Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace za použití AWB
m nahrazení HTML značek za šablonu Šablona:clear dle ŽOPP (archiv 14); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - fakulta vysoké školy
| název vysoké školy = [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]]
| název fakulty = Přírodovědecká fakulta
| latinský název = Facultas Rerum Naturalium
| obrázek/znak = Albertov Děkanát 2.jpg
| komentář = Děkanát PřF UK, Albertov 6
| děkan = prof. RNDr. [[Bohuslav Gaš]], CSc.
| předseda AS = Mgr. Martin Kuthan, Ph.D.
| proděkan1 = doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
| proděkan2 = doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D.
| proděkan3 = doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
| proděkan4 = doc. RNDr. Markéta Martínková, PhD.
| proděkan5 = Prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc.
| proděkan6 = Doc. RNDr. Jiří Neustupa, Ph.D.
| proděkan7 = Doc. RNDr. Josef Novotný, Ph.D
| proděkan8 = Doc. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D.
| tajemník = Ing. Tomáš Kulman
| statistika datum = 12. 8. 2009
| založena = 1920
| status = veřejná
| adresa = Přírodovědecká fakulta UK,<br />Albertov 6,<br /> Praha 2
| IČO = 00216208
| DIČ = CZ00216208
| oficiální web = http://www.natur.cuni.cz/
}}
'''Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy''' ('''PřF UK''', [[latina|lat]]. ''Facultas Rerum Naturalium'') je jedna ze 17<ref name="plany" /> současných [[fakulta|fakult]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].
Řádek 33:
 
=== 1920–1945 ===
[[Soubor:Albertov Chemie 1.jpg|thumbnáhled|Budova chemických kateder PřF, [[Albertov]], [[Praha 2]]]]
U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl [[Bohumil Němec]], [[František Slavík]] a [[Karel Petr]]. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění]].<ref name="hermann" /> Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také [[matematika]], [[fyzika]], [[meteorologie]], [[klimatologie]] a konečně také [[farmacie]]. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na [[Jaroslav Heyrovský|Jaroslava Heyrovského]], objevitele [[polarografie]] a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] ([[Nobelova cena za chemii|za chemii]], 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době [[Bohuslav Brauner]], propagátor [[periodická soustava|periodické soustavy]].<ref name="jecmikova" /> V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. [[17. listopad]]u [[1939]] do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.<ref name="hermann" /> (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)<ref name="plany" /><ref>{{citace elektronické monografie| url = http://iforum.cuni.cz/IFORUM-2430.html| titul = 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik [[Petr Koura]]| příjmení=Svoboda| jméno=Petr|rok= 2005}}</ref> Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]].<ref name="hermann" />
 
=== 1945–1989 ===
Na jaře [[1945]] byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo [[18. červen|18. 6.]] 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.[[Soubor:Albertov deska (01).jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti]] Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry ([[lysenkismus]]), zatímco jiné byly odmítány ([[kybernetika]]).<ref name="hermann" /> V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na [[katedra|katedry]]<ref name="jecmikova" /> a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.<ref name="plany" /> V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období [[normalizace]]) spíše stagnovala.<ref name="jecmikova" />
 
=== Od 1989 ===
V listopadu [[1989]] se právě před [[děkanát]]em přírodovědecké fakulty na Albertově sešla [[Sametová revoluce#Pátek 17. listopadu|studentská demonstrace]], jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, [[Šimon Pánek]]. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.<ref name="jecmikova" />
 
<br {{clear=all />}}
== Studium ==
[[Soubor:Promoce-8-rijna-1937.jpg|thumbnáhled|Promoce [[Bohuslav Brouk|Bohuslava Brouka]] na přírodovědecké fakultě UK (8. října 1937).]]
Přírodovědná fakulta UK poskytuje [[bakalář]]ské a [[magistr|magisterské]] studium [[biologie|biologických]], [[geografie|geografických]], [[geologie|geologických]], [[chemie|chemických]] a [[životní prostředí|environmentálních]] předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|MFF UK]]). Studium se uskutečňuje [[prezenční studium|prezenční formou]] a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia [[učitelství]] všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly [[European Credit Transfer System]], jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V současné době fakulta nabízí 9 akreditovaných studijních programů bakalářského studia a 8 studijních programů navazujícího magisterského studia.<ref name="rocenka">{{citace elektronické monografie| titul=Výroční zpráva o činnosti Přírodovědecké fakulty UK za rok 2009 | vydavatel= Univerzita Karlova v Praze | místo=Praha |rok=2009| isbn=978-80-86561-31-8| url=http://www.natur.cuni.cz/faculty/dekan-a-kolegium/dokumenty/zpravy-o-cinnosti/vyrocni-zprava-o-cinnosti-prirodovedecke-fakulty-uk-za-rok-2009/view}}</ref>
 
=== Studijní programy bakalářského studia ===
Údaje za akademický rok 2009/2010<ref name="rocenka" />
 
Řádek 72:
|}
 
=== Studijní programy magisterského studia ===
Údaje za akademický rok 2009/2010<ref name="rocenka" />
{| class=wikitable
Řádek 95:
 
== Organizační struktura ==
[[Soubor:Charles University Botanical Garden(greenhause).jpg|thumbnáhled|[[Skleník]]y [[Botanická zahrada Univerzity Karlovy|Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze]], Na Slupi, [[Praha 2]]]]
{{pahýl část}}
Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 500 akademiků. Na fakultě studují téměř 4 tisíce studentů bakalářského a magisterského studie a přes tisíc postgraduálních studentů (2009).