Lachtanovití: Porovnání verzí

| jméno = Lachtanovití

| obrázek = Zalophus californianus wollebaeki.JPG

| šířka obrázku = 275px

| popis obrázku = [[lachtan kalifornský]] (''Zalophus californianus'')

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[strunatci]] (Chordata)

| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)

| nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda)

| třída = [[savci]] (Mammalia)

| řád = [[šelmy]] (Carnivora)

| čeleď = lachtanovití (Otariidae)

| čeleď popsal = Gray, [[1825]]

| druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]]

| podřazené taxony =

'''Lachtanovití''' (''Otariidae'') je [[čeleď]] [[Šelmy|šelem]] z  podřádu [[ploutvonožci|ploutvonožců]] (''Pinnipedia'') čítající 7 [[rod]]ů. Lachtani jsou přizpůsobení vodnímu životu, na rozdíl od příbuzných [[Tuleňovití|tuleňů]] a [[Mrožovití|mrožů]] se však díky stavbě zadních končetin mohou poměrně obratně pohybovat i po souši.

Od příbuzných [[tuleňovití|tuleňovitých]] (''Phocidae'') se lachtani odlišují tmavým zbarvením, zašpičatělým čenichem s  hustými hmatovými vousy, výraznými ušními boltci a především stavbou zadních končetin, které mohou podsunout pod tělo, což jim umožňuje rychlejší pohyb po souši. Zbarvení lachtanů je tmavě hnědé, rezavé až černé, u některých druhů však i šedé nebo dvoubarevné. Po namočení jejich srst silně ztmavne, takže se u většiny druhů zdá být téměř černá. Pohlavní dimorfismus je u lachtanů vyvinut silněji než u tuleňů, [[samec]] se od [[samice]] liší mnohem větší (často i dvojnásobnou) velikostí, masivní [[hlava|hlavou]], u některých druhů také hřívou na krku a tmavším zbarvením. Stejně jako tuleni mají i lachtani ploutvovitě zploštělé končetiny, hustou, málo smáčivou srst a silnou vrstvu podkožního tuku. Přesto jsou lachtani dobře přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k  rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Zástupci této čeledě jsou velice zdatnými plavci a některé druhy tráví značnou část života na volném moři či podnikají tahy na vzdálenost několika stovek kilometrů (především [[lachtan medvědí]] (''Callorhinus ursinus'').

Lachtanovití se od svých suchozemských předků, patrně z  příbuzenstva [[Medvědovití|medvědovitých]], vývojově vzdálili méně než tuleňovití. Důkazem toho jsou viditelné ušní boltce, ale i [[mléčný chrup]], drápy nebo holá chodidla.

V  češtině se dnes pro všechny příslušníky čeledi lachtanovitých používá název lachtan, starší označení některých druhů je lvoun (zejména pro [[Lachtan hřívnatý|lachtana hřívnatého]] (''Otaria byronia''), [[Lachtan novozélandský|lachtana novozélandského]] (''Phocarctos hookeri'') a [[Lachtan ušatý|lachtana ušatého]] (''Eumetopias jubatus'')) by se dnes nemělo používat. Slovo lachtan se do češtiny dostalo v  19.  století prostřednictvím [[Ruština|ruštiny]] z  jazyka [[Itelmeni|Itelmenů]], původních obyvatel [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatky]]. Itelmenský název ''lachtak'' však označuje [[Tuleň vousatý|tuleně vousatého]], nikoli lachtana. Ruští lovci kožešin tento název od domorodců převzali a rozšířili ho na velké samce tuleňů i lachtanů. Do češtiny slovo lachtan uvedl [[Jan Svatopluk Presl]] roku [[1834]].

Lachtanovití jsou společenští a v &nbsp;době [[rozmnožování]] se shromažďují pouze na jediném místě. V &nbsp;tomto období jsou samci značně brutální a bojují o teritorium a především o samice. Samec si samice pečlivě hlídá a po určitou dobu je nepustí ani za potravou, což má pro ně po skončení rozmnožování za následek úbytek na váze, který se snaží co nejrychleji vyrovnat. Samice rodí jedno mládě následující [[rok]] a o několik dní později se znovu páří.<ref>[http://www.zoopraha.cz/lexikon.php?i=47 Lachtan jihoafrický] v ZOO Praha – neplatný odkaz !</ref> Páření a porody jsou tak synchronizované díky [[odložená nidace|odložené nidaci]], kdy zárodek leží po určitou dobu v &nbsp;klidovém stádiu a teprve poté se začne vyvíjet, čímž je zajištěno načasování porodů tak, aby v &nbsp;kolonii nebyla mláďata různých velikostí.

Nejznámějším zástupcem je zřejmě [[lachtan kalifornský]] (''Zalophus californianus''), který se chová díky své dovednosti učenlivosti ve většině větších [[cirkus]]ů a je známou atrakcí i v &nbsp;[[zoologická zahrada|zoologických zahradách]].

Uvádí se, že lachtani se dokáží pohybovat [[rychlost]]í 40&nbsp;km/h.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm
| titul = Rychlost savců – Savci, internetová encyklopedie
| jméno = Marek
| příjmení = Bryl
| jméno2 = Tomáš
| příjmení2 = Matyáštík
| vydavatel = Univerzita Palackého, upol.cz
| rok = 1998-2005
}}</ref><!--na souši, nebo ve vodě?-->