Jodid stříbrný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava parametrů infoboxu |
m změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Jodid stříbrný
| obrázek =
| velikost obrázku = 200px
| systematický název = Jodid stříbrný▼
| popisek = Model krystalové mřížky AgI
| latinský název = argenti iodidum<br />argentum iodatum▼
| obrázek2 = Jodid stříbrný.PNG
| anglický název = Silver iodide▼
| popisek2 = Vzhled jodidu stříbrného
| německý název = Silberiodid▼
▲ | systematický název = Jodid stříbrný
| sumární vzorec = AgI▼
▲ | latinský název = argenti iodidum<br />argentum iodatum
| vzhled = žlutá [[krystal]]ická látka▼
▲ | anglický název = Silver iodide
| číslo CAS = 7783-96-2▼
▲ | německý název = Silberiodid
▲ | sumární vzorec = AgI
| teplota tání = 554 °C▼
▲ | vzhled = žlutá [[krystal]]ická látka
▲ | číslo CAS = 7783-96-2
| hustota = 5,674 g/cm<sup>3</sup> (''γ'')<br /> 5,64 g/cm<sup>3</sup> (''β'')<br />6,1 g/cm<sup>3</sup> (''α'')▼
|
| teplota
| index lomu = '''modifikace γ'''<br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 2,21<br /> ''n''<sub>D''c''</sub>= 2,22▼
▲ | hustota = 5,674 g/cm<sup>3</sup> (''γ'')<br /> 5,64 g/cm<sup>3</sup> (''β'')<br />6,1 g/cm<sup>3</sup> (''α'')
| rozpustnost polární = roztok [[jodid draselný|jodidu draselného]]<br /> roztoky [[thiosírany|thisíranů]]<br /> roztoky [[kyanidy|kyanidů]]<br /> roztok [[amonné soli]] (málo)▼
|
| teplota změny modifikace = 136 °C (''γ → β'')<br /> 147 °C (''β → α'')
| měrná magnetická susceptibilita = -4,65<math> \cdot </math>10<sup>-6</sup> cm<sup>3</sup> g<sup>-1</sup> (''19 °C, γ'')▼
▲ | index lomu = '''modifikace γ'''<br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 2,21<br /> ''n''<sub>D''c''</sub>= 2,22
▲ | rozpustnost polární = roztok [[jodid draselný|jodidu draselného]]<br /> roztoky [[thiosírany|thisíranů]]<br /> roztoky [[kyanidy|kyanidů]]<br /> roztok [[amonné soli]] (málo)
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] plošně centrovaná (''γ'')<br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''β'')<br /> krychlová tělesově centrovaná (''α'')▼
| součin rozpustnosti = 8,32•10<sup>-17</sup> (''γ'')
| hrana mřížky = '''modifikace γ'''<br /> a= 648,9 pm<br /> '''modifikace β'''<br /> a= 459,24 pm<br /> c= 751,04 pm<br /> '''modifikace α'''<br /> a= 670,7 pm▼
▲ | měrná magnetická susceptibilita = -4,65<math> \cdot </math>10<sup>-6</sup> cm<sup>3</sup> g<sup>-1</sup> (''19 °C, γ'')
▲ | krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] plošně centrovaná (''γ'')<br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''β'')<br /> krychlová tělesově centrovaná (''α'')
| standardní slučovací entalpie = -61,9 kJ/mol (''γ'')▼
▲ | hrana mřížky = '''modifikace γ'''<br /> a= 648,9 pm<br /> '''modifikace β'''<br /> a= 459,24 pm<br /> c= 751,04 pm<br /> '''modifikace α'''<br /> a= 670,7 pm
| entalpie tání = 40,1 J/g▼
|
▲ | entalpie tání = 40,1 J/g
| standardní molární entropie = 155,5 JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''γ'')▼
| entalpie rozpouštění = 478,3 J/g
|
▲ |
|
|
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| zdraví = 2
|
| reaktivita = 0
| ostatní rizika =
}}
}}
'''Jodid stříbrný''' (AgI) je [[anorganická sloučenina]] [[jod]]u a [[stříbro|stříbra]]. Tato žlutá [[fotocitlivost|fotocitlivá]] pevná látka se používá ve [[fotografie|fotografii]], jako [[antiseptikum]] v [[lékařství|medicíně]] a pro umělé [[vyvolávání deště]] a [[zakládání oblaků]]. AgI je prakticky [[rozpustnost|nerozpustný]] ve [[voda|vodě]] a velmi špatně rozpustný i v koncentrovaném [[roztok]]u [[amoniak]]u<ref name="stribro">[http://www.eurochem.cz/polavolt/anorg/systemat/ag/remy.htm Stříbro - Remy H.: Anorganická chemie II.]</ref>.
Řádek 52 ⟶ 53:
=== Vyvolávání deště ===
[[Soubor:Cessna 210 Hagelflieger Detail.jpg|
Krystalová struktura AgI je podobná struktuře [[led]]u, což umožňuje vyvolávat [[mrznutí]] (heterogenní [[nukleace|nukleaci]]) při zakládání oblaků za účelem umělého vyvolání [[déšť|deště]] (krystalky působí jako kondenzační jádra). Pro tento účel se spotřebuje zhruba 50 tun AgI ročně, z toho při každém takovém experimentu 10 až 50 gramů<ref>Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.</ref>. Tato metoda se nejvíce používá v [[Čína|Číně]] nebo na [[Blízký východ|Blízkém východě]], např. ve [[SAE|Spojených arabských emirátech]].<ref>[http://tech.ihned.cz/c1-37879000-arabsti-vyvolavaci-deste-uspesne-pouzivaji-jodid-stribrny]</ref>
| |||