Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 47 bajtů ,  před 3 lety
m
narovnání přesměrování šablony a opravy vzhledu izotopů dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
| značka = Lu
| protonové číslo = 71
| název = Lutecium
| latinsky = Lutetium
| nad =
| pod = [[Lawrencium|Lr]]
| vlevo = [[Ytterbium]]
| vpravo =
| dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
| chemická skupina = Lanthanoidy
| číslo CAS = 7439-94-3
| skupina =
| perioda = 6
| blok = f
| obrázek = Lutetium_sublimed_dendritic_and_1cm3_cube.jpg
| popisek = Pevné lutecium
<!-- Atomové vlastnosti -->
| relativní atomová hmotnost = 174,947(1)
| atomový poloměr = (1,75 Å) 175&nbsp;pm
| kovalentní poloměr = (1,60 Å) 160&nbsp;pm
| elektronová konfigurace = [Xe] 4f<sup>14</sup> 5d<sup>1</sup> 6s<sup>2</sup>
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = Pevné
| hustota = 9,841 g/cm<sup>3</sup>;<br />Hustota při teplotě tání: 9,3 g/cm<sup>3</sup>
| tvrdost =
| teplota tání = 1652
| teplota varu = 3402
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
| skupenské teplo tání = asi 22 kJ/mol
| skupenské teplo varu = 414 kJ/mol
| molární tepelná kapacita = 26,86 J.mol<sup>-1</sup>.K<sup>-1</sup>
<!-- Různé -->
| elektronegativita = 1,27
| ionizační energie = 523,5 kJ/mol
| ionizační energie2 = 1340 kJ/mol
| ionizační energie3 = 2022,3 kJ/mol
<!-- Bezpečnost -->
| symboly nebezpečí =
}}
'''Lutecium''', chemická značka '''Lu''', ''(lat. Lutetium)'' je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný [[Kovy|kovový]] prvek pevného [[skupenství]], poslední člen skupiny [[lanthanoid]]ů.
 
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Lutecium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov.
 
Chemicky je kovové lutecium poměrně stálé. Na suchém [[vzduch]]u se prakticky nemění, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách za vývoje [[vodík]]u.
Lutecium je poměrně dosti vzácný prvek, v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se vyskytuje v koncentraci 0,5–0,75&nbsp;mg/kg. O jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom lutecia na 1000 miliard atomů vodíku.
 
V přírodě se lutecium vyskytuje pouze ve formě [[Chemická sloučenina|sloučenin]]. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce, La, Th, Nd, Y)PO<sub>4</sub> a ''[[xenotim]]'', chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce, La, Y)CO<sub>3</sub>F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)<sub>2</sub>O<sub>6</sub>.
 
Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]].
 
Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]].
 
Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[Komplexní sloučenina|komplexních solí]].
Díky svému velmi řídkému výskytu a vysoké výrobní ceně čistého kovu nemají v současné době kovové lutecium ani jeho sloučeniny žádné významné komerční využití. Potenciálním oborem využití jsou průmyslové [[katalyzátor]]y pro petrochemický průmysl a [[Polymerizace|polymerace]] v organické syntéze.
 
[[Soubor:Lutetium.jpg|thumbnáhled|pevné lutecium 2]]
 
== Literatura ==
* {{Wikislovník|heslo=lutecium}}
 
{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Tabulka prvků}}
 
{{Portály|Chemie}}
312 341

editací