Johann Gottfried Herder: Porovnání verzí

m
m (- poznámka odporující WP:OV a WP:VZ)
Jeho dílo mělo nesmírný vliv na myšlení, kulturu i politiku celého 19. století a jeho úvahy o jazyce a jazycích jsou živé dodnes. Silně ovlivnil filosofii [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegelovu]], [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Schleiermacherovu]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzschovu]], ale i myslitele anglické a americké ([[John Stuart Mill]], [[John Dewey]]), u nás zejména [[František Palacký|F. Palackého]] a celé národní obrození.
 
Čeští obrozenci druhé, ofenzivní, fáze národního obrození (první polovina 19. století) přijali Herderův popis [[Slované|Slovanů]] a často ho účelově upravovali. Ten jim věnuje poměrně krátké dva odstavce ve svém rozsáhlém díle ''Myšlenky k filozofii dějin lidstva''. Jednotný národ Slovanů popisuje jako mírumilovné, krotké a zemědělsky zaměřené venkovany, kteří jsou mravní a pohostinní. Věnují se tedy nejvíce zemědělství, ale i drobným řemeslům a kultuře. Označoval je za národ, který nestojí o dobývání a nadvládu nad světem. Kvůli jejich postojům, však často bývali podrobováni, a to nejdříve [[Frankové|Franky]], poté [[Sasové|Sasy]], a také [[Tataři|Tatary]]. Slovany dále popisoval jako v boji statečné, ale v porobě lhostejné. A co bylo pro obrozence nejdůležitější, věřil, že Slovany čeká svobodná budoucnost, kdy si budou vládnout sami.<ref>http://texty.citanka.cz/herder/sn1-1.html</ref>
 
Ačkoli si on sám uvědomoval i nebezpečí národních [[šovinismus|šovinismů]] a zdůrazňoval, že národy se „učí navzájem“ a jen ve spolupráci mohou dospět dál, dovolávali se ho všichni vlastenci i [[Nacionalismus|nacionalisté]] až do 20. století. Správně odhadl, že vzestup lidových vrstev a jejich vstup do politiky v demokracii posílí význam veřejné komunikace v lidovém (národním) jazyce, který bude hrát i stále významnější politickou roli.
169

editací