Občanské náboženství: Porovnání verzí

Přidáno 566 bajtů ,  před 4 lety
m
bez shrnutí editace
m
m
[[Soubor:Robert Neely Bellah.jpg|náhled|Robert Neelly Bellah]]
Americký [[sociolog]], [[Sociologie náboženství|sociolog náboženství]] a [[Religionistika|religionista]]. Zabýval se [[Islám|islámem]], [[Náboženství v Japonsku|japonským náboženstvím]], [[Konfucianismus|konfucianismem]], kulturou [[Apačové|Apačů]], avšak jeho nejznámějšími prácemi jsou ty, které se zabývají náboženskými a morálními dimenzemi současné americké společnosti. Díky jeho výzkumu dějin náboženství a jejich vývojových fází ho lze řadit mezi neoevolucionisty.
Nejprve působil na [[Harvardova univerzita|Harvardské univerzitě]], pod vedením svého učitele [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]], kde roku 1955 obdržel doktorský titul. Zde roku 1957 publikoval svou disertační práci ''Tokugawa Religion'', která se stala jeho první knihou a vzbudila velký ohlas. Ovlivněn Weberovým přístupem v ní [[Robert N. Bellah|Bellah]] zkoumal náboženské předpoklady industrializace Japonska v druhé polovině 20. stol. Po dokončení doktorského studia odešel na [[McGillova univerzita|McGillovu univerzitu]], kde se zabýval islámem a arabským jazykem. Zde byl ovlivněn Wilfredem Canterwellem Smithem a jeho přístupem [[Srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]]. Na čas se vrátil na [[Harvardova univerzita|Harvardskou univerzitu]], ale roku 1967 odešel na kalifornskou univerzitu Berkeley, kde zůstal do konce svého života. V roce 1967 v časopise [[Daedalus]] rovněž publikoval svou významnou esej Občanské náboženství v Americe, v níž rozvíjí [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseauovu]] myšlenku, že národní komunity vyznávají sobě vlastní morální a duchovní hodnoty, kterou spojoval s durkheimovským pojetím náboženského charakteru všech společenství.
 
== Občanské náboženství ==
| rok = 1992
| počet stran = 2-36
}}</ref> Mezi ty zásadní podle něj patří náboženská (křesťanská, resp. protestantská) identita většiny evropských přistěhovalců do Ameriky. V protestantském prostředí se zformovalo pojetí odchodu do Ameriky jako náboženského exodu, pojetí Ameriky jako nové země zaslíbené, pojetí Američanů jako vyvoleného národa. V souvislosti s tím [[Robert N. Bellah|Bellah]] uvádí část slavného kázání Johna Winthropa, vůdce massachusettské kolonie, z roku 1630: „Měli bychom se uvědomit, že Bůh Izraele je mezi námi… Pán to učinil jako v Nové Anglii: musíme si uvědomit, že máme být jako město na pahorku, k němuž se upínají zraky všeho lidu…“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bellah
| jméno = Robert Neelly
 
=== Občanské náboženství a popularita prezidenta ===
[[Soubor:In God We Trust AFA Poster in New Philadelphia High School.jpg|náhled|Zarámovaný plakát zobrazující národní motto Spojených států amerických: „In God We Trust“/ „Věříme v Boha“ pořízený na střední škole ve Filadelfii. ]]Různé krize, s nimiž se společnost USA během své historie setkala, vyvolaly patriotské a občanské reakce s náboženským ražením – [[íránská krize]] s rukojmími v roce 1979, výbuch raketoplánu Challenger v roce 1986 nebo [[hurikán Sandy]] v roce 2012. Po těchto událostech americký prezident typicky vystoupí před veřejností, aby ji okamžitě ujistil, že daná krize nepovede k narušení amerického způsobu života, nýbrž ukáže sílu a dobrotu americké národa. Při projevech prezident prostřednictvím občansko-náboženských žehnání zemi připomíná vztah USA k blíže nespecifikovanému Bohu. Po takovémto projevu se pak obvykle prezidentovi USA dramaticky zvedne veřejná podpora a obliba.<ref>{{Citace periodika
|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|ročník = 52|číslo = 2|datum = 2013|strany = 243}}</ref>
 
Příkladem pak může být kongresman Pete Stark, který jako první politik v dějinách USA přiznal, že nevěří v Boha ani bohy, tedy že je ateista. Stark kvůli tomuto přiznání v roce 2012 svůj post ztratil ve prospěch Erica Swalwella Jr., který Starka za ateismus veřejně kritizoval.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 66|isbn = }}</ref> Otázkou je, zda se tento trend udrží i do budoucna. Nejenom že – byť pomalu – roste procento Američanů ochotných volit ateistického politického kandidáta, ale podle výzkumu Pew Forum z roku 2014 v USA roste i podíl nábožensky nevyhraněných obyvatel (unaffiliated). V roce 2007 bylo nábožensky nevyhraněných 16,1 % obyvatel, z toho 1,6 % deklarativních ateistů. Roku 2014 se k nábožensky nevyhraněným hlásilo již 22,8 %, z toho se za ateisty označilo 3,1 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = America´s Changing Religious Landscape|url = http://www.pewforum.org/2015/05/12/americas-changing-religious-landscape/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> V roce 2014 navíc z celkového počtu nábožensky nevyhraněných 33 % uvedlo (oproti 22 % v roce 2007), že nevěří v Boha či jinou spirituální bytost.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Přesto je možné zatím prohlásit, že v nějakého Boha/boha věří valná většina obyvatel USA.
 
Blíže nespecifikované pojetí Boha je v případě teorie občanského náboženství dalším důležitým bodem, k němuž se američtí politikové ve svých výstupech dovolávají. Výzkum Pew Forum z roku 2008<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Many Americans Say Other Faiths Can Lead to Eternal Life|url = http://www.pewforum.org/Many-Americans-Say-Other-Faiths-Can-Lead-to-Eternal-Life.aspx|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2008|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> ukázal, že na otázku zda vedou jiná náboženství než křesťanství k věčnému životu, odpovědělo 80 % dotazovaných křesťanů, že ano v případě [[Judaismus|judaismu]] (74 %), [[Islám|islámu]] (52 %), [[Hinduismus|hinduismu]] (53 %). [[Ateismus]] vede k věčnému životu podle 42 % dotazovaných Američanů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/pf-2015-11-03_rls_ii-36/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2014; 2015|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Převládající názor nábožensky vyhraněných Američanů, že i jiná než jejich náboženství mohou vést k věčnému životu, byl potvrzen i v rámci Pew Forum výzkumu U.S. Public Becoming Less Religious provedeného v roce 2014. „Two-Thirds Say Many Religions Can Lead to Eternal Life“, U.S. Public Becoming Less Religious, Pew Forum 2015 (http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/pf-2015-11-03_rls_ii-36/)}}</ref> Převládající názor nábožensky vyhraněných Američanů, že i jiná než jejich náboženství mohou vést k věčnému životu, byl potvrzen i v rámci Pew Forum výzkumu provedeného v roce 2014. Z průzkumu vyplývá, že věřit v jiného boha je mnohem lepší, než nevěřit v žádného. Norenzayan proto na základě těchto dat konstatuje, že náboženští lidé by byli raději, kdyby jejich děti uzavřely sňatek s etnicky a jazykově odlišnými jedinci z druhé strany planety, než aby sňatek uzavřeli s kulturně podobným ateistou ze sousedství. Teorii civilního náboženství pak podává potenciální vysvětlení problému, proč pro velké a nábožensky majoritní společnosti jako je společnost USA není až tak důležité věřit v jednoho explicitně specifikovaného boha, ale že je důležité věřit v nějakého boha, o němž si všichni mohou udělat podobnou představu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 67-71|isbn = }}</ref>
 
== Kritika konceptu občanského náboženství v USA ==
Sám [[Robert N. Bellah]] si uvědomoval problém, který způsoboval již samotný název občanského náboženství. Podle Bellahovy teorie by se mělo jednat o náboženství občanů, avšak z jeho popisů vyplývá opak.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.}}</ref> Spíše se jedná o náboženství utvářené politikou – občanské náboženství bylo využíváno k propagaci politické moci, kupříkladu při prezidentských projevech.
 
Dalším příkladem velice úzkého propojení občanského náboženství a politiky je uvedení [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] nebo [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedyho]] jako mučednické postavy, přijímání ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]]'' nebo ''[[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]]'' za posvátné texty. Tento jev se nazývá biblický symbolismus.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 34, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.|strany = 15}}</ref>
 
Hlavním problémem občanského náboženství v USA je měnící se charakter americké společnosti. Čím dál více amerických občanů požaduje univerzální povahu národní identity, dochází ke konfliktům mezi katolíky a protestanty. Stále více občanů USA prohlašuje, že se nijak nábožensky neidentifikují a také narůstá počet imigrantů s jinou než křesťansko-židovskou tradicí.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Židlíková|jméno = Anna|titul = Občanské náboženství v Americe: Analýza projevů kandidátů na post prezidenta 2008|url = http://is.muni.cz/th/333283/fss_b_c1/SOC_bakalarka.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2012|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph.D.|strany = 12}}</ref>