Sára Salkaházi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opraveno duplicitní volání parametru šablony |
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - světec
|pohlaví = žena
|jméno = Bl. Sára Salkaházi
Řádek 6:
|úmrtí = [[27. prosinec]] [[1944]], [[Budapešť]]
|blahořečen = [[2006]] ([[Benedikt XVI.]])
|svatořečen =
|svátek = [[27. prosinec]] (výročí úmrtí)
|tituly = mučednice
|úřady = [[řeholnice]]
|uctíván = [[Římskokatolická církev]]
|atributy =
|patron =
|kostely =
|pohřben = v [[Dunaj]]i
|}}
[[Blahoslavený|Blahoslavená]] '''Sára Salkaházi''' (do roku [[1942]] ''Sára Schalkház''; [[11. květen|11. května]] [[1899]] - [[27. prosinec|27. prosince]] [[1944]]) byla [[římskokatolická církev|katolická]] novinářka, spisovatelka a [[řeholnice]] z [[Institut Sester sociální pomoci|Institutu Sester sociální pomoci]], zavražděná maďarskými [[nacismus|nacisty]] pro ukrývání [[Židé|Židů]].
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] založila a vedla v Budapešti řádový ''Dům pro pracující ženy'', ve kterém sestry ukrývaly [[Židé|Židy]]. Jedna z civilních zaměstnankyň domu je udala nacistům ze [[Strana Šípových křížů|Strany Šípových křížů]], kteří dům prohledali a odvlekli sestru Salkaházi i s několika dalšími lidmi. Ještě týž den je pak všechny postříleli a naházeli do [[Dunaj]]e.
Památník [[Jad Vašem]] ji v roce [[1972]] prohlásil za [[Spravedlivý mezi národy|Spravedlivou mezi národy]] a papež [[Benedikt XVI.]] ji v roce [[2006]] prohlásil za [[blahoslavený|blahoslavenou]]. Její památka se slaví [[27. prosinec|27. prosince]].
Řádek 28:
Po [[základní škola|základní škole]] vystudovala ''[[Košický učitelský ústav]]'' a stala se učitelkou. Učila však jen jediný rok, po vzniku [[Československo|Československa]] toto povolání musela opustit, protože odmítla přísahat věrnost novému státu. Nejprve se vyučila knihvazačství a posléze se uchytila jako novinářka píšící do maďarských periodik. Vstoupila do ''Národní křesťansko-socialistické strany Československa'', byla členem jejího vedení a redaktorkou stranických novin.<ref>http://saints.sqpn.com/saints4c.htm Životopis na ''Patron Saints Index''</ref> Zaměřovala se zejména na sociální problémy žen.
V letech [[1922]]-[[1923]] byla několik měsíců [[zasnoubení|zasnoubená]], nicméně poté [[zásnubní prsten]] vrátila, protože dospěla k závěru, že život v [[manželství]] pro ní není. Tehdy taky poprvé začala zvažovat možnost, že by ji Bůh povolal k [[zasvěcený život|zasvěcenému životu]].<ref name="rfr1">http://www.knazi.sk/svati/ssvaty.php?svid=27 Životopis na Knazi.sk, navštíveno 29. února 2008;</ref>
V roce [[1927]] se seznámila se [[Společnost Sester sociální pomoci|Společností Sester sociální pomoci]] v [[Košice|Košicích]] a o rok později absolvovala jejich sociální kurz. V roce [[1929]] si podala žádost o přijetí do Společnosti. Tam byla přijata, i když její moderní styl života a těžká kuřácká závislost do stylu Společnosti zrovna nezapadaly. Sára uznala, že se bude muset v tomto ohledu změnit a poměrně rychle kouřit přestala. [[Noviciát]] nastoupila v únoru [[1929]] v [[Szegvár]]u. Část z něj strávila v Košicích, kde organizovala charitní akce, [[časné sliby|první sliby]] ale už skládala o [[Svatodušní svátky|svatodušních svátcích]] roku [[1930]] opět v Szegváru. Jako [[motto]] si zvolila „''Alleluja!''“
Na podzim roku [[1932]] byla přeložená do [[Komárno|Komárna]], kde dělala totéž, co v Košicích, nicméně za mnohem složitějších podmínek, navíc krom organizování charity vedla kuchyni pro děti, působila jako [[katecheta|katechetka]] (26 vyučovacích hodin týdně) a redigovala časopis ''Katolícka žena''. V roce [[1934]] se krajně vyčerpaná vrátila do Košic. Její představené vyhodnotily její duševní rozpoložení jako nejistotu ohledně povolání a odložily její [[věčné sliby]]. Sára musela v mnoha ohledech čelit jejich nepochopení, což ji někdy dost zraňovalo.
Později se doslechla, že maďarští [[Řád svatého Benedikta|benediktinští]] [[misionář]]i hledají sestry, které by šli k nim vypomáhat na [[misie]] a podala si žádost, aby tam mohla odejet. Sestra [[Margita Slachtová]], [[generální představená]], tu volbu schválila a povolala ji do mateřského domu do [[Budapešť|Budapešti]], aby se zde na tuto misi připravila. Postupem času ale z cesty sešlo, jednak to znemožnila zuřící [[druhá světová válka]], jednak válka v Evropě vedla k tomu, že sestry měly plné ruce práce doma.
Sestra Sára složila věčné sliby na svatodušní svátky v roce [[1940]]. Její nové motto znělo „''Alleluia! Ecce ego, mitte me!''“ (Aleluja! Zde jsem, vyšli mne!). V roce [[1941]] se stala národní ředitelkou maďarského ''Hnutí katolických pracujících žen''. Založila první vysokou školu pro pracující ženy v Maďarsku a v Budapešti ''Dům pro pracující ženy''. V roce [[1942]] si na protest proti postupujícímu pronikání [[nacismus|nacismu]] a podlézavosti k Němcům ve společnosti pomaďarštila příjmení na ''Salkaházi''.
Válečná situace i politické klima v Maďarsku se stále zhoršovaly, v roce [[1943]] se Sára rozhodla, že „''obětuje svůj život Bohu pro případ, pokud by nastala doba pronásledování Církve, Společnosti a sester''“.<ref>vyjádření z modlitby obětování jejího života, citováno in: http://www.knazi.sk/svati/ssvaty.php?svid=27 Životopis na Knazi.sk, navštíveno 29. února 2008;</ref> Se souhlasem a v přítomnosti představených tak učinila v kapli svatého Ducha v mateřském klášteře koncem roku. Někdy v této době napsala též hru o sv. [[Markéta Maďarská|Markétě Maďarské]] (svatořečené v roce [[1943]]), hrála se však pouze jednou, protože po převzetí moci nacisty už byly další reprízy (vlastně veškerá náboženská produkce) zakázány.
V té době již Společnost stále více ukrývala [[Židé|Židy]], sháněla jim jídlo, ubytování, úkryty a falešné doklady. Odhaduje se, že Společnost zachránila život asi tisícovce Židů, přičemž asi stovka z nich přežila díky projektům, které organizovala sestra Sára. Ta zejména vedla již zmíněný řádový ''Dům pro pracující ženy,'' v němž některé Židy ukrývala a který i jinak hrál při záchraně Židů klíčovou roli. Dům však měl i civilní zaměstnankyně a jedna z nich sestry udala. „nyilašovci“ (ozbrojené oddíly maďarské nacistické [[Strana Šípových křížů|Strany Šípových křížů]]) dům obklíčili, prohledali a perlustrovali všechny osoby, co v něm byly. Nalezli několik osob s padělanými doklady, které zadrželi. Sestra Sára byla v tu chvíli mimo dům a mohla uprchnout, ale protože věděla, že nacisté budou hledat nějakou zodpovědnou osobu (a tou byla ona jakožto ředitelka domu), vrátila se a vzala na sebe veškerou zodpovědnost.
[[Soubor:Budapest Petofi Bridge.jpg|thumb|left|[[Petöfiho most]], u kterého byla Sára Salkaházi zavražděna a hozena do [[Dunaj]]e]]
Řádek 47:
== Posmrtné pocty ==
[[Soubor:Salkaházi Sára boldoggá avatása.jpg|thumb|Slavnostní budapešťské vyhlášení Sáry Salkaházi blahoslavenou, [[katedrála svatého Štěpána (Budapešť)|katedrála sv. Štěpána]], [[17. září]] [[2006]].]]
Památník [[Jad Vašem]] prohlásil v roce [[1972]] Sáru Salkaházi za [[Spravedlivý mezi národy|spravedlivou mezi národy]].
[[Papež]] [[Benedikt XVI.]] ji [[24. duben|24. dubna]] [[2006]] prohlásil [[blahoslavený|blahoslavenou]], blahoslavení oznámill a beatifikační [[mše|mši]] v Budapešti ([[17. září]] téhož roku) předsedal [[kardinál]] [[Petr Erdö]].
| |||