Dějiny Slovenska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
→Slovenský stát (1939–1945): chybí zdroj |
||
Řádek 135:
{{Podrobně|Slovenská republika (1939-1945)}}
[[Soubor:Slovakia1941 02.png|thumb|250px]]
Slovenská [[autonomie]] byla výsledkem napětí po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]], autonomní Slovensko nucené přijmout [[První vídeňská arbitráž|Vídeňskou arbitráž]], kde přichází o 1/5 rozlohy – jižní [[okres]]y s převahou slovenského obyvatelstva mluvícího maďarsky po kruté maďarizaci a hlásícího se k maďarské národnosti, ale také smíšené či čistě slovenské okresy a obce. {{chybí zdroj}} Ztráta [[Košice|Košic]] (druhé největší město). Počátkem následujícího roku tlak [[Adolf Hitler|Hitlera]] na [[Předseda vlády|premiéra]] autonomní [[vláda|vlády]] [[Jozef Tiso|Jozefa Tisa]] aby vyhlásil samostatnost. [[14. březen|14. března]] [[1939]] [[Snem Slovenskej krajiny|slovenský sněm]] pod tlakem hrozícího rozdělení Slovenska mezi [[Maďarsko]] a [[Polsko]] odhlasuje samostatnost pod oficiálním názvem ''Slovenská republika''. Prezidentem se stává [[Jozef Tiso]]. Slovensko je nuceno odstoupit další území Maďarsku, vzdává se své suverenity podpisem tzv. [[Ochranná dohoda|Ochranné dohody]] s [[Německo|Německem]]. První vojenské vystoupení bylo v tzv. [[Malá válka (1939)|Malé válce]], kdy 23. března 1939 horthyovské Maďarsko zaútočilo na východní Slovensko s cílem získat další územní zisky a bombardovalo města, kupř. Spišskou Novou Ves. [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský štát]] ubránil území, Prešov až po Košice, ale byl nucen Maďarsku postoupit území hraničící s někdejší Podkarpatskou Rusí.
Relativně stabilní situace a toliko okrajové zapojení do [[Druhá světová válka|války]] proti Polsku (jen osvobození obcí odstoupených ve Vídeňské arbitráži a vyměněných za [[Těšínsko]] v roce [[1920]]) a [[Rusko|Rusku]] (hlavně ženistické úkoly) přináší hospodářskou konjunkturu a relativní bohatství lidí, neexistuje [[nezaměstnanost]], oficiální kultura a [[Římskokatolická církev|katolická církev]] se těší velké podpoře. Daní jsou protižidovské zákony, deportace (zastavené po protestech [[Vatikán]]u, obnovené po [[Slovenské národní povstání|SNP]]), neexistence [[občanská práva|občanských práv]], [[Totalitarismus|totalitní režim]]. Nespokojenost s [[Fašismus|fašistickým]] režimem a válkou proti [[Sovětský svaz|Sov. svazu]] ústí do [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] – SNP ([[29. srpen|29. srpna]] [[1944]]). Jeho předčasné vypuknutí kvůli prozrazení, špatná organizace i vedení, nasazení elitních německých jednotek, a opoždění Dukelské operace přechodu Rudé Armády a Prvního československého armádního sboru způsobí, že skončí už [[27. říjen|27. října]] obsazením [[Banská Bystrica|Banské Bystrice]]. Část [[partyzán]]ů přechází přes [[Válečná fronta|frontu]]. Výsledkem je přihlášení se Slovenska k ČSR, ale do [[federace|federalizovaného]] státu i když s vysokou mírou autonomie. Do [[1. květen|1. května]] [[1945]] je celé území Slovenska osvobozeno, v Košicích zasedá dočasná vláda ČSR, která 5. dubna přijala [[Košický vládní program]]
| |||