SN 1987A: Porovnání verzí

'''SN 1987A''' je [[supernova]] na okraji [[Mlhovina Tarantule|mlhoviny Tarantule]] ve [[Velký Magellanův oblak|Velkém Magellanově oblaku]] (blízké [[Trpasličí galaxie|trpasličí galaxii]]). Nachází se přibližně 51,4  [[Parsek|kiloparseků]] (168  000  [[Světelný rok|světelných let]]) od [[Země]], tedy tak blízko, že byla na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] viditelná pouhým okem. Je to nejbližšízatím (2016) poslední pouhým okem pozorovaná supernova od objevu [[SN 1604]], která se ovšem nachází mnohem blíže, přímo v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]]. Světlo ze supernovy SN 1987A přiletělo k Zemi 23. února 1987 a jako první supernova v tomto roce dostala označení "1987A". V květnu dosáhla její [[Hvězdná velikost|magnituda]] hodnoty 3 a v dalších měsících postupně klesala. Pro moderní [[Astronom|astronomy]] to byla první příležitost k podrobnému zkoumání výbuchu supernovy a její pozorování přineslo řadu podrobností o supernovách se zhrouceným jádrem. Zvláště důležité bylo přímé pozorování předpokládaného [[záření gama]] ve formě [[Spektrální čára|spektrálních čar]] [[Radioaktivita|radioaktivních]] [[Atomové jádro|jader]] [[Kobalt|kobaltu]] (⁵⁶Co a ⁵⁷Co). Tím byla radioaktivní energie potvrzena jako zdroj dlouhodobého záření supernovy po jejím výbuchu.