Imperativ: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dodán výraz český na místo latinského.
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1:
'''Imperativ'''Rozkazovací způsob či Imperativ(téžz '''rozkazovacílatinského způsobImprativus) je''') je [[slovesný způsob]], jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití imperativurozkazovací způsobu hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu.
 
Ve většině jazyků se imperativrozkazovací způson používá zejména ve 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]], k níž se mluvčí obvykle obrací. Mnohdy však lze vyjádřit rozkaz i v jiné osobě – časté je tzv. '''trojčlenné [[paradigma]]''': 2. osoba jednotného čísla a 1. a 2. osoba množného čísla. V 1. osobě množného čísla se používá zpravidla jako výzva do vlastních řad.
 
V [[písmo|písmu]] se výpovědi obsahující imperativrozkazovací způsob ukončují:
* [[vykřičník]]em, jedná-li se o kategorický požadavek (''Okamžitě odejdi!'');
* v ostatních případech [[tečka (interpunkce)|tečkou]], jedná-li se zejména o zdvořilou žádost (''Prosím, otevři okno.'').
 
== Čeština ==
V [[čeština|češtině]] se imperativrozkazovací způsob tvoří od přítomného (prézentního) [[kmen (mluvnice)|kmene]] v 1. osobě množného [[číslo (mluvnice)|čísla]] a ve 2. osobě jednotného i množného čísla.
 
* Ve '''2. osobě jednotného čísla''' má buď nulové zakončení, nebo přibírá [[koncovka (mluvnice)|koncovku]] -i/-ej (dle třídy).
Řádek 23:
Jednorázové příkazy se obvykle vyjadřují použitím dokonavého [[sloveso|slovesa]] (např. ''udělej!''), příkazy opakované nebo dlouhodobou platností se vyjádří použitím nedokonavého [[slovesný vid|vidu]] (např. ''dělej!'').
 
Zákazy (záporné příkazy) mívají zpravidla dlouhodobou platnost, proto se v [[zápor]]u tvoří imperativrozkazovací způsob především od nedokonavých sloves (např. ''nedělej!''). Dokonavá slovesa tvoří imperativrozkazovací způsob jen ve sděleních zvláštního charakteru (např. ''No nekupte to, když je to tak levné!'').
 
== Angličtina ==
V [[angličtina|angličtině]] se imperativrozkazovací způsob 2. osoby (jednotného i množného čísla) shoduje s [[infinitiv]]em (bez [[Částice (slovní druh)|částice]] ''to''):
: (to) do = dělat, do! = dělej! dělejte!