Oxid siřičitý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Oxidace -> Redoxní reakce
m změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Oxid siřičitý
| obrázek = Sulfur-dioxide-2D.svg
| velikost obrázku = 135px
| popisek = Strukturní vzorec
| obrázek2 = Sulfur-dioxide-3D-vdW.png
| velikost obrázku2 = 135px
| popisek2 = 3D model molekuly SO<sub>2</sub>
| systematický název = Oxid siřičitý
| anglický název = Sulfur dioxide
| německý název = Schwefeldioxid
| sumární vzorec = SO<sub>2</sub>
| vzhled = bezbarvá&nbsp;kapalina&nbsp;nebo&nbsp;bezbarvý plyn
| číslo CAS = 7446-09-5
| číslo EINECS = 231-195-2
| indexové číslo = 016-011-00-9
| PubChem = 1119
| SMILES = O=S=O
| InChI = 1S/O2S/c1-3-2
| číslo RTECS = WS4550000
| molární hmotnost = 64,065&nbsp;g/mol
| teplota tání = −72,46&nbsp;°C
| teplota varu = −10,02&nbsp;°C
| Van der Waalsova konstanta = a= 0,671&nbsp;4&nbsp;Pam<sup>6</sup>mol<sup>-2</sup><br /> 10<sup>6</sup>•b= 56,36&nbsp;m<sup>3</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
| hustota = 0,002&nbsp;97&nbsp;g/cm³ (''plyn, 0&nbsp;°C'')<br /> 1,434&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''kapalina, 0&nbsp;°C'')
| dynamický viskozitní koeficient = 0,550&nbsp;8&nbsp;cP (''kapalina, -33,5&nbsp;°C'')<br /> 0,428&nbsp;5&nbsp;cP (''kapalina, -10,5&nbsp;°C'')<br /> 0,393&nbsp;6&nbsp;cP (''kapalina, 0,1&nbsp;°C'')<br /> 0,011&nbsp;7&nbsp;cP (''plyn, 0&nbsp;°C'')<br /> 0,012&nbsp;42&nbsp;cP (''plyn, 18&nbsp;°C'')<br /> 0,016&nbsp;1&nbsp;cP (''plyn, 100&nbsp;°C'')<br /> 0,020&nbsp;4&nbsp;cP (''200&nbsp;°C'')<br /> 0,024&nbsp;5&nbsp;cP (''293&nbsp;°C'')<br /> 0,031&nbsp;15&nbsp;cP (''490&nbsp;°C'')
| kritická teplota = 157,2&nbsp;°C
| kritický tlak = 7&nbsp;880&nbsp;kPa
| kritická hustota = 0,524&nbsp;g/cm<sup>3</sup>
| relativní permitivita = 17,6 (''kapalina, -20&nbsp;°C'')<br /> 15,8 (''kapalina, 0&nbsp;°C'')<br /> 14,1 (''kapalina, 20&nbsp;°C'')<br /> 2,1 (''kapalina, -154&nbsp;°C'')<br /> 1,000&nbsp;75 (''plyn, 100&nbsp;°C'')
| pKa = 1,81
| rozpustnost = 22,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 11,5&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 2,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''90&nbsp;°C'')
| rozpustnost polární = [[methanol]]<br /> [[ethanol]]<br /> [[aceton]]
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,410 (''20&nbsp;°C, kapalina'')<br /> ''n''<sub>D</sub>= 1,000 686 (''0&nbsp;°C, plyn'')
| ionizační energie = 12,34&nbsp;[[elektronvolt|eV]]
| tvar molekuly = lomená (''120°'')
| struktura = zobrazit
| dipólový moment = 5,57•10<sup>-30</sup>&nbsp;Cm
| tvar molekuly = lomená (''120°'')
| standardní slučovací Gibbsova energieentalpie = -300296,1983&nbsp;kJ/mol<br /> -320,5&nbsp;kJ/mol (''kapalina'')
| dipólový moment = 5,57•10<sup>-30</sup>&nbsp;Cm
| standardní molární entropie = 248,1&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup>
| termodynamické vlastnosti = zobrazit
| standardní slučovací entalpieGibbsova energie = -296300,8319&nbsp;kJ/mol<br /> -320,5&nbsp;kJ/mol (''kapalina'')
| izobarické měrné teplo = 0,607&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''0&nbsp;°C'')<br /> 0,622&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C'')<br /> 0,665&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''100&nbsp;°C'')
| standardní molární entropie = 248,1&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup>
| entalpie varutání = 389135&nbsp;J/g
| standardní slučovací Gibbsova energie = -300,19&nbsp;kJ/mol
| entalpie varu = 389&nbsp;J/g
| izobarické měrné teplo = 0,607&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''0&nbsp;°C'')<br /> 0,622&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''25&nbsp;°C'')<br /> 0,665&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''100&nbsp;°C'')
| entalpie tánírozpouštění = 135-556,5&nbsp;J/g (''20&nbsp;°C'')
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}} {{GHS06}} {{GHS05toxický}}
| entalpie varu = 389&nbsp;J/g
| HR-věty = {{HR|33123}}, {{HR|31434}}
| entalpie rozpouštění = -556,5&nbsp;J/g (''20&nbsp;°C'')
| S-věty = {{S|1/2}}, {{S|9}}, {{S|26}}, {{S|36/37/39}}, {{S|45}}
| bezpečnost = zobrazit
| symboly nebezpečí GHS = {{toxickýGHS04}} {{GHS06}} {{GHS05}}
| RH-věty = {{RH|23331}}, {{RH|34314}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| S-věty ={{S|1/2}}, {{S|9}}, {{S|26}}, {{S|36/37/39}}, {{S|45}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}} {{GHS06}} {{GHS05}}
| H-věty ={{H|331}} {{H|314}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| zdraví = 3
| hořlavost = 0
| reaktivita = 0
| ostatní rizika =
}}
}}
 
'''Oxid siřičitý''' je jedním ze dvou hlavních [[Oxidy|oxidů]] [[síra|síry]]. Je to bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý [[plyn]]. Má 2,26× větší [[hustota|hustotu]] než [[vzduch]].
 
Řádek 127 ⟶ 124:
| jméno = Elisabeth A.
| příjmení2 = Wilson
| jméno2 = Lionel
| titul = Fundamentals of Physical Volcanology
| vydavatel = Blackwell Publishing company
| místo =
| rok = 2009
| isbn = 978-0-63205443-5
Řádek 154 ⟶ 151:
 
== Ekologické působení ==
[[Soubor:SO2 Galapagos 20051101.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší během [[Erupce sopky|erupce]] [[sopka|sopky]] [[Sierra Negra]]]]
Značně [[toxicita|toxický]] je oxid siřičitý pro [[rostliny]], neboť reaguje s [[chlorofyl]]em a narušuje tak [[fotosyntéza|fotosyntézu]]. V ovzduší pozvolna oxiduje vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s [[kyselina siřičitá|kyselinou siřičitou]] příčinou kyselých dešťů.