Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 12 bajtů, před 3 lety
m
sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
{{Různé významy|tento=[[prvomučedník]]ovi}}
{{Infobox - světec
| jméno = Štěpán
| foto = Stefanus.jpg|thumb
| popisek foto = Giotto: Svatý Štěpán
| narození = kolem roku 1
| úmrtí = mezi lety [[36]]-[[40]], [[Jeruzalém]]
| blahořečen =
| svatořečen =
| svátek = [[26. prosinec|26. prosince]]
| tituly = Prvomučedník
| úřady= člen prvního sboru jáhnů v Jeruzalémě
| uctíván= všechny křesťanské církve
| atributy = palmová ratolest, kameny
| patron = kameníků, zedníků
| kostely = [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála v Litoměřicích]], [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|katedrála ve Vídni]] a další
| pohřben = údajně v Římě
}}
 
'''Svatý Štěpán''' (řecky {{cizojazyčně|el|Στέφανος}}, ''Stefanos'', kolem roku 1 – asi 36 až 40, Jeruzalém) byl [[křesťanství|křesťanský]] kazatel a [[diakon]], první [[mučedník]] křesťanství (prvomučedník), [[kamenování|ukamenovaný]] po [[soudní proces|procesu]] před židovskou [[Sanhedrin|radou]] jako údajný rouhač proti [[judaismus|judaismu]]. Jeho život je znám pouze z jediného dobového pramene, [[Nový zákon|novozákonního]] spisu ''[[Skutky apoštolů]]'', který Štěpánovi věnuje 6., 7. a počátek 8. kapitoly.
 
Štěpán je připomínán v prakticky všech křesťanských denominacích; ty církve, které znají [[kult svatých]], ho uctívají jako světce. Západní křesťané [[Svátek sv. Štěpána|jeho svátek]] slaví 26. prosince v těsné návaznosti na [[Vánoce]]. Štěpánovi jsou zasvěceny četné chrámy; šíření svatoštěpánského kultu po Evropě dosvědčuje již roku 449 zasvěcení [[bazilika svatého Trofima|katedrály v Arles]], jméno sv. Štěpána nesou i katedrály v [[katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Litoměřicích]], ve [[katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Vídni]] a na mnoha jiných místech. Štěpán se mimo jiné uctívá jako patron [[Řím]]a (kde je od roku 585 údajně pohřben v chrámu [[bazilika svatého Vavřince za hradbami|San Lorenzo fuori le Mura]]), kameníků a zedníků (kvůli způsobu své popravy) nebo šťastné [[smrt]]i. Znázorňuje se s jáhenskými a mučednickými atributy, jeho hlavním atributem jsou kameny.
 
== Život ==
[[FileSoubor:Saint Stephen icon Hajdudorog.jpg|thumb|209x209px|Ikona svatého Štěpána]]
O Štěpánově životě se dochoval pouze jediný dobový pramen, ''[[Skutky apoštolů]]'', a ten si všímá jen vrcholu Štěpánova života, kdy se stal diakonem, kázal křesťanství a byl pro své názory souzen a popraven. Neví se tedy nic o Štěpánově mládí, povolání ani rodině. Samo jméno Stefanos znamená řecky „[[koruna (klenot)|koruna]]“.<ref name="Sch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Schäfer
| místo =
| jazyk = německy
}}</ref> Konflikt mezi helénisty a zbytkem jeruzalémské obce se vyřešil tím, že bylo vybráno sedm mužů „o nichž se ví, že jsou plni [[Duch svatý|Ducha]] a moudrosti,“ (Sk 6,3<ref>{{Citace bible|Sk|6|3}}</ref>) kteří dostali péči o vdovy na starost, takže záležitost pak neodváděla vedení obce od apoštolské práce (Sk 6,4<ref>{{Citace bible|Sk|6|4}}</ref>). S tím je ovšem v jistém rozporu<ref name="Go"/> to, že i Štěpán je v dalším líčení představen především jako zdatný apoštol a divotvůrce (Sk 6,8<ref>{{Citace bible|Sk|6|8}}</ref>) a jeho péče o vdovy již není zmiňována. Jako první [[diakon]]y (jáhny) křesťané vybrali Štěpána, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie (Sk 6,5<ref>{{Citace bible|Sk|6|5}}</ref>); Štěpán je snad kvůli svému dalšímu osudu<ref name="Go"/> uveden v seznamu na prvním místě a je ještě jednou zdůrazněno, že byl „plný víry a Ducha svatého“.
[[Soubor:Damascus gate.JPG|thumb|left|Damašská brána v Jeruzalémě]]
''Skutků apoštolů'' po popsání volby a posvěcení diakonů líčí úspěšné Štěpánovo apoštolské působení a jeho konflikt s některými vyznavači judaismu, patřícími „k synagóze, zvané synagóga [[propuštěnec|propuštěnců]], a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských“ „společně se židy z Kilikie a z Asie,“ (Sk 6,9<ref>{{Citace bible|Sk|6|9}}</ref>) tedy mimojeruzalémskými návštěvníky svatého města. Židé jej podle ''Nového zákona'' křivě obvinili, že „mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu“ (Sk 6,11<ref>{{Citace bible|Sk|6|11}}</ref>) a předvedli před [[sanhedrin]], židovskou radu, která měla soudní pravomoc a jíž předsedal [[velekněz]]. Štěpán s tváří „jako tvář anděla“ (Sk 6,15<ref>{{Citace bible|Sk|6|15}}</ref>) poté před radou podle ''Skutků apoštolů'' pronesl dlouhou řeč, v níž vylíčil křesťanské pojetí [[dějiny spásy|dějin spásy]] od [[Abrahám|AbrahamAbrahama]]a po Ježíše (Sk 7,2–53<ref>{{Citace bible|Sk|7|2||53}}</ref>). Řeč vrcholí nikoli jako obhajoba, ale naopak jako obžaloba Štěpánových soudců a potažmo [[judaismus|judaismu]] vůbec: „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i duši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký [[prorok]], aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod [[Ježíš Kristus|Spravedlivého]], a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“ Poté, co Štěpán ještě dodal „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží,“ (Sk 7,56<ref>{{Citace bible|Sk|7|56}}</ref>) se na něj přítomní vrhli (zřejmě bez formálního vynesení rozsudku) a vyvlekli ho za město, kde ho ukamenovali.(Sk 7,57–60<ref>{{Citace bible|Sk|7|57||60}}</ref>)
 
Štěpán podle Bible zemřel s Ježíšovými slovy „Pane, odpusť jim tento hřích!“ (Sk 7,60<ref>{{Citace bible|Sk|7|60}}</ref>) na rtech; celé líčení jeho procesu a smrti je však autorem ''Skutků apoštolů'' utvářeno podle [[pašije|pašijového]] příběhu Ježíšovy smrti, a historická spolehlivost detailů je tudíž nejistá, zejména Štěpánovu řeč před sanhedrinem nelze považovat za doslovný záznam výslechu, ale spíše až za kompozici svatopisce.<ref name="Go"/> Štěpánovy likvidace se podle ''Skutků apoštolů'' účastnil i [[Pavel z Tarsu|Saul]], později po [[obrácení svatého Pavla|obrácení na křesťanskou víru]] známý jako apoštol Pavel, který je právě v této souvislosti uveden jako horlivý pronásledovatel křesťanů (Sk 7,58–8,3<ref>{{Citace bible|Sk|7|58|8|3}}</ref>). Letopočet události je nejistý, klade se do období mezi léta 36 a 40, za místo Štěpánovy smrti tradice považuje okolí [[Damašská brána|Damašské brány]]. Po Štěpánově smrti začalo první [[pronásledování křesťanů]], které ovšem vedlo i k rozšíření nového náboženství mimo [[Palestina|Palestinu]] prostřednictvím uprchlíků z Jeruzaléma,<ref name="Go"/> jak popisuje Sk 11,19.<ref>{{Citace bible|Sk|11|19}}</ref>
== Kult ==
[[Soubor:San Lorenzo fuori le mura - facade.jpg|thumb|Římská basilika San Lorenzo fuori le Mura]]
Štěpán jako prvomučedník je odedávna považován za mimořádně významného světce. Podle [[legenda|legendy]], rovněž navazující na pašijové líčení, byly jeho ostatky uloženy [[Nikodém]]em a [[Gamaliel]]em do nového hrobu na Gamalielově pozemku. V dobách císaře [[Honorius (císař)|Honoria]] se Gamaliel třikrát zjevil ve snu knězi Lucianovi a vyzval ho k vyzvednutí kostí z opuštěných hrobů čtyř prvokřesťanů, mezi nimi Štěpána; hroby byly pak podle popisu nalezeny a roku 415 exhumovány a nově pohřbeny v Jeruzalémě. Roku 439 je biskup Juvenalis převezl do nového chrámu sv. Štěpána na místě světcova umučení; zde pak byla roku 484 vysvěcena rozměrná basilika, kterou však roku 614 zničili Peršané.<ref name="Sch"/>
 
[[Soubor:Hans Memling 034.jpg|thumb|left|upright 0.7|''Sv. Štěpán'' ([[Hans Memling]], kolem r. 1480)]]
1 084 030

editací