Svatý Gilda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - světec
|jméno = svatý Gilda
|foto = Statue St-Gildas 0708 NB1.jpg
|popisek foto = ''Socha svatého Gildy poblíž vesnice [[Saint-Gildas-de-Rhuys]] ([[Francie]]).''
|narození = cca 500 n. l. v údolí řeky Clwyd v severním [[Wales]]u
|úmrtí = 570 n.l. v [[Rhuys]] v [[Bretagne|Bretagni]]
|blahořečen =
|svatořečen =
|svátek = 29. leden
|tituly =
|úřady =
|uctíván = [[Pravoslaví]]; [[Římskokatolická církev]]; [[Anglikánství]]
|atributy = mnich držící [[Keltové|keltský]] zvon nebo píšící do knihy
|patron = [[Velšané|Velšští]] [[Historik|historici]]; [[Zvonařství|zvonaři]]
|kostely = Opatství Glastonbury (nyní zaniklé), kostel v [[Rhuys]]
|pomníky =
|pohřben =
|}}
 
Řádek 24:
 
=== Životopis z Rhuys ===
Starší z obou životopisů, napsaný v Rhuys neznámým písařem, uvádí, že Gilda byl syn ''Cauna'' (Cawa) a narodil se v Alt Clut v ''[[Hen Ogledd|Hen Ogleddu]]u'', britonsky mluvící oblasti severní Británie. Byl svěřen do péče svatého [[Illtud|Illtuda]]a v klášterní škola v ''[[Llantwit Major|Llanilltud Fawr]]''. Zde se mu dostalo vzdělání spolu se [[Samson z Dolu|Samsonem z Dolu]] a [[Paul Aurelian|Paulem Aurelianem]]. Ve svých studiích pokračoval v ''Irenu''. Někteří historici se domnívají, že ''Iren'' znamená [[Irsko]], jejich oponenty reprezentuje například Andrew Breeze, který ''Iren'' lokalizoval v [[Cirencester]]u.<ref>Andrew Breeze, 'Gildas and the Schools of Cirencester', ''The Antiquaries Journal'', 90, 2010, pp. 131-138</ref> Po složení mnišských slibů se Gilda vrátil do Hen Ogleddu aby kázal nepokřtěným. Podle životopisu jej měla svatá ''Brigidda'' ([[Brigita Irská|Brigita z Kildare]], †524) požádat o něco na památku, načež pro ni Gilda odlil zvon. ''Ainmericus'', velkokrál Irska ([[Ainmuire mac Sétnai]], 566-569), jej údajně požádal o obnovení pořádku v církvi, což Gilda splnil. Poté odešel do [[Řím]]a a [[Ravenna|Ravenny]], odkud odcestoval do [[Bretaň|Bretaně]], kde se usídlil na ostrově [[Saint-Gildas-de-Rhuys|Rhuys]],<ref>Dnes je již ostrov spojen s pevninou, jedná se tedy o poloostrov.</ref> kde žil poustevnickým životem. Později zde vystavěl klášter. Na břehu řeky [[Blavet]] pak měl vystavět modlitebnu. Deset let po odchodu z Británie napsal knihu, v níž káral pět britských králů. Zemřel v Rhuys 29. ledna a jeho tělo bylo podle jeho přání uloženo do člunu a posláno s proudem. O tři měsíce později, 11. května byl člun s tělem nalezen v zátoce třemi muži; tělo Gildy však neneslo známky rozkladu. Tělo bylo přeneseno do Rhuys a tam pohřbeno.
[[Soubor:St Gildas Fontaine 0708E.jpg|thumb|Pramen sv. Gildy v [[Saint-Gildas-de-Rhuys]], [[Morbihan]]]]
 
=== Životopis z Llancarfanu ===
Caradoc z Llancarfanu, který byl ovlivněn [[Geoffrey z Monmouthu|Geoffreyem z Monmouthu]] a jeho díly o [[Normani|normanských]] patronech a vycházel z ''Života Cadocova'' jako jednoho ze zdrojů, popisuje život sv. Gildy poněkud odlišně. Podle něj se Gildovi dostalo vzdělání v [[Gálie|Gálii]] odkud odešel do poustevny zasvěcené [[Svatá Trojice|Svaté trojici]] ve Streetu poblíž [[Glastonbury]] a po smrti byl pochován v glastonburském opatství.
 
Jedna z epizod životopisu vypráví, jak Gilda zasáhl do sporu mezi [[Král Artuš|králem Artušem]] a králem Melwasem z 'Letní země' (''Gwlad yr Haf'', [[Somerset]]), který unesl Artušovu manželku [[Guinevere]] a uvěznil ji ve své tvrzi v Glastonbury, které Artuš krátce nato oblehl. Svatému Gildovi se nicméně podařilo přesvědčit Melwase, aby Guinevere propustil a oba králové uzavřeli mírovou smlouvu. Toto je nejstarší dochované literární zpracování námětu únosu Guinevere, později populárního v artušovské literatuře. Životopis také zmiňuje, že Gildovi bratři se postavili proti Artušovi a odmítli jej uznat jako svého pána. Artuš poté pronásledoval a usmrtil Huaila ap Cawa, nejstaršího z bratří. Zpráva o smrti bratra zastihla Gildu v době, kdy kázal v [[Armagh]]u v Irsku. Také nepřátelství Huaila a Artuše se objevuje v jiných textech - například ve velšském příběhu ''[[Culhwch a Olwen]]'', napsaném kolem roku 1100.
Řádek 37:
 
=== Další tradice ===
V severním [[Wales]]u je rozšířená tradice uvádějící jako místo popravy Huaila ap Cawa, Gildova bratra, [[Ruthin]]. Zde je součástí náměstí kámen, o němž se tvrdí, že byl použit právě ke stětí Huailovy hlavy. Jiný Gildův bratr, Celyn ap Caw, měl údajně žít na severovýchodě [[Anglesey]].
 
Gildovi je připisován [[hymnus]] ''Lorica'', (tedy ''Náprsní krunýř,'' ''Pancíř, Brnění''), modlitba za vysvobození od Zla, obsahující prvky [[Hispero-latinský jazyk|hispero-latinské]].