Otevřít hlavní menu

Změny

→‎Prameny: doplnění čl.
Kanonické manželství samozřejmě mělo vliv na [[konfesní právo]], a to zvláště po vypracování Kodexu kanonického práva v roce 1917 a následně po vydání Kodexu kanonického práva v roce 1983. Jestliže první kodex nedefinuje manželství jako takové, protože se to jeví jako zbytečné, a zaměřuje se více na technické a právní aspekty se silně materialistickým základy, které jsou svým původem středověké (v obsahu tzv. ''pio-benediktinského kodexu'' z roku 1917 je instituce manželství zařazená společně s ostatními svátostmi do jeho třetí knihy: ''De rebus''), reforma kodexu z roku 1983 vedla k přehodnocení osobních a pastoračních aspektů manželství. To vedlo k současné definici manželství jako: společenství celého života ({{vjazyce|la}} ''consortium totius vitae'') na základě smlouvy (''foedus''), jenž je posvátnou smlouvou mezi mužem a ženou, a nutně povýšenou (pro pokřtěné) na svátost.
 
Pro úplnostúplný výčet je užitečnédůležité připomenout různá prohlášení papežů, týkající se věcí manželství. Patří k nim:
* dekret ''Ne Temere'' (vyhlášený Piem X. 2. srpna 1907) o rozšíření tridentské formy;
* encyklika ''[[Casti connubii|Casti Connubii]]'' (dílo Pia XI., publikované 31. prosince 1930) o důstojnosti a omylech manželství;
* [[motu proprio]] ''Matrimonia mixta'' (vyhlášené Pavlem VI. 31. března 1970 týkající se mezikonfesních manželství);
* a instrukce ''Dignitas Connubii'' (vyhlášená [[Papežská rada pro výklad legislativních textů|Papežskou radou pro výklad legislativních textů]] 25. ledna 2005), týkající se procesu neplatnosti manželství.
 
== Právní forma ==
Z právního hlediska, což platí i pro kanonické právo, základním prvkem manželství je shoda, že je vůlí jednotlivých stran, v tomto případě snoubenců (nubentů). Musí se jednat o osoby právně způsobilé a bez překážek (lat. ''impedimentum'') ve formě jak ji pro platnost (lat. ''ad validitatem'') předepisují normy církve. Shoda (lat. ''consensus'') je základním a osobním prvkem, a nemůže být nahrazen nebo vynucen žádnou lidskou mocí (kan. 1057). Chybějící nebo neúplný souhlas má (ve většině případů) určující vliv pro neplatnost právního jednání.
 
== Reference ==