Heřman Hannibal Blümegen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jid (diskuse | příspěvky)
m →‎Rodina: linky
edit data, pečeť
Řádek 1:
'''Heřman Hannibal svobodný pán Blümegen''' ([[1. červen|1. června]] [[1716]], [[Vídeň]] - [[1720. říjen|1720. října]] [[1774]], [[Brno]])<ref name="MZA">{{Citace webu
| titul = Actapublica.eu sign.16959 sn.50
| url = http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7939/?strana=258
| jazyk=de
| datum vydání =20.9.1774
| datum aktualizace =
| datum přístupu =3.2.2016
| vydavatel =MZA
| místo =Brno
}}</ref> byl římskokatolický [[duchovní]], kanovník a prelát [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké]] a [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|brněnské kapituly]], který se roku [[1763]] stal [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskupem královéhradeckým]].
 
== Rodina ==
Řádek 5 ⟶ 14:
 
== Kariéra ==
[[Soubor:BLÜMENGEN HERMAN HANIBAL.jpg|thumb|left|180px|Heřmann Hannibal von Blümegen, pečeť z roku 1754]]
Prelát, kanovník [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava]]. Probošt [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla]], který se roku [[1763]] stal [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskupem královéhradeckým]]. 5.listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15.srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18.prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16.května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s [[Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové|kapitulou u Svatého Ducha]]. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce [[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matouš hraběte Chorinského barona z Ledské]]. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským.
Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit [[Vizovice (zámek)|zámek ve Vizovicích]]. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě [[Katedrála svatého Petra a Pavla|kapituly sv. Petra a Pavla]]<ref name="MZA"/>
 
== Reference ==
Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit [[Vizovice (zámek)|zámek ve Vizovicích]]. Zemřel v Brně, kde byl pohřben.
<references />
 
== Literatura ==
* [[Aleš Zelenka]], heslo v: [[Erwin Gatz]], ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803''. ISBN 3-428-06763-0, str. 34–35.