{cite web |title=Gesetz zur Umsetzung des Beschlusses des Deutschen Bundestages vom 20. Juni 1991 zur Vollendung der Einheit Deutschlands |url=http://bundesrecht.juris.de/berlin_bonng/index.html |publisher=Bundesministerium der Justiz |accessdate=19 April 2011 | language=German | date=26 April 1994}}</ref> Přemístění vlády v&nbsp;dohodnutém rozsahu bylo dokončeno v roce 1999.<ref>{{cite news |title= Brennpunkt: Hauptstadt-Umzug |url=http://www.focus.de/panorama/boulevard/brennpunkt-hauptstadt-umzug_aid_175751.html |accessdate =19 March 2011 |newspaper=Focus |date=12 April 1999 |language=German}}</ref>
 
Po volbách v roce 1998 se [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálnědemokratický]] politik [[Gerhard Schröder]] stal kancléřem historicky první tzv. červeno-zelené koalice [[SPD]] a [[Svaz 90/Zelení|Svazu 90/Zelených]], která trvala až do voleb v roce [[2005]].
 
Sjednocené Německo se nadále aktivně podílí na politickém dění v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V rámci [[Operace Spojenecká síla]], na které se významně podílely též Spojené státy a&nbsp;další země, a po jejím skončení se Německo angažovalo při zajišťování stability na [[Balkán]]ě. [[Bundeswehr|Vojenské jednotky Bundeswehru]] jsou také součástí mise NATO v&nbsp;[[Afghánistán]]u s&nbsp;cílem zajistit v této zemi bezpečnost po svržení vlády [[Taliban]]u (viz [[Válka v Afghánistánu (2001–současnost)|Válka v&nbsp;Afghánistánu]]).<ref>{{cite news | last = Dempsey | first = Judy | url = http://www.nytimes.com/2006/10/31/world/europe/31iht-germany.3343963.html | title = Germany is planning a Bosnia withdrawal | newspaper = International Herald Tribune | date = 31 October 2006 | accessdate =7 May 2011 }}</ref> Tato vojenská nasazení NATO vyvolala jak v&nbsp;Německu samotném tak mezinárodně kontroverzní debaty, protože po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo Německo vázáno jak spojeneckými dohodami tak vnitrostátním právem k&nbsp;rozmístění jednotek pouze na vlastním území k&nbsp;výlučně obranným účelům.<ref>{{cite web |last=Merz |first=Sebastian |title=Still on the way to Afghanistan? Germany and its forces in the Hindu Kush |url=http://www.sipri.org/research/conflict/publications/merz |publisher=Stockholm International Peace Research Institute |format =PDF |accessdate=16 April 2011 |pages=2, 3| date=November 2007}}</ref>
 
V roce [[2005]] se jako první žena stala kancléřkou Německa [[Angela Merkelová]], která vytvořila [[První vláda Angely Merkelové|vládu]] tzv. velké koalice za účasti křesťanských stran [[CDU]]/[[CSU]] a sociálně-demokratické SPD. Po volbách v roce [[2009]] vznikla [[Druhá vláda Angely Merkelové|druhá vláda]] kancléřky Merkelové jako koalice CDU/CSU a [[Svobodná demokratická strana|Svobodné demokratické strany]] (FDP), jejíž předseda [[Guido Westerwelle]] se stal vicekancléřem a ministrem zahraničí. Po volbách v roce [[2013]] se vrátila k moci tzv. velká koalice a vznikla [[třetí vláda Angely Merkelové]]. Od té doby není ve [[Spolkový sněm|Spolkovém sněmu]] zastoupena liberální FDP, což je poprvé v historii Spolkové republiky. Od roku 2014 získává v parlamentech spolkových zemí mandáty nově založená konzervativní strana [[Alternativa pro Německo]] (AfD), není však doposud ve spolkovém parlamentu.
 
Mezi hlavní politické plány německého vedení na počátku [[21.&nbsp;století]] patří tzv. energetická revoluce (''Energiewende'') pro využití udržitelných zdrojů energie ([[solární energie]], [[větrná energie]] a další zdroje),<ref>[http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/ Energiewende v Německu] oEnergetice.cz</ref> tzv. „brzda dluhu“ (''Schuldenbremse''), která má zajistit vyrovnané státní a komunální rozpočty, reforma německých imigračních zákonů, právní předpisy pro obecnou [[minimální mzda|minimální mzdu]] a [[high-tech]] [[strategie]] pro informatizaci a další modernizaci již tak velmi vyspělé německé ekonomiky na model zvaný ''[[Industrie 4.0]]''.<ref>{{cite web|title=Government declaration by Angela Merkel|url=http://www.tagesschau.de/inland/merkel-regierungserklaerung110.html|publisher=ARD Tagesschau (German)|date=29 January 2014|accessdate=15 December 2014}}</ref>
 
Z ekonomického hlediska bylo začleňování „nových zemí“ do znovusjednoceného Německa po roce 1990 velmi nákladné. Pro krytí těchto nákladů byly zmobilizovány nejrůznější finanční zdroje včetně pětiprocentního tzv. solidárního příplatku (''Solidaritätszuschlag'') k řadě daňových sazeb (mj. daně z příjmu obyvatelstva a&nbsp;z&nbsp;kapitálových výnosů). Tento příplatek je vybírán i&nbsp;nadále, 25&nbsp;let po znovusjednocení Německa. Kromě značných vnitropolitických a ekonomických problémů vyvolaných znovusjednocením se Německo v letech 1990 až 2015 potýkalo s&nbsp;dočasně se zvyšující nezaměstnaností a zvětšováním sociální propasti mezi příjmovými skupinami, s&nbsp;nízkou porodností a&nbsp;z&nbsp;toho vyplývajícím stárnutím a&nbsp;dokonce úbytkem obyvatelstva, s problematickým začleňováním přistěhovalců do společnosti a&nbsp;pravicovým i&nbsp;levicovým [[Extremismus|extremismem]].
Řádek 190:
Hlavními [[geomorfologie|geomorfologickými]] celky Německa jsou od severu k jihu [[Severoněmecká nížina]], [[Středoněmecká vysočina]], alpské předhůří a velehorské pásmo německých [[Alpy|Alp]].
 
Německo sousedí s devíti státy: [[Dánsko]], [[Polsko]], [[Česko]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]], [[Francie]], [[Lucembursko]], [[Belgie]] a [[Nizozemsko]]. Německo je zemí v [[Evropa|Evropě]], která sousedí s nejvíce státy.
 
Na [[sever]]useveru sousedí Německo s Dánskem (délka hranic 67 kilometrů), na severovýchodě s Polskem (442 kilometrů), na východě s Českem (811 kilometrů), na jihovýchodě s Rakouskem (815 kilometrů; bez hranice v [[Bodamské jezero|Bodamském jezeře]]), na jihu se Švýcarskem (316 kilometrů; s hranicí [[exkláva|exklávy]] [[Büsingen am Hochrhein|Büsingen]], ale bez hranice v Bodamském jezeře), na jihozápadě s Francií (448 kilometrů), na západě s Lucemburskem (135 kilometrů) a s Belgií (156 kilometrů) a na severozápadě s Nizozemskem (567 kilometrů).
Délka hranic činí celkem 3 757 kilometrů (bez hranic v Bodamském jezeře).
Během dějin se často měnil i střed německého státu.
Řádek 265:
[[Soubor:White-tailed_Eagle_34.jpg|thumb|right|Chráněný dravec [[orel mořský]]]]
Původní druhy [[savci|savců]] v Německu žijí nejčastěji v lesích. V lese žijí různé druhy [[lasicovití|lasic]], [[daněk evropský]], [[jelen evropský]], [[srnec obecný]], [[prase divoké]] a [[liška obecná (šelma)|liška obecná]]. [[Bobr]] a [[vydry|vydra]] se vyskytují méně často, v poslední době ale stoupají jejich stavy.
Mnozí velcí savci byli v Německu vyhubeni: [[pratur]] v roce [[1846]], [[medvěd hnědý]] roku 1835, [[los evropský]] byl hojný ještě ve středověku, [[kůň|divoký kůň]] byl vyhuben v 19.&nbsp;století, [[zubr evropský|zubr]] na přelomu 17. a 18.&nbsp;století a [[vlk]] roku 1904.
V&nbsp;současné době se do Německa vrací vlci a losi z&nbsp;[[Polsko|Polska]] a [[Česko|Česka]],{{Doplňte zdroj}}<!--- Kde v českém pohraničí sousedícím s německem stoupají stavy vlků nebo sobů? --> kde stoupají jejich stavy.
 
Populace [[orel mořský|orla mořského]], ptáka, jenž je ve znaku Německa, čítá asi 500&nbsp;párů, především v [[Braniborsko|Braniborsku]] a [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]]. Z&nbsp;dravých ptáků se v Německu nejvíc vyskytuje [[káně lesní]] a [[poštolka obecná]], [[sokol stěhovavý]] je mnohem vzácnější. 50 % populace [[luňák červený|luňáka červeného]] hnízdí právě v Německu, ale díky intenzifikaci zemědělství klesají jeho stavy.
Řádek 483:
=== Zahraniční politika ===
[[Soubor:33rdG8Leaders.jpg|thumb|Německo hostilo summit G8 v [[Heiligendamm]]u 6.-8. června 2007]]
Hlavní směry německé zahraniční politiky jsou příklon k západu (''Westbindung'') a tzv. [[evropská integrace]]. Od roku 1990 hraje Německo ve spolupráci s [[Francie|Francií]] rozhodující a vůdčí roli v rámci EU. Německo je od roku 1950 členem [[Rada Evropy|radyRady Evropy]] a v roce 1957 podepsalo [[římskéŘímské smlouvy]], základy pro dnešní [[Evropská unie|Evropskou unii]]. Hlavním prvkem bezpečnostní politiky a vyjádření prozápadní politiky je člentví v [[Severoatlantická aliance|NATO]], kam země vstoupila roku 1955. Dále je Německo členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[G8]], [[G20]], [[světováSvětová banka|světovéSvětové banky]] a [[Mezinárodní měnový fond|MMF]]. Německo se v EU také snaží prosadit více sjednocený politický, ekonomický a bezpečnostní aparát.<ref>{{cite web|url=http://www.ambafrance-uk.org/Declaration-by-the-Franco-German,4519.html|title=Declaration by the Franco-German Defence and Security Council|publisher=French Embassy UK|date=13 May 2004|accessdate=19 March 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140327015942/http://www.ambafrance-uk.org/Declaration-by-the-Franco-German,4519.html|archivedate=27 March 2014}}</ref><ref>{{cite news | url=http://www.nytimes.com/2008/04/04/world/europe/04iht-poll.4.11666423.html | title = The leader of Europe? Answers an ocean apart | author = Freed, John C. | newspaper = The New York Times | date = 4 April 2008 | accessdate =28 March 2011 }}</ref>
 
Německo má síť 227 zahraničních diplomatických misí<ref>{{cite web|url=http://www.auswaertiges-amt.de/EN/AAmt/Auslandsvertretungen/Uebersicht_node.html|title=The German Missions Abroad|publisher=German Federal Foreign Office|accessdate=7 May 2015}}</ref> a udržuje vztahy s více než 190 zeměmi.<ref>{{cite web|url=http://www.auswaertiges-amt.de/EN/AAmt/Auslandsvertretungen/Botschaften_node.html|title=The Embassies|publisher=German Federal Foreign Office|accessdate=18 July 2012}}</ref> V roce [[2011]] bylo největší přispěvatelem do evropského rozpočtu (20 %)<ref>{{cite web | url=http://ec.europa.eu/budget/figures/2011/2011_en.cfm | title=The EU budget 2011 in figures|publisher=[[Evropská komise]]|accessdate=6 May 2011}}</ref> a třetím největším přispěvatelem do OSN (8%).<ref>{{cite web | url=http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=ST/ADM/SER.B/824 | title=United Nations regular budget for the year 2011|publisher=UN Committee on Contributions|accessdate=6 May 2011}}</ref>
 
V roce 1999 vláda kancléře [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]] vymezila nový základ německé zahraniční politiky tím, že se v rámci rozhodnutí NATO zapojila do [[válka v Kosovu|války v Kosovu]] v rámci [[Operace Spojenecká síla]]. Němečtí vojáci byli oficiálně posláni do boje poprvé od roku [[1945]].<ref>{{cite news |url=http://www.dw-world.de/dw/article/0,2144,1741310,00.html |title=Germany's New Face Abroad |work=[[Deutsche Welle]] |date=14 October 2005 |accessdate=26 March 2011}}</ref>
 
=== Ozbrojené síly ===
[[Soubor:Eurofighter_9803_1.jpg|thumb|Dvoumístný [[Eurofighter Typhoon]] německého letectva]]
Po založení v roce [[1949]] nemohla mít Spolková republika Německo zpočátku vlastní ozbrojené síly. Po [[Korejská válka|korejské válce]] a také kvůli [[Sovětský svaz|sovětské]] politice ve východním bloku bylo Západnímu Německu povoleno [[Wiederbewaffnung|vyzbrojit se]]. Nejprve byla v roce [[1951]] založena polovojenská spolková pohraniční stráž ''[[Bundesgrenzschutz]]'' a v roce [[1955]] se Západní Německo stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V [[Německá demokratická republika|NDR]] vznikla [[Nationale Volksarmee|národní lidová armáda]].
 
Ozbrojené síly, ''[[Bundeswehr]]'', jsou rozděleny jako ''[[Německá armáda|Heer]]'' (armáda a speciální jednotky [[Kommando Spezialkräfte|KSK]]), ''[[Německé námořnictvo|Marine]]'' (námořnictvo), ''[[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]]'' (letectvo), ''[[Zentraler Sanitätsdienst der Bundeswehr|ústřední zdravotní služba]]'' a ''[[Streitkräftebasis]]'' (základny ozbrojených sil). V roce [[2011]] byly výdaje na armádu odhadovány na 1,3 % německého HDP, což je v porovnání s ostatními členy NATO málo. V absolutních číslech jsou německé vojenské výdaje 9. nejvyšší na světě.<ref>{{cite web |url=http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/milex_15/the-15-countries-with-the-highest-military-expenditure-in-2011-table/view|title=The 15 countries with the highest military expenditure in 2011 |accessdate=7 April 2012 |date=September 2011 | publisher=Stockholm International Peace Research Institute}}</ref>
V době míru je Bundeswehr pod vedením ministra obrany. Během válečného stavu by se vrchním velitelem stal kancléř.<ref>{{cite web |url=http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gg/gesamt.pdf |title=Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland, Artikel 65a,87,115b |publisher=Bundesministerium der Justiz |accessdate=19 March 2011 |language=German}}</ref>
 
V roce [[2012]] v Bundeswehru sloužilo 183 000 profesionálních vojáků a 17 000 dobrovolníků.<ref>{{cite web |url=http://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/DcmxDYAwDATAWVgg7unYAugc8kSWI4OMIesTXXm002D8SeWQy7jRStshc-4p94L0hENCnXEGUvXXSuMKG8FwBd26TD9uIZiT/ |title=Die Stärke der Streitkräfte |accessdate=20 April 2012|date=23 March 2012 |publisher=[[Bundeswehr]]|language=German}}</ref>
Německá vláda plánuje snížit počet vojáků na 170 000 profesionálů a 15 000 dobrovolníků.<ref name="bwzukunft">{{cite web |url=http://www.bundeswehr.de/portal/a/bwde/!ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP3I5EyrpHK9pPKUVL3ikqLUzJLsosTUtJJUvbzU0vTU4pLEnJLSvHRUuYKcxDygoH5BtqMiAMTJdF8!/ |title=Ausblick: Die Bundeswehr der Zukunft |accessdate=5 June 2011 |publisher=[[Bundeswehr]]|language=German}}</ref>Obrojené síly mají k dispozici také záložníky, kteří se účastní obraných cvičeních a nasazení v zahraničí.<ref name="bwzukunft"/> Podle údajů organizace [[SIPRI]] bylo Německo v roce 2014 čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě.<ref>{{cite web|title=Trends in International Arms Transfer, 2014|url=http://books.sipri.org/product_info?c_product_id=495|website=www.sipri.org|publisher=Stockholm International Peace Research Institute|accessdate=18 March 2015|ref=SIPRI Fact Sheet, March 2015}}</ref>
 
== Ekonomika ==
Řádek 508:
Německo je surovinově relativně chudá země, hospodářství je převážně soustředěno v sektoru průmyslu a služeb.
 
Německo vytvořilo v roce 2006 [[hrubý domácí produkt]] (HDP) ve výši 2&nbsp;307,2 miliard [[Euro|eur]] (€) (na jednoho obyvatele činil HDP 28&nbsp;012&nbsp;€), takže má třetí největší národní hospodářství světa. V hrubém národním produktu na osobu bylo Německo v roce 2006 přesto jen na 19.&nbsp;místě na světě, v Evropské unii na 13.&nbsp;místě.
 
V sektoru služeb pracovalo v roce 2006 63,8 % obyvatel, v průmyslu 33,4 % a&nbsp;v&nbsp;zemědělství 2,8 %. Služby produkovaly v roce 2006 68,5 % národního důchodu, průmysl 30,2 % a zemědělství 1,3 %. Ovšem v poslední době německou ekonomiku čím dál více brzdí nedostatek pracovních sil, způsobený extrémně nepříznivým demografickým vývojem. Odhaduje se, že v roce 2030 bude německé ekonomice chybět na 5,2 milionu kvalifikovaných sil, z&nbsp;toho 2,4 milionu vysokoškolsky vzdělaných odborníků. V tomto směru se ukázalo také neprozřetelným sedmileté omezení pracovního trhu pro zaměstnance z bývalého východního bloku, které vstoupilo v účinnost po rozšíření EU roku 2004.<ref>http://finance.idnes.cz/nemecko-otvira-pracovni-trh-cechu-se-ale-boji-f3s-/podnikani.aspx?c=A110414_1567032_viteze_bab</ref>
 
Německo je na světové špičce v automobilovém, elektrotechnickém, [[strojírenství|strojírenském]] a chemickém průmyslu. V letech 2003-2008 bylo největším světovým vývozcem zboží.<ref>{{Cite news| url=http://www.nytimes.com/2010/02/20/business/economy/20charts.html | work=The New York Times | title=A Shift in the Export Powerhouses |first=Floyd |last=Norris |date=20 February 2010 |accessdate=27 March 2011}}</ref>
 
Vývoj hospodářství v Německu po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] (resp. po konstituování dvou německých států) byl poznamenán skutečností, že tři tradiční průmyslové oblasti dřívějšího Německa, a sice [[Horní Slezsko]], [[Sasko]] a [[Porúří]], se ocitly ve třech různých státech ([[Polsko]], [[Německá demokratická republika|NDR]] a [[Západní Německo|NSR]]). Proto měly zcela odlišné podmínky pro svůj další rozvoj. Horní Slezsko připadlo téměř celé Polsku. Ze Saska bylo strojové vybavení mnoha továren po válce odvezeno jako reparace do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V Porúří (s městy jako [[Dortmund]], [[Essen]] a&nbsp;[[Duisburg]]) hrály významnou roli po dlouhou dobu i nadále těžký průmysl a těžba uhlí. Pro Německo je sice finančně výhodnější uhlí dovážet, což se v posledních letech projevilo v téměř úplném útlumu těžby černého (kamenného) uhlí, přesto však zatím zůstává spolu s USA na předním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí (hlavně ve Východním Německu) i v jeho spotřebě.
Řádek 523:
=== Průmysl a služby ===
[[Soubor:Borsig 1847.jpg|thumb|Továrna na lokomotivy Borsig v Berlíně ([[Feuerland]]) v roce 1847. Počátek [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce v Německu]] způsobil drastické sociální změny.]]
Z 500 největších firem světa je 37 německých, z nichž 30 firem je označováno za společnosti zobrazené v [[Burzovní index|akciovém indexu]] [[DAX]] (zkratka pro ''Deutscher Aktienindex''). Tyto společnosti jsou vesměs činné nejen na německém nebo evropském trhu, nýbrž celosvětově.
 
Mezi nejvýznamnější německé firmy patří automobilky [[Volkswagen]], [[Daimler AG]] a [[BMW]], producent programů pro firemní použití [[SAP (společnost)|SAP]], pojišťovny [[Allianz]] a [[Münchener Rück]], výrobce elektrických zařízení [[Siemens AG]], chemické firmy [[Bayer AG]] a&nbsp;[[BASF]], výrobci sportovního zboží [[Adidas]] a [[Puma (značka)|Puma]] a&nbsp;přes různé problémy nadále i&nbsp;velká obchodní banka [[Deutsche Bank]]. Mezi další firmy známé po celém světě patří výrobce pneumatik [[Continental (společnost)|Continental]] (ke kterému patří česká firma [[Continental Barum]]), sesterské farmaceutické firmy [[Fresenius]] a [[Fresenius Medical Care]], dále [[Robert Bosch GmbH]] a&nbsp;elektrárenské společnosti [[E.ON]] a&nbsp;[[RWE]]. Značný význam mají také mj. [[Deutsche Post]], telekomunikační koncern [[Deutsche Telekom]] a obchodní společnost [[Metro (společnost)|Metro]].
Řádek 564:
{{Viz též|Doprava v Německu}}
[[Soubor:Hallerbach- und Wiedtalbrücke.jpg|náhled|left|Mosty Hallerbach a Wiedtal na trase Kolín-Frankfurt]]
[[Soubor:ICE3 in Cologne.jpg|náhled|Rychlovlak ICE na nádraží v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]]]
První dlážděné [[silnice]] na území dnešního Německa založili již [[Římané]]. První státní silnice byly na německém území postaveny v 18. století. Rozvoj automobilismu dal výstavbě silnic nové impulsy. První dálnice světa, [[AVUS]] v [[Berlín]]ěBerlíně, byla postavena již v&nbsp;roce 1921. [[Silniční doprava]] vystřídala ve druhé polovině 20. století železniční dopravu v množství přepraveného [[náklad]]unákladu.
Německo mělo k 1.&nbsp;lednu 2007 12&nbsp;531 kilometrů [[dálnice|dálnic]], 40&nbsp;711 kilometrů spolkových silnic, 86&nbsp;597 zemských silnic a 91&nbsp;520 kilometrů okresních silnic.
 
V roce 2006 zemřelo na německých silnicích 5094 lidí, počet mrtvých má klesající tendenci. V Německu jsou v&nbsp;obcích velice časté [[pěší zóna|pěší zóny]], zóny s&nbsp;maximální rychlostí 30&nbsp;km/h atd.
 
Německo disponuje [[železnice|železniční]] sítí o délce asi 35&nbsp;000 kilometrů. Denně je vypraveno přibližně 50 tisíc osobních a nákladních [[vlak]]ůvlaků.
 
V rámci reformy železnice byla k 1.&nbsp;lednu 1994 sloučena [[Deutsche Bundesbahn]] (západní část Německa) a [[Deutsche Reichsbahn (NDR)|Deutsche Reichsbahn]] (východní část Německa) do akciové společnosti [[Deutsche Bahn AG]], která organizuje velkou část železniční dopravy v Německu. Vedle Deutsche Bahn AG jezdí v Německu asi 350 dalších menších regionálních železničních dopravců. Stát v Německu financuje údržbu železniční sítě a dotuje regionální dopravu. V regionální dopravě i dálkové dopravě jezdí vlaky většinou podle taktového [[jízdní řád|jízdního řádu]]. Na dálkových trasách jezdí rychlovlaky [[Intercity-Express|ICE]] na tratích o celkové délce asi 2000&nbsp;km. Podíl železnice na nákladní i osobní přepravě do roku 2005 klesal, od té doby má opět stoupající tendenci.
 
[[Letiště Frankfurt nad Mohanem|Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem]] je nejdůležitějším letištěm společnosti [[Lufthansa]] a třetím největším letištěm v [[Evropa|Evropě]] co do počtu odbavených osob, v objemu přepraveného [[zboží]] je největším letištěm Evropy. Frankfurtské [[letiště]] ročně odbaví 52 miliónů osob. [[Letiště Mnichov|Mnichovské letiště]] Franze Josefa Strausse přepraví ročně 32&nbsp;miliónů osob, jeho význam se zvětšuje. Nové berlínské letiště bude po uvedení do provozu v roce 2011 třetím největším německým letištěm. Německo má celkově 430&nbsp;letišť a má největší hustotu přistávacích a startovacích drah na světě.
 
Německo je jedním z největších [[Vývoz|exportérů]] světa, proto je závislé na své námořní flotile. Disponuje velkým počtem moderních přístavů, ale vysoký podíl zahraničního obchodu se realizuje přes přístavy v sousedních zemích, především v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Německo plánuje rozsáhlé modernizace svých přístavů. Má se stavět čtvrtý kontejnerový terminál v [[Bremerhaven]]u, prohlubovat koryta řek [[Labe]] a [[Vezera|Vezery]]. V prohloubeném přístavu JadeWeserPort ve [[Wilhelmshaven]]u budou moci přistávat největší [[kontejner]]ovékontejnerové lodě světa. Největšími přístavy Německa jsou [[Hamburk]], [[Wilhelmshaven]] a [[Brémy]] s [[Bremerhaven]]. Nejdůležitějším přístavem Baltského moře je [[Lübeck]].
 
Nejdůležitější trasy námořní plavby jsou na dolním Labi a dolní Vezeře, dále průplav mezi Severním a Baltským mořem. Německé pobřeží Baltského moře, v&nbsp;[[Meklenburský záliv|Meklenburském zálivu]], je nejnebezpečnější částí baltského pobřeží.
V Německu je dobře rozvinutá [[říční plavba]], země má hustou síť vnitrozemských [[průplav]]ů. Nejdůležitější splavné řeky jsou [[Rýn]], [[Mohan]], [[Vezera]] a [[Labe]]. Významné jsou vnitrozemské říční kanály, z&nbsp;nichž nejvýznamnějšími jsou Středoněmecký průplav, kanál Dortmund-Ems, kanál Rýn-Herne a&nbsp;Elbe-Seitenkanal. Kanál Dunaj-Mohan překračuje hlavní evropské rozvodí a umožňuje plavbu ze [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]] do [[Černé moře|Černého moře]]. Říční přístavy v [[Duisburg]]u na soutoku Rýna a řeky Ruhr s&nbsp;ročním obratem 70&nbsp;miliónů tun [[zboží]] ročně patří k největším říčním přístavům světa.
 
== Věda a technika ==
[[Soubor:Views in the Main Control Room (12052189474).jpg|náhled|[[Evropské středisko kosmických operací]] v [[Darmstadt]]uDarmstadtu]]
V Německu jsou [[univerzita|univerzity]], technické univerzity a vysoké odborné školy institucemi vědeckého výzkumu. Univerzity v Německu jsou zařízení oprávněná vydávat titul [[doktor]]a i [[docent]]a.
Z Německa pochází mnozí vědci ze všech oborů věd. [[Albert Einstein]] a [[Max Planck]] a jejich teorie položily základy moderní [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]], na které navázali [[Werner Heisenberg]] a [[Max Born]]. [[Wilhelm Conrad Röntgen]], první nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za fyziku, objevitel po něm pojmenovaného [[rentgenové záření|rentgenového záření]], které se dnes využívá v lékařské diagnostice. [[Heinrich Rudolf Hertz|Heinrich Hertz]] napsal významné práce k teorii [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], které je podstatné pro dnešní telekomunikační zařízení. Objevy [[Nicolaus Otto|Nikolause Otta]] – zážehový čtyřtaktní motor (benzínový), [[Rudolf Diesel|Rudolfa Diesela]] – vznětový motor (dieselový), [[Gottlieb Daimler|Gottlieba Daimlera]] a [[Karl Benz|Carla Benze]] radikálně změnily oblast [[doprava|dopravy]]. V [[Chemie|chemickém]] výzkumu jsou známými osobnostmi [[Otto Hahn]] a [[Justus von Liebig]]. Úspěšné vynálezy [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]], [[Ernst Werner von Siemens|Wernera von Siemense]], [[Wernher von Braun|Wernhera von Brauna]], [[Konrád Zuse|Konrada Zuseho]] a [[Philipp Reis|Philippa Reise]] jsou základy našeho světa a součástí technického vzdělání. V Německu se také narodilo mnoho významných [[matematika|matematiků]]: [[Adam Riese]], [[Friedrich Wilhelm Bessel|Friedrich Bessel]], [[Richard Dedekind]], [[Carl Friedrich Gauss]], [[David Hilbert]], [[Emmy Noether]], [[Bernhard Riemann]], [[Karl Weierstrass]] a [[Johannes Müller]] (Regiomontanus). Další důležití němečtí vědci a vynálezci jsou [[Christiane Nüsslein-Volhard]], [[Gottfried Wilhelm Leibniz]], [[Alexander von Humboldt]], [[Max Müller]], [[Theodor Mommsen]], [[Robert Koch]] a [[Max Weber]].
 
== Obyvatelstvo ==
{{viz též|Obyvatelstvo Německa|Němci}}
[[Soubor:Einwohnerdichte Deutschland.png|náhled|[[Hustota zalidnění]] v Německu]]
Podle sčítání z roku 2011 mělo Německo 80,2&nbsp;milionu,<ref name="File 2013">[https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressekonferenzen/2013/Zensus2011/bevoelkerung_zensus2011.pdf?__blob=publicationFile ''Zensus 2011: Bevölkerung am 9. Mai 2011'']. Retrieved 1 June 2013.</ref> což ho činí nejlidnatější zemí evropské unie, po [[Rusko|Rusku]] druhou nejlidnatější v Evropě a [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|16. nejlidnatější na světě]].<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html?countryName=Lebanon&countryCode=le&regionCode=me&rank=126 |title=Country Comparison :: Population |publisher=CIA |accessdate=26 June 2011}}</ref> [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota zalidnění]] je 225 obyvatel na čtverční kilometr. Celková [[Seznam států světa podle průměru délky života|průměrná délka života]] je 80,19 let (77,93 let pro muže a 82,58 let pro ženy). Podle odhadů z roku 2011 činila plodnost 1,41 dítěte na ženu či 8,33 narození na 1000 obyvatel, což je jedna z nejnižších na světě. Od 70. let v Německu [[úmrtnost]] překonává [[porodnost]].<ref>{{cite web | title = Demographic Transition Model | publisher=Barcelona Field Studies Centre | date = 27 September 2009 | url = http://geographyfieldwork.com/DemographicTransition.htm | accessdate =28 March 2011}}</ref> Nicméně od roku 2010 je Německo svědkem zvýšené porodnosti a míry migrace,<ref>{{cite web|url=http://www.thelocal.de/society/20101229-32091.html#.UXUZKEpTv3N|title=Birth rate on the rise in Germany|work=The Local|accessdate=28 September 2014}}</ref> částečně za to může nárůst počtu dobře vzdělaných migrantů.<ref>{{cite web|url=http://www.spiegel.de/international/germany/elite-young-immigrants-could-provide-future-stability-for-german-economy-a-885647.html|title=The New Guest Workers: A German Dream for Crisis Refugees|date=28 February 2013|work=Spiegel Online|accessdate=28 September 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.dw.de/more-skilled-immigrants-find-work-in-germany/a-16696339|title=More skilled immigrants find work in Germany|work=Deutsche Welle|accessdate=28 September 2014}}</ref> Většina imigrantů přicházela z [[jižní Evropa|jižní]] a východní Evropy a usazuje se v městských oblastech.<ref>{{cite web|url=http://www.dw.de/german-population-rises-thanks-to-immigration/a-16525083|title=German population rises thanks to immigration|work=Deutsche Welle|accessdate=28 September 2014}}</ref>
 
Německo má chronicky jednu z&nbsp;nejnižších [[porodnost]]íporodností na světě, což patří mezi jeho vůbec nejvážnější problémy a stává se velkou hrozbou pro budoucnost státu. Od roku [[1972]] počet zemřelých neustále překračuje počet narozených. V roce [[2006]] měla německá rodina 1,37 dítěte na ženu. V roce 2007 poprvé po deseti letech porodnost stoupla a narodilo se 684&nbsp;862 dětí (1,38 dítěte na ženu). V následujících letech ale dále klesala až k 665 126 živě narozeným dětem roku 2009 (1,36 dítěte na matku).<ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tps00111</ref><ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde220&plugin=1</ref> Dalším drobným výkyvem se dostala k hodnotě 1,39 dítěte na matku, což je tedy 677 947 živě narozených dětí v roce 2010. Ovšem v následujícím roce opět spíše klesala. Tento vývoj má za následek rychlé stárnutí a úbytek obyvatelstva. Od začátku roku 2003, kdy Německo dosáhlo počtu 82 536 680 obyvatel, ubylo do 1. ledna roku 2011 i přes výrazný příliv imigrantů více než 785 000 obyvatel.<ref name="rfr1" /> K 31. prosinci 2007 žilo na území Německa 82&nbsp;217&nbsp;800 obyvatel na ploše 357&nbsp;104 čtverečních kilometrů. Německo patří mezi země s vysokou hustotou zalidnění, což je důsledkem především odsunu a emigrace [[Etničtí Němci|etnických Němců]] ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce. Asi 75 milionů obyvatel Německa (tj. 91 %) má německé [[Občanství|státní občanství]]. Z těchto má 7,9 miliónu migrační minulost. Mezi nimi je 4,3 miliónů [[Občanství|občanů]] ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (51 procent) a Polska (34 %), kteří mají německý původ a přistěhovali se do Německa. Hovorově se jim říká ruští Němci. Dále to jsou v Německu dlouhodobě žijící cizinci a jejich rodinní příslušníci, včetně jejich dětí narozených v Německu, kteří si požádali o německé občanství.
 
=== Imigrace ===
[[Soubor:COB data Germany.PNG|thumb|V roce 2013 bylo Německo na 3. místě co do počtu populace imigrantů.<ref name="International Migration 2006">{{cite web |url=http://www.un.org/esa/population/publications/2006Migration_Chart/Migration2006.pdf |title=International Migration 2006 |publisher =UN Department of Economic and Social Affairs |accessdate=18 March 2011}}</ref>]]
V roce 2014 žilo v 81-milionovém Německu skoro 7 miliónů obyvatel jiné státní příslušnosti. 96% z nich žilo na území dřívějšího [[Západní Německo|Západního Německa]] či Berlína.<ref>{{cite web|url=https://www.destatis.de/DE/Publikationen/Thematisch/Bevoelkerung/MigrationIntegration/Migrationshintergrund2010220107004.pdf|title=Population and employment: Population with migrant background&nbsp;– Results of the 2010 microcensus|date=13 March 2012|publisher=|accessdate=28 September 2014}}</ref> V roce 2011 jich mělo 1,6 miliónu [[turecko]]u [[Občanství|státní příslušnost]]. Ze zemí Evropské unie žije v Německu 2,1 miliónů obyvatel, z toho je 520 tisíc [[Itálie|italské]] státní příslušnosti, 468 tisíc [[Polsko|polské]], 283 tisíc [[Řecko|řecké]] a např. 38 tisíc [[Česko|české]]. Z evropských zemí, které nejsou členy [[Evropská unie|Evropské unie]], žije v Německu 3,2 milionů lidí. Z toho 1 milion lidí pochází ze zemí bývalé [[Jugoslávie]].
 
Přistěhovalecký původ má 20 % obyvatel Německa. Z původních etnických menšin žije v Německu 15 až 50 tisíc [[Dáni|Dánů]] (zdroje se různí), 50 až 60&nbsp;tisíc [[Frísové|Frísů]], 60&nbsp;tisíc [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]] a asi 70&nbsp;tisíc [[Romové|Romů]]. Německo je po USA druhým nejčastějším cílem imigrantů na světě.<ref>[http://www.bloomberg.com/news/2014-05-20/immigration-boom-propels-germany-past-u-k-in-new-oecd-ranking.html Germany Top Migration Land After U.S. in New OECD Ranking] (en)</ref> Od roku [[2015]] se Německo zmítá v [[Evropská migrační krize|evropské migrační krizí]].
 
=== Jazyky ===
[[Soubor:Knowledge of German EU map.svg|thumb|Znalost němčiny ve státech [[Evropská unie|Evropské unie]] (2010)]]
 
[[Němčina]] je úřední a převažující jazyk v Německu. Je to také jeden ze 24 úředních a&nbsp;pracovních jazyků v&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unii]] (EU)<ref>{{cite web |url=http://ec.europa.eu/languages/policy/linguistic-diversity/official-languages-eu_en.htm |title=Official Languages |author=European Commission |accessdate=29 July 2014}}</ref> a jeden ze tří pracovních jazyků [[Evropská komise|Evropské komise]]. V rámci EU je němčina také nejrozšířenějším mateřským jazykem se zhruba 100&nbsp;miliony rodilými mluvčími.<ref name="Marten">{{cite book |editor1-first= Thomas|editor1-last= Marten|editor2-first= Fritz Joachim|editor2-last= Sauer|title= Länderkunde – Deutschland, Österreich, Schweiz und Liechtenstein im Querschnitt|trans_title= Regional Geography – An Overview of Germany, Austria, Switzerland and Liechtenstein|year= 2005|publisher= Inform-Verlag|language= German|isbn= 3-9805843-1-3|page= 7}}</ref>
 
Mezi původní menšinové jazyky v Německu patří [[dánština]], [[dolnoněmčina]], [[lužická srbština]], [[fríština]] a&nbsp;[[romština]]. Tyto menšinové jazyky jsou oficiálně chráněny [[Evropská charta jazyků|evropskou chartou jazyků]]. Nejpoužívanějšími jazyky mezi [[Imigrace|imigrant]]y jsou [[turečtina]], [[kurdština]], [[polština]], [[ruština]], [[srbochorvatština]] a&nbsp;další jazyky z&nbsp;[[Balkán]]u. Občané Německa jsou často [[mnohojazyčnost|mnohojazyční]]: 67%&nbsp;německých občanů tvrdí, že se dokáží domluvit minimálně jedním cizím jazykem (kromě němčiny) a&nbsp;27%&nbsp;minimálně dvěma cizími jazyky.<ref name="Eurobarometer Languages">{{cite web|title=Special Eurobarometer 243: Europeans and their Languages (Survey)|publisher=Europa (web portal) |author=[[evropská komise]]|year=2006|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_en.pdf| accessdate=28 March 2011}}<br />{{cite web|title=Special Eurobarometer 243: Europeans and their Languages (Executive Summary)|publisher=Europa (web portal) |author=European Commission|year=2006|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf |accessdate=28 March 2011}}</ref>
Řádek 610:
Standardní němčina, zvaná ''Hochdeutsch'', je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]] blízce příbuzný dolnoněmčině, [[nizozemština|holandštině]] a fríštině. V&nbsp;menší míře je také příbuzná s vymřelými [[Východogermánské jazyky|východogermánskými]] a&nbsp;dnešními [[Severogermánské jazyky|severogermánskými jazyky]]. Nejvíce německých slov je odvozeno z germánských větví indoevropské jazykové rodiny.<ref>{{cite web|title=Many tongues, one family. Languages in the European Union|publisher=Europa (web portal) |author=[[Evropská komise]] |year=2004|url=http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/45/en.pdf |accessdate=28 March 2011 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110430202922/http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/45/en.pdf|archivedate=30 April 2011}}</ref> Významná menšina slov je odvozena z&nbsp;latiny a&nbsp;řečtiny, ale také z francouzštiny. V poslední době přibývá mnoho slov převzatých z angličtiny. Tento způsob vyjadřování je známý jako [[Denglisch]]. Psaná němčina používá latinku. Německé dialekty jsou četné tradiční územní nebo i lokální útvary. Dají se vystopovat ke starým germánským kmenům (mj. [[Alamani|Alemané]], [[Bavoři]], [[Frankové]], [[Chattové]] a [[Sasové]]) a&nbsp;jsou v mnoha směrech odlišné od útvarů standardní němčiny v&nbsp;[[Lexikum|lexiku]], [[fonologie|fonologii]] a&nbsp;[[syntax]]i.<ref>{{cite news|title=Sprechen Sie Deutsch? |url=http://www.economist.com/node/15731354 |accessdate=16 April 2011 |newspaper=The Economist |date=18 March 2010}}</ref>
 
K šíření znalostí němčiny a německé kultury v celosvětovém měřítku slouží od svého založení v roce [[1951]] organizace nazvanázaložený ''[[Goethe-Institut]]'' se sídlem v [[Mnichov]]ěMnichově, se 12&nbsp;pobočkami v Německu a&nbsp;159&nbsp;pracovišti po celém světě, mj. i v [[Praha|Praze]] a v [[Bratislava|Bratislavě]].<ref>https://www.goethe.de/de/wwt.html (německy)</ref> Institut je nazván podle básníka [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goethe]] a&nbsp;je finančně podporován německým ministerstvem zahraničí.
 
=== Náboženství ===
Řádek 634:
| caption2 = Evangelická [[Frauenkirche (Drážďany)|katedrála v Drážďanech]]
}}
Podle sčítání z roku [[2011]] je nejrozšířenějším náboženstvím v Německu [[křesťanství]], ke kterému se hlasí 66,8 % z celkového počtu obyvatel.<ref name="Egeler">[https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressekonferenzen/2013/Zensus2011/Statement_Egeler_zensus_PDF.pdf?__blob=publicationFile Pressekonferenz „Zensus 2011 – Fakten zur Bevölkerung in Deutschland" am 31. Mai 2013 in Berlin]</ref> Ve vztahu k celkové populaci se 31,2% označilo jako [[Římskokatolická církev v Německu|římští katolíci]]; 30,8 % jako [[protestantismus|protestanti]] zastupovaní evangelickou církví v Německu (EKD); 4,8 % jako součást jiných křesťanských vyznání (včetně evangelické svobodné církve, {{vjazyce2|de|Evangelische Freikirche}}, s 0,9%, stejně jako ostatních protestantů mimo EKD).<ref name="Zensus 2011">{{cite web|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/#StaticContent:00,BEG_4_2_6,m,table|title=Bevölkerung im regionalen Vergleich nach Religion (ausführlich) -in %-|language=German|work=destatis.de (Zensusdatenbank des Zensus 2011) |publisher=Federal Statistical Office of Germany|page=Zensus 2011 – Page 6|date=9 May 2011 |accessdate=9 May 2011}}</ref>K [[pravoslaví]] se přihlásilo 1,3 %, zatímco k [[Judaismus|judaismu]] 0,1 %. Ostatní náboženství zaujímají 2,7 %.
 
Geograficky je protestantství soustředěno hlavně v severních, středních a východních částech země. Většinou se jedná o členy EKD, kteří zahrnují [[luteránství|luterány]], [[Kalvinismus|reformované]] a sjednocenou církev, jejichž tradice sahají až k [[Pruská unie|pruské unii]] z roku 1817. Katolíci jsou soustředěni na jihu a západě. V Německu počet příslušníků tradičních historických církví klesá, což souvisí hlavně s [[sekularizace|sekularizací]] společnosti a církevní daní.
 
V roce 2011 se 33 % obyvatel označilo jako [[Agnosticismus|agnostici]], [[Ateismus|ateisté]] nebo jinak [[Ireligiozita|bezbožní]]. Nevěřících je nejvíce ve státech bývalého [[Německá demokratická republika|východního Německa]] a velkých metropolitních oblastech, kde se většina obyvatelstva identifikuje jako ateisté.<ref>{{cite news|url=http://www.guardian.co.uk/commentisfree/belief/2012/sep/22/atheism-east-germany-godless-place |title=Eastern Germany: the most godless place on Earth &#124; Peter Thompson &#124; Comment is free &#124; guardian.co.uk |publisher=Guardian |date= 2012-09-22|accessdate=2012-09-22 |location=London}}</ref><ref name="georgetown1">{{cite web |url=http://berkleycenter.georgetown.edu/resources/germany |title=Germany |publisher=[[Berkley Center for Religion, Peace, and World Affairs]]|accessdate=27 March 2015}}</ref>
 
[[Islám v Německu|Islám]] je v zemi druhým nejpočetnějším nábožentvím. Podle sčítání z roku 2011 se 1,9% občanů označilo jako muslimové.<ref name="Zensus 2011" /> Toto číslo je však podhodnoceno. Většina muslimů jsou [[Sunnitský islám|sunniti]] a [[alevité]] z Turecka, ale také je tu menší počet [[Ší'itský islám|ší'itů]], [[Ahmadíja|ahmadíjů]] a jiných větví.<ref name="MLD">{{Cite book | title = Muslimisches Leben in Deutschland | url = http://www.bmi.bund.de/cae/servlet/contentblob/566008/publicationFile/31710/vollversion_studie_muslim_leben_deutschland_.pdf;jsessionid=6B8CD26E2AC179111AF4F75650B84B1A | format = PDF | accessdate =28 March 2011 |date = June 2009| publisher=Bundesamt für Migration und Flüchtlinge| language = German | isbn =978-3-9812115-1-1| pages = 80, 97 | chapter = Chapter 2: Wie viele Muslime leben in Deutschland?}}</ref> Němečtí muslimové, velká část tureckého původu, nemají od státu plné oficiální uznání náboženské komunity.<ref name="georgetown1"/>
 
Ostatní nábožentví, které zaujímají méně než procento německé populace<ref name="Zensus 2011" /> jsou [[buddhismus]] se 250 000 stoupenci (zhruba 0,3 %) a [[hinduismus]] s asi 100 000 stoupenci (0,1 %). Ostatní náboženské komunity v Německu mají pod 50 000 stoupenců každá.<ref>{{cite web|language=German|url=http://www.remid.de/remid_info_zahlen.htm|title=Religionen in Deutschland: Mitgliederzahlen|publisher=Religionswissenschaftlicher Medien- und Informationsdienst|date=31 October 2009|accessdate=28 March 2011}}</ref>
 
=== Vzdělání ===
Odpovědnost za dohled na vzdělávání v Německu je organizována hlavně v rámci jednotlivých [[Německé spolkové země|spolkových zemí]]. Volitelná je docházka do školky pro všechny děti od tří do šesti let, po které následuje [[povinná školní docházka]] alespoň devět let.
{{Pahýl část}}
 
Řádek 652:
[[Soubor:Einstein1921 by F Schmutzer 2.jpg|náhled|Albert Einstein]]
 
Německá kultura je definována především společným jazykem. V průběhu dějin mnoho představitelů německé kultury, filozofie a vědy odešlo z Německa, většinou však zůstali spjati s Německem. Jako příklady emigrace z politických důvodů v [[19. století]] lze uvést básníka [[Heinrich Heine|Heinricha Heineho]] a filozofa a ekonoma [[Karl Marx|Karla Marxe]]. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] v&nbsp;roce [[1806]] až do roku 1871, kdy vzniklo [[Německé císařství]], byly v důsledku nevýrazné společné identifikace německy mluvících lidí a&nbsp;roztříštěnosti státní organizace v rámci [[Německý spolek|Německého spolku]] jak německá kultura, tak i&nbsp;věda důležitými sjednocujícími prvky německého národního uvědomění. Již předtím ovšem vznikl pojem „země básníků a&nbsp;myslitelů“, zakládající se na dědictví velkých osobností jako byli [[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Friedrich Schiller]] a [[Immanuel Kant]]. Toto kulturní dědictví je dodnes živnou půdou německého vlastenectví. Na počátku [[20.&nbsp;století]] patřilo tehdejší Německo k&nbsp;předním kulturním a&nbsp;vědeckým národům. Také díky německé [[Klasická hudba|klasické hudbě]], která mohla těžit z odkazu [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]], [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]], [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], [[Johannes Brahms|Johannese Brahmse]] a&nbsp;dalších velkých skladatelů, i&nbsp;díky německému [[Výtvarné umění|výtvarnému]] a&nbsp;[[Film|filmovému umění]] byla německá kultura na počátku [[20.&nbsp;století]] jednou z&nbsp;nejvyspělejších v&nbsp;celosvětovém měřítku.
 
Nástup nacismu v&nbsp;30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století a&nbsp;s ním spojená početná emigrace vynikajících německých vědců a&nbsp;spisovatelů, z nichž mnozí byli [[Židé|židovského]] původu, přinesly úpadek německé vědy a&nbsp;kultury, který trval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Trvalými nebo dočasnými [[emigrant]]yemigranty se stali například [[Albert Einstein]], [[Kurt Tucholsky]], [[Thomas Mann]] a jeho bratr [[Heinrich Mann]], [[Bertolt Brecht]], [[Lion Feuchtwanger]], [[Hannah Arendtová]] a&nbsp;mnoho dalších.
 
=== Filozofie ===
K nejdůležitějším německým [[Filosof|filozof]]ůmfilozofům patří [[Mikuláš Kusánský]], [[Gottfried Wilhelm Leibniz]], [[Immanuel Kant]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Karl Marx]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Friedrich Nietzsche]] a [[Martin Heidegger]]. Od německých filozofů vzešly důležité filozofické směry jako [[německý idealismus]]. Zakladatelé [[marxismus|marxismu]] Karl Marx a [[Friedrich Engels]] byli německého a zároveň [[žid]]ovského původu. Ve 20. století vzešla z Německa především [[Kritická teorie]] frankfurtské školy od [[Theodor W. Adorno|Theodora W. Adorna]] a [[Max Horkheimer|Maxe Horkheimera]]. Jejím následovníkem je [[Jürgen Habermas]], který patří k&nbsp;nejvýznamnějším žijícím filozofům.
 
=== Literatura ===
[[Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg|náhled|[[Johann Wolfgang von Goethe]]]]
 
[[Německá literatura]] sahá zpět až hluboko do [[středověk]]u, např. [[Walther von der Vogelweide]] je jedním z&nbsp;nejvýznamnějších středověkých [[básník]]ůbásníků. Mezi nejvýznamnější německé autory patří básníci a&nbsp;dramatikové [[Johann Wolfgang von Goethe]] a&nbsp;[[Friedrich Schiller]]. Literárně významní jsou [[bratři Grimmové]] a mnoho dalších spisovatelů. Ve 20. století se stali nositeli [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] postupně [[Theodor Mommsen]] v roce 1902, [[Paul Heyse]] v roce 1910, [[Gerhart Hauptmann]] v roce 1912, [[Thomas Mann]] roku 1929, [[Hermann Hesse]] v roce 1946, [[Heinrich Böll]] roku 1972 a [[Günter Grass]] v roce 1999. V roce 2009 obdržela [[Herta Müllerová]], německo-rumunská spisovatelka žijící v&nbsp;Berlíně, tuto cenu.
 
=== Hudba ===
Řádek 695:
Na seznamu [[UNESCO]] je [[Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Ruská federace|40]] německých příspěvků ke [[Světové dědictví|Světovému kulturnímu dědictví]], které se nachází v 15 ze 16 německých spolkových zemí. První na seznamu byla [[katedrála Panny Marie (Cáchy)|katedrála Panny Marie v Cáchách]] v roce 1978, posledním přírůstkem z roku 2008 jsou ''Moderní berlínské stavby''.
 
Nejvyšší návštěvnost zahraničních a domácích turistů mají mnohé památky z období německé romantiky jako je zámek [[Neuschwanstein]], dále město [[Heidelberg]], vinařské středisko [[Rüdesheim]], [[památník Walhalla]] v Bavorsku a také centra středověkých měst jako je [[Rothenburg ob der Tauber]]. Na oblibě získávají i nákladně zmodernizovaná městská centra z doby [[industrializace]], například v hlavním městě [[Berlín]]ěBerlíně a mnoha velkoměstech Severního Porýní-Vestfálska. Následkem bombardování v období 2.&nbsp;světové války byla zcela nebo částečně ztracena původní centra mnoha německých velkoměst ([[Brémy]], [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Mnichov]], [[Norimberk]], [[Drážďany]] a&nbsp;jiné) a&nbsp;středně velkých měst, byla a jsou však též s velkým nákladem obnovována a přestavována. V&nbsp;některých městech střední velikosti a mnoha malých městech se naproti tomu starobylá centra měst zachovala často nebo byla z větší části obnovena ([[Dinkelsbühl]], [[Gosslar]], [[Wetzlar]] a jiné).
 
=== Muzea ===
Řádek 705:
 
=== Média ===
[[Soubor:Deutsche Welle.jpg|thumb|right|Sídlo [[Deutsche Welle]] v [[Bonn]]uBonnu]]
[[Rozhlas]]ovéRozhlasové a [[televizní vysílání]] ovlivnili ve svých počátcích němečtí vynálezci. Příjem televizního a rozhlasového vysílání probíhá jak pozemními vysílači, tak přes družicové vysílání. Rozšířená je i [[kabelová televize]]. Od roku 2003 probíhá digitalizace televizního a rozhlasového vysílání, je plánována kompletní [[digitalizace televizního a rozhlasového vysílání|digitalizace]]. Někteří poskytovatelé nabízí televizní a rozhlasové vysílání i přes Internet, v rámci protokolu [[IPTV]] jako součást širokopásmového připojení.
Německo má duální rozhlasové vysílání, veřejnoprávní rozhlas, a mnoho soukromých rozhlasových stanic, které jsou financovány [[reklama]]mireklamami.
 
V Německu existuje veřejnoprávní televize, mezi jiným stanice [[ARD]] a [[ZDF]], jakož i soukromé televizní společnosti, k nimž patří ProsiebenSat.1 media AG, RTL Group, MTV Networks Deutschland, NBC Universal Deutschland, Tele München Gruppe, jakož i regionální poskytovatelé televizního vysílání. Vedle volně přijímaného televizního vysílání existuje v Německu také digitální placená televize. Nejznámější poskytovatel placeného televizního vysílání je Premiere.
 
Prostředí německé [[žurnalistika|žurnalistiky]] je velice mnohotvárné, mezi nejčtenější [[Deník (noviny)|deníky]] patří [[Bild]], [[Westdeutsche Allgemeine Zeitung]] a [[Süddeutsche Zeitung]]. Nejznámějšími [[týdeník]]ytýdeníky jsou [[Der Spiegel]] a [[Focus]].
Koncem roku 2007 disponovalo 72 % německého obyvatelstva připojením na [[internet]]; asi 24 % mělo [[širokopásmové připojení]].
 
=== Kinematografie ===
Řádek 729:
 
=== Sport ===
[[Soubor:Germany_champions_2014_FIFA_World_Cup.jpg|thumb|left|[[Německá fotbalová reprezentace]] po vítězství ve finále na [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|mistrovství světa 2014 v Brazílii]], čímž získala čtvrtý světový titul po letech 1954, '74 a '90. Fotbal je nejpopulárnější divácký a klubový sport v Německu.]]
{{Více obrázků
| align = right
Řádek 753:
Sport má v Německu vysokou společenskou prestiž. V ročníku 2009/10 bylo přibližně 27,6 miliónu německých obyvatel členy 91&nbsp;000 sportovních klubů a oddílů.<ref>Deutscher Olympischer Sportbund: [http://www.dosb.de/de/organisation/organisation/ Daten und Fakten], Stav: 2009/2010. Ověřeno 6. dubna 2012.</ref> V počtu medailí získaných na [[olympijské hry|olympijských hrách]] je Německo třetí nejúspěšnější zemí na světě, na [[Zimní olympijské hry 2006|Zimních olympijských hrách 2006]] v [[Turín]]ě vyhrálo pořadí národů.
 
Země byla pořadatelem největších sportovních svátků včetně dvou letních ([[Letní olympijské hry 1936|1936]] v [[BerlínBerlíně]]ě a [[Letní olympijské hry 1972|1972]] v [[MnichovMnichově]]ě) a jedněch zimních olympijských her ([[Zimní olympijské hry 1936|1936]] v [[Garmisch-PartenkirchenPartenkirchenu]]u), dvou [[mistrovství světa ve fotbale]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1974|1974]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|2006]]) a dalších významných soutěží.
 
Nejvýznamnějším německým sportovcem 20. století byl podle ankety časopisu [[Focus]] automobilový závodník [[Michael Schumacher]], který překonal mnoho rekordů [[formule 1]] včetně zisku sedmi titulů mistra světa.<ref>{{Citace elektronického periodika | url = http://www.focus.de/finanzen/news/die-jahrhundert-sportler_did_12060.html| titul = Die Jahrhundert-Sportler | jazyk = de | datum vydání = [2006] | datum přístupu = 2009-02-04 | periodikum = Focus}}</ref> Na předních místech ankety se dále umístila kanoistka [[Birgit Fischerová]], nejúspěšnější německá olympionička, tenisté [[Steffi Grafová]] a [[Boris Becker]], legendární boxer [[Max Schmeling]] a hned několik fotbalistů v čele s [[Franz Beckenbauer|Franzem Beckenbauerem]].
 
Nejoblíbenějším druhem sportu je v Německu je [[kopaná]]. Německý fotbalový svaz má šest miliónů členů, v soutěžích hraje 170 tisíc týmů. Německá mužská reprezentace je celosvětově jeden z nejúspěšnějších týmů, vybojovala čtyřikrát titul mistrů světa a třikrát mistrovství Evropy. Německo je jedinou zemí na světě, která získala titul mistra světa v kopané v mužské a ženské kategorii. Hráči tří německých klubů se radovali z vítězství v [[Liga mistrů UEFA|Lize mistrů]] či jejím předchůdci Poháru mistrů, z toho [[Bayern Mnichov]] celkem čtyřikrát. Ve světovém měřítku vyniká také německá [[házená]] (3krát mistři světa) a [[pozemní hokej]] (čtyři zlaté na olympijských hrách). Narůstá i popularita [[basketbal]]ubasketbalu a [[lední hokej|ledního hokeje]].
 
Německo hostí řadu motoristických závodů nejvyšší úrovně včetně tradiční [[Grand Prix Německa]] a většiny dosud uskutečněných [[Grand Prix Evropy]] [[formule 1]].
 
Z Německa pocházelo množství vynikajících sportovců v individuálních sportech, jako byli [[lehká atletika|atleti]], [[plavání|plavci]], [[cyklistika|cyklisté]], [[kanoistika|kanoisté]] a podobně. Řada z nich reprezentovala bývalou [[Německá demokratická republika|NDR]], kde ale po pádu komunistického režimu vyšla najevo existence systému státem řízeného [[doping]]udopingu.
 
Německo je největší světovou velmocí v zimních sportech, především v [[biatlon]]u, [[boby|jízdě na bobech]], [[skeleton|jízdě na saních]] nebo [[rychlobruslení]]. Nejúspěšnější německou účastnicí zimních olympijských her v historii je dosud rychlobruslařka [[Claudia Pechsteinová]] s pěti zlatými medailemi.
Řádek 782:
=== Ostatní stavby ===
<gallery>
Soubor:Berlin-brandenburg-gate.jpg |[[Braniborská brána]], (Berlín)
<!--File:A_rathausplatz.jpg|[[Augsburg]]er [[Augsburger Rathaus|Rathaus]] mit [[Perlachturm]] ([[Bavorsko]]) -->
Soubor:BerlinBremen-brandenburg-gaterathaus.jpg |[[Braniborská bránaRadnice]], (Brandenburger Tor) ([[BerlínBrémy]])
Soubor:New town hall Hannover2.jpg|Nová radnice, ([[Hannover]]) [[Dolní Sasko]]▼
Soubor:Bremen-rathaus.jpg|[[Radnice]], ([[Brémy]]) [[Svobodné hanzovní město Brémy]]
Soubor:Reichstag_mit_Wiese.jpg|Říšský Sněmsněm (Reichstag), ([[Berlín]])▼
▲Soubor:New town hall Hannover2.jpg|Nová radnice, ([[Hannover]]) [[Dolní Sasko]]
<!--File:Neues_rathaus_muenchen_2004.jpg|Nová [[radnice]] v [[Mnichov]]ě ([[Bavorsko]]) -->
<!--File:ZWWINGER.jpg|[[Zwinger (Dresden)|Dresdner Zwinger]] ([[Sasko]]) -->
<!--File:Porta Nigra Trier.jpg|[[Porta Nigra]], [[Trevír]] ([[Porýní-Falc]]) -->
▲Soubor:Reichstag_mit_Wiese.jpg|Říšský Sněm (Reichstag), ([[Berlín]])
<!--File:Hamburg Speicherstadt2.jpg|[[Speicherstadt]] ([[Hamburk]]) -->
</gallery>
 
=== Technika a kultura ===
<gallery>
Soubor:Berlin_Fernsehturm_2.jpg|Televizní věž<sup>*</sup>, [[Berlín]]
Soubor:Allianz_Arena_Pahu.jpg|[[Allianz Arena]], [[Mnichov]] ([[Bavorsko]])
Soubor:Deutsches_Museum.jpg|Deutsches Museum (Německé muzeum), [[Mnichov]] ([[Bavorsko]])
Soubor:Museumsinsel2002.jpg|Museumsinsel (Ostrov muzeí), [[Berlín]]
</gallery>
<sup>*</sup>Nejvyšší stavba v Německu. Výška 368 metrů.
Řádek 804 ⟶ 799:
=== Krajina ===
<gallery>
Soubor:Lange Anna.jpg|Lange Anna („Dlouhá Anna“) na [[Helgoland]]u, ([[Šlesvicko-Holštýnsko]])
Soubor:BrockenTopFromWest.jpg|[[Brocken]] v zimě (1141,1 m n. m.), ([[Sasko-Anhaltsko]])
Soubor:Koenigstuhl von viktoriasicht.jpg|Kreidefelsen (Křídová Skála) na [[Rujána|Rujáně]], ([[Meklenbursko-Přední Pomořansko]])▼
<!-- Soubor:Frankfurt-Skyline-NilsJeppe.jpg|[[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurter]] [[Liste der Hochhäuser in Frankfurt am Main|Skyline]] ([[Hessen]]) -->
Soubor:Zugspitzmassiv_von_Westen_aus.jpg|[[Zugspitze]] (2962 m n. m.), ([[Bavorsko]])▼
▲Soubor:Koenigstuhl von viktoriasicht.jpg|Kreidefelsen (Křídová Skála) na [[Rujána|Rujáně]], ([[Meklenbursko-Přední Pomořansko]])
<!-- File:Keitum_Wattenmeer.jpg|[[Wattenmeer|Wattenmeer bei Keitum (Sylt, Nordsee)]] ([[Šlesvicko-Holštýnsko]]) -->
▲Soubor:Zugspitzmassiv_von_Westen_aus.jpg|[[Zugspitze]] (2962 m n. m.), ([[Bavorsko]])
</gallery>
 
Řádek 829 ⟶ 822:
* [[Politické strany v Německu]]
* [[Střední Evropa]]
* [[Berlín]]
* [[Německé spolkové země]]
* [[Germánie]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Německo“