Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 18 bajtů, před 3 lety
m
změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
| značka = Pb
| protonové číslo = 82
| nukleonové číslo =
| název = Olovo
| latinsky = Plumbum
| perioda = 6
| blok = p
| koncentrace v zemské kůře =
| koncentrace v mořské vodě =
| obrázek = Lead_electrolytic_and_1cm3_cube.jpg
| popisek = Olovo
| emisní spektrum = Lead_spectrum_visible.png
| vzhled = Šedý kov
| kovalentní poloměr = 175 pm
| Van der Waalsův poloměr = 202 pm
| elektronová konfigurace =
| oxidační čísla = '''II''', IV
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| teplota tání = 327,5
| teplota varu = 1 749
| molární objem =
| skupenské teplo tání = 4,77 kJ·mol−1
| skupenské teplo varu = 179,5 kJ·mol−1
| tlak syté páry =
| rychlost zvuku =
| měrná tepelná kapacita = 26,650 J·mol−1·K−1
| elektrická vodivost =
| měrný elektrický odpor = 208 nΩ·m
| tepelná vodivost = 35,3&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
<!-- Různé -->
| standardní elektrodový potenciál =
| elektronegativita = 2,33
| spalné teplo na m3 =
| spalné teplo na kg =
| ionizační energie = 715,6 kJ.mol−1
| ionizační energie2 = 1 450,5 kJ.mol−1
| poločas = 1,73×10<sup>7</sup>&nbsp;[[Juliánský rok|a]]<ref>http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=82&n=123</ref>
| způsob = [[Záchyt elektronu|ε]]
| energie =
| nukleonové číslo produktu = 205
| značka produktu = [[Thallium|Tl]]
}}
<!-- Bezpečnost -->
| symboly nebezpečí =
| R-věty =
| S-věty =
}}
'''Olovo''' chemická značka: '''Pb''' ''(lat. Plumbum)'' je těžký toxický [[Kovy|kov]], který je znám lidstvu již od [[starověk]]u. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný i při [[pokojová teplota|pokojové teplotě]] a odolný vůči korozi.
 
== Výskyt a výroba ==
[[Soubor:Calcite-Galena-elm56c.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Galenit]], olověná ruda]]
Olovo je v [[zemská kůra|zemské kůře]] zastoupeno poměrně řídce, průměrný obsah činí pouze 12–16 ppm (mg/kg). Přesto je však jeho obsah větší, než by bylo možno očekávat podle jeho umístění v periodické tabulce prvků. Důvodem pro tento fakt je to, že izotopy olova jsou konečným produktem radioaktivních rozpadových řad [[uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]] a obsah olova se v zemské kůře postupně zvyšuje. V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom olova přibližně 10 milionů atomů [[vodík]]u.
 
 
== Využití olova a jeho slitiny ==
[[Soubor:Lead shielding.jpg|thumbnáhled|Olověné pláty se také používají jako štít proti radiaci.]]
[[Soubor:450 Corto - LR - Fiocchi - 1.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Olověné střelivo]]
[[Soubor:Olověná trubka.jpg|thumbnáhled|Vodovodní olověná trubka uvnitř potažená cínem]]
Olovo začali lidé používat již v dávnověku, protože jeho rudy jsou poměrně dobře dostupné. Kdy a kde bylo olovo získáno poprvé není dosud známo, nejstarší dochovaný předmět pochází z období mezi lety 3000 př. n. l. a 2000 př. n. l. a byl nalezen v [[Malá Asie|Malé Asii]]. V poslední době se projevuje snaha o co největší omezení využívání olova a jeho slitin pro výrobu předmětů praktického použití a to vzhledem k jeho prokázané [[toxicita|toxicitě]]. Avšak ještě v první polovině [[20. století]] bylo olovo velmi běžně užívaným kovem.
 
 
== Sloučeniny ==
[[Soubor:Lead monoxide.jpg|thumbnáhled|Oxid olovnatý]]
[[Soubor:Red lead.jpg|thumbnáhled|Oxid olovnato-olovičitý]]
[[Soubor:Lead(II) sulfate.jpg|thumbnáhled|Síran olovnatý]]
Olovo vytváří sloučeniny s mocenstvím Pb<sup>2+</sup> a Pb<sup>4+</sup>. Nejstálejší jsou přitom sloučeniny dvojmocného olova, čtyřmocné olovo je vesměs oxidačním činidlem. Z velké řady sloučenin mají největší praktický význam:
 
274 266

editací