Cín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné opravy předchozích editací bota
m narovnání přesměrování šablony a opravy vzhledu izotopů dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
Řádek 2:
| značka = Sn
| protonové číslo = 50
| nukleonové číslo =
| název = Cín
| latinsky = Stannum
Řádek 15:
| perioda = 5
| blok = p
| koncentrace v zemské kůře =
| koncentrace v mořské vodě =
| obrázek = Sn-Alpha-Beta.jpg
| popisek = Kuličky cínu
| emisní spektrum =
| vzhled =
| relativní atomová hmotnost = 118,710
| atomový poloměr = 140 pm
Řádek 30:
| krystalografická soustava = tetragonální (bílá)<br />[[Soubor:Tetragonal.svg|100px|tetragonální]]<br />diamatová (šedá)<br />[[Soubor:Diamond Cubic-F lattice animation.gif|100px|tetragonální]]
| hustota = (bilá) 7,365&nbsp;g·cm−3<br />(šdá) 5,769&nbsp;g·cm<sup>−3</sup>
| kritická hustota =
| tvrdost =
| magnetické chování = (bílá) [[Paramagnetismus|paramagnetické]], (šedá) [[Diamagnetismus|diamagnetické]]
| měrná magnetická susceptibilita =
| teplota tání = 231,93
| teplota varu = 2602
| kritická teplota =
| teplota trojného bodu =
| tlak trojného bodu =
| teplota supravodivosti =
| teplota změny modifikace =
| kritický tlak =
| molární objem =
| součinitel dynamické viskozity =
| součinitel kinematické viskozity =
| tlak syté páry =
| rychlost zvuku = (při [[Pokojová teplota&nbsp;m/s|p.t.]]) 2730&nbsp;m/s
| index lomu =
| relativní permitivita =
| elektrická vodivost =
| měrný elektrický odpor = 115 nΩ·m (při 0&nbsp;°C)
| součinitel elektrického odporu =
| tepelná vodivost = 66,8 W·m<sup>−1</sup>·K<sup>−1</sup>&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
| povrchové napětí =
| skupenské teplo tání =
| speciální teplo tání =
| skupenské teplo varu =
| speciální teplo varu =
| molární atomizační entalpie =
| entalpie změny modifikace =
| standardní molární entropie =
| měrná tepelná kapacita =
| molární tepelná kapacita =
| spalné teplo na m3 =
| spalné teplo na kg =
| Van der Waalsovy konstanty =
| součinitel délkové roztažnosti =
| standardní elektrodový potenciál =
| elektronegativita = 1,96
| ionizační energie = 708,6 kJ·mol<sup>−1</sup>
| ionizační energie2 = 1411,8 kJ·mol<sup>−1</sup>
| ionizační energie3 = 2943,0 kJ·mol<sup>−1</sup>
| iontový poloměr =
| izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 112
Řádek 78:
| počet neutronů = 62
| výskyt = 0,97
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 114
| značka = Sn
| počet neutronů = 64
| výskyt = 0,65
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 115
| značka = Sn
| počet neutronů = 65
| výskyt = 0,34
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 116
| značka = Sn
| počet neutronů = 66
| výskyt = 14,54
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 117
| značka = Sn
| počet neutronů = 67
| výskyt = 7,68
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 118
| značka = Sn
| počet neutronů = 68
| výskyt = 24,23
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 119
| značka = Sn
| počet neutronů = 69
| výskyt = 8,59
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 120
| značka = Sn
| počet neutronů = 70
| výskyt = 32,59
}}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo = 122
| značka = Sn
| počet neutronů = 72
| výskyt = 4,63
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 124
| značka = Sn
Řádek 137 ⟶ 128:
| nukleonové číslo produktu = 124
| značka produktu = [[Tellur|Te]]
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
}}
{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 126
| značka = 66
Řádek 150 ⟶ 140:
| symboly nebezpečí =
| R-věty =
| S-věty =
}}
'''Cín''', chemická značka '''Sn''' ''(lat. Stannum)'' patří mezi [[kovy]], které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané [[bronz]]. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi. Nachází využití při výrobě slitin (bronz, pájky, ložiskový kov), v potravinářství při dlouhodobém uchovávání potravin (pocínování konzerv, [[staniol|cínové fólie]]) a při výrobě uměleckých předmětů.
 
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
[[Soubor:Tin-2.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Ztuhlá kapka cínu]]
Nízkotavitelný kov, používaný člověkem již od starověku. Cín je v normálním prostředí značně odolný proti korozi a zároveň je zdravotně prakticky nezávadný. Je to stříbrobílý lesklý kov, není příliš tvrdý, ale je značně tažný. Takže jej lze válcovat na velmi tenké fólie (obalový materiál staniol). Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství: Sn<sup>+2</sup> a Sn<sup>+4</sup>.
 
Řádek 163 ⟶ 153:
 
== Výskyt ==
[[Soubor:Cassiterite09.jpg|náhled|leftvlevo|Ruda - [[Kasiterit|cínovec]]]]
Celkově je cín v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 2–4 ppm (mg/kg). V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom cínu přibližně 30 miliard atomů [[vodík]]u.
 
Řádek 183 ⟶ 173:
 
== Historie a výroba v minulosti ==
[[Soubor:Sword bronze age (2nd version).jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Obřadní bronzová [[dýka]], Plougrescant, Francie, 1500–1300 př. n. l.]]
V Bibli i v nejstarších spisech [[Řek]]ů a [[Římané|Římanů]] se vyskytují pojmy, která mnozí badatelé vztahují k výrobě cínu. Není nijak vyloučeno, že cín byl znám velmi dávno, především pro svou poměrně snadnou výrobu z [[ruda|rud]]. [[Hérodotos|Herodotos]] mluví o cínových ostrovech a [[Plinius starší]] píše, že cín je dražší než [[olovo]] a že se dováží z cínových ostrovů v Atlantském oceánu. Za cínové ostrovy se pokládají ostrovy Scillské u pobřeží jižní Anglie, odkud [[Féničané]] cín vyváželi do Východní Evropy a Západní Asie. Později poskytovalo Féničanům dostatek cínu [[Španělsko]]. Těžba cínové rudy na Pyrenejském poloostrově zanikla v dobách, kdy se Maurové usazovali ve Španělsku. Začátkem tisíciletí byla nejdůležitější naleziště cínovce v Evropě v Anglii v [[Cornwall]]u a [[Devon (hrabství)|Devonu]].
 
Řádek 211 ⟶ 201:
 
== Slitiny cínu ==
[[Soubor:Freer 005.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|bronzová nádoba]]
[[Soubor:Ex Lead freesolder.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Cívka bezolovnaté pájky]]
Základní nevýhodou čistého cínu je skutečnost, že je velmi měkký a nehodí se proto k výrobě nástrojů nebo zbraní. Teprve objev slitin cínu s [[měď|mědí]] a dalšími kovy umožnil rozkvět starověké metalurgie a přispěl k rychlejšímu vývoji civilizace.
 
Řádek 267 ⟶ 257:
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=cín}}
{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Tabulka prvků}}
 
[[Kategorie:Cín| ]]