Králický Sněžník (pohoří): Porovnání verzí

| podřazené jednotky =

| poznámka =

| popisek mapy =

</div><br {{clear="|left" />}}

[[Soubor:KralickySneznikHreben.jpg|left|thumb|800px|Téměř kompletní masív Králického Sněžníku z&nbsp;kopce Výšina u [[Králíky|Králík]] – v&nbsp;ose údolí [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] zasněžený vrchol [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] (1424&nbsp;m), vlevo od něj hřeben [[Klepý|Klepého]] (1144&nbsp;m) s&nbsp;[[Malý Sněžník|Malým Sněžníkem]] (1338&nbsp;m), vpravo hřeben [[Sušina|Sušiny]] (1321&nbsp;m) končící vrcholem [[Srázná]] (1074&nbsp;m)]]<br {{clear="|left" />}}

Při vrcholu [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] je zhruba od nadmořské výšky 1350&nbsp;m (v&nbsp;lavinové dráze i níže) vyvinuto primární [[alpínské bezlesí]]. Na exponovaných místech s&nbsp;mělkou půdou, kde se v&nbsp;zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme [[vyfoukávané alpínské trávníky]] (''sv. Juncion trifidi'') a [[alpínská vřesoviště]] (''subas. Cetrario-Festucetum supinae callunetosum''). V&nbsp;mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně [[zapojené alpínské trávníky]] (''sv. Nardion''). Na závětrných svazích s&nbsp;hlubší půdou s&nbsp;vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy [[vysokostébelných alpínských trávníky|vysokostébelných alpínských trávníků]] (hlavně ''sv. Calamagrostion villosae''), na vlhčích místech s&nbsp;dominancí [[metlice trsnatá|metlice trsnaté]] (''Deschampsia cespitosa''), na sušších živinami chudších místech dominuje [[třtina chloupká]] (''Calamagrostis villosa'') a na sušších místech živinami bohatších potom [[třtina rákosovitá]] (''Calamagorstis arundinacea''). Při horní hranici lesa roste také [[subalpínská brusnicová vegetace]] s&nbsp;dominantní [[brusnice borůvka|brusnicí borůvkou]] (''as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli''). Zvláště při Moravě v&nbsp;lavinové dráze je vyvinuta [[subalpínská kapradinová niva]] (''sv. Dryopterido-Athyrion'') s&nbsp;dominancí [[papratka alpínská|papratky alpínské]] (''Athyrium distentifolium''). Jsou zde také četná [[kamenné moře|kamenná moře]] a&nbsp;skály, oboje najdeme i v pásmu lesa.

V&nbsp;nižších nadmořských výškách (pod 1100&nbsp;m) jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s&nbsp;dominancí [[buk lesní|buku lesního]], [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a místy byl přítomen i [[javor klen]]. V&nbsp;minulosti byly však z&nbsp;větší části přeměněny člověkem na smrkové [[monokultura|monokultury]], které často nyní trpí imisemi. Většinou se jedná o [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] čili kyselé bučiny (''sv. Luzulo-Fagion''). Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) se jedná o [[květnaté bučiny]] (''sv. Fagion''). Výjimečně a maloplošně jsou zastoupeny [[vápnomilné bučiny]] (''as. Cephalanthero-Fagetum''). Velmi maloplošně v&nbsp;roklích při potocích a na prameništích najdeme [[horské klenové bučiny]] (''podsv. Acerenion''). Při potocích v&nbsp;nejnižších polohách najdeme také [[luh]]y (hlavně ''podsv. Alnenion glutinoso-incanae'').

Na území Králického Sněžníku roste mnoho druhů vzácných i běžných horských rostlin. Cenný je výskyt vysokohorských [[jestřábník]]ů z&nbsp;okruhu [[jestřábník alpský|jestřábníku alpského]] i jiných. Mezi nimi je i [[endemit]] Králického Sněžníku [[jestřábník sněžnický]] (''Hieracium nivimontis''). V&nbsp;subalpínském stupni dominuje několik druhů trav (v&nbsp;závislosti na podmínkách mikrolokality), např. [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''), [[smilka tuhá]] (''Nardus stricta''), [[kostřava nízká]] (''Festuca supina''), [[lipnice širolistá]] (''Poa chaixii''), [[bojínek švýcarský]] (''Phleum rhaeticum'') aj. Z&nbsp;dalších rostlin zde běžně rostou např. [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[brusnice brusinka]] (''Vaccinium vitis-idaea''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[bika hajní]] měděná (''Luzula luzuloides subsp. rubella'') atd. Relativně běžná je také [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea subsp. sudetica'') a [[mochna zlatá]] (''Potentilla aurea''), naopak velice vzácný je dnes [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora'') a [[kokrhel sličný]] (''Rhinathus pulcher). [[Sasanka narcisokvětá]] (Anemone narcisiflora''), stejně jako [[šabřina tatarská]] (''Conioselinum tataricum'') už asi zcela na Králickém Sněžníku vymizely.

V&nbsp;posledních desetiletích také výrazně ubyl [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který v&nbsp;ČR roste jen v&nbsp;[[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]] a na Králickém Sněžníku. Podobné rozšíření má také vzácná tráva [[ovsíř dvouřízný]] (''Helictotrichon planiculmis''). [[Sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus'') roste na Králickém Sněžníku pouze na [[Vlaštovčí kameny|Vlaštovčích kamenech]]. V&nbsp;přirozených smrčinách roste hojně několik málo druhů, např. [[brusnice borůvka]], [[třtina chloupkatá]] nebo [[metlička křivolaká]], relativně častá je na vlhčích místech i [[bika lesní]] (''Luzula sylvatica''), s&nbsp;nižší pokryvností zde uvidíme [[sedmikvítek evropský]] (''Trientalis europaea''), [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[podbělice alpská|podbělici alpskou]] (''Homogyne alpina'').

Zejména na vlhčích místech jsou hojné kapradiny, např. [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[kapraď širolistá]] (''Dryopteris dilatata''), [[papratka samice]] (''Athyrium filix-femina''), [[žebrovice různolistá]] (''Blechnum spirant''), zvláště ve vysokohorských nivách [[papratka alpinská]] (''Athyrium distentifolium''), v&nbsp;bučinách je častý i [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris'') nebo [[bukovinec osladičovitý]] (''Phegopteris connectilis''). V&nbsp;kapradinových nivách roste také [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), mnohem vzácnější je [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum''). Na vlhkých místech zde můžeme vidět dva druhy modrokvětých [[oměj]]ů, [[oměj šalamounek]] (''Aconitum plicatum'') a [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''). Na horských prameništích roste [[violka dvoukvětá]] (''Viola biflora''), [[mokrýš střídavolistý]] (''Chrysosplenium alternifolium''), [[ptačinec hajní]] (''Stellaria nemorum''), velmi vzácná je [[řeřišnice hořká Opicova]] (''Cardamine amara subsp. opizii'').

V&nbsp;kyselých bučinách je [[bylinné patro]] chudé a rostou tam často některé druhy, vyjmenované u kyselých smrčin. V&nbsp;květnatých bučinách je častá [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[svízel vonný]] čili mařinka vonná (''Galium odoratum''), v&nbsp;nižších polohách i [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''). Na rašeliništích východního hřbetu roste hojně [[suchopýr pochvatý]] (''Eriophorum vaginatum''), [[brusnice vlochyně]] (''Vaccinium uliginosum''), [[klikva bahenní]] (''Oxycoccus palustris''), mnohem vzácnější je [[bradáček srdčitý]] (''Listera ovata'') nebo [[kyhanka sivolistá]] (''Andromeda polifolia'').

V&nbsp;oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z&nbsp;větších býložravců to je např. [[jelen lesní]] nebo [[srnec obecný]]. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh [[kamzík horský|kamzíka horského]], který sem přešel ze sousedních [[Jeseníky|Jeseníků]], kde byl vysazen. Z&nbsp;šelem je hojná [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], vzácnější je [[jezevec lesní]]. Větší šelmy, jako [[medvěd hnědý]], [[vlk]] nebo [[rys ostrovid]], byly v&nbsp;minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v&nbsp;současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V&nbsp;posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z&nbsp;[[Karpaty|Karpat]]. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů [[Netopýři|netopýrů]] vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je [[myšivka horská]].

Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V&nbsp;dnešní době je relativně častý [[krkavec velký]] nebo [[datel černý]], ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i [[datlík tříprstý]]. Svou bílou náprsenku je nápadný [[kos horský]], v&nbsp;subalpínském stupni hnízdí [[pěvuška podhorní]]. Z&nbsp;drobných pěvců je běžná [[sýkora uhelníček]] nebo [[králíček obecný]], u vodních toků můžeme spatřit [[skorec vodní|skorce vodního]]. Žije zde i vzácný lesní kur [[jeřábek lesní]] a snad i [[tetřívek obecný]]. [[Tetřev hlušec]] už zcela vymizel, ale v&nbsp;posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho [[reintrodukce|reintrodukci]]. Ze sov zde žije např. [[kulíšek nejmenší]] nebo [[sýc rousný]], [[puštík obecný]] a [[výr velký]]. Běžná je [[sojka obecná]], ale hnízdí zde i [[ořešník kropenatý]]. Na loukách v&nbsp;nižších polohách žije početná populace [[chřástal polní|chřástala polního]], kvůli kterému zde byly vyhlášena i [[Ptačí oblast Králický Sněžník]].