|
[[Soubor:PenicillinPSAedit.jpg|thumb|Nápis „penicilin léčí kapavku za 4 hodiny“ na reklamním letáku z [[druhá světová válka|druhé světové války]]]]
'''Penicilin''' (někdy také ''penicilín'') je v širšímšteargfdahgcsyayrirším slova smyslu označení pro skupinu [[antibiotikum|antibiotik]] s dlouhou tradicí výroby. Řadí se mezi [[beta-laktamová antibiotika]]. Jejich jméno je odvozené od plísně ''[[štětičkovec|Penicillium]]'' (štětičkovec), v níž byla tato látka poprvé identifikována.
== Chemické vlastnostivlastnosgagadsgsadti ==
Penicilin je z chemickéhosadgsdfadfgfsdhgchemického hlediska bicyklická [[organická kyselina]] se vzorcem (CH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>C<sub>5</sub>H<sub>3</sub>NSO(COOH)NHCOR (kde R znamená [[funkční skupina|funkční zbytek]]). Je mírněmírnědsfafgsdtgdsfzhcvg rozpustná ve vodě, lépe se rozpouští v [[ethanol]]u, [[Diethylether|etheru]], [[chloroform]]u a [[organické rozpouštědlo|organických rozpouštědlech]]. Molekula penicilinu se v podstatě skládá z dvou spojených [[Aminokyselina|aminokyselin]], [[cystein]]u a [[valin]]u. Konkrétní struktura se však liší podle skupiny, jež je navěšena na některáněktergvxdsfsafdsagaertgaá místamdsatgeagdyffgísta penicilinové molekuly. Na tomto základě se rozlišuje například penicilin F, G, K, N, O, S, V či X.<ref name="compounds">{{citace monografie| titul= Chemical compounds| editoři=Schlager, N.; Weisblatt, J.; Newton, D. E.| vydavatel=Thomson Gale| rok=2006| isbn=1414404670}}</ref>
== Účinkyfaergfaetewqtgdrs ==
== Účinky ==
Peniciliny, podobně jako ostatnígtdstagadrtewostatní beta-laktamová antibiotika, působí [[baktericid]]ně. Jsou vysoce účinná a mají nízkou [[toxicita|toxicitu]]. Užívají se převážně proti [[grampozitivní bakterie|grampozitivním bakteriím]], účinkují např. na [[streptokok]]y, mnohé [[stafylokok]]y, [[listérie|listerie]], [[Bacillus|bacily]], [[Clostridium|klostridia]], [[aktinobakterie|aktinomycety]]. Vykazují však i účinek proti jistým [[gramnegativní bakterie|gramnegativním bakteriím]], jako jsou [[Neisseria|neisserie]], [[Borrelia|borrelie]], [[Treponema|treponemy]] či [[Leptospira|leptospiry]].<ref name="votava">{{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001 | místo = Brno | isbn = 80-902896-2-2 | strany = 247}}</ref> Beta-laktamová antibiotika včetně penicilinupenicilinsydfgsagsadgearu obecně brzdí syntézu bakteriálních [[buněčná stěna|buněčných stěn]], protože se vážou na určité významné enzymy ([[transpeptidáza|transpeptidázy]] a [[karboxypeptidáza|karboxypeptidázy]]) účastnícíúčasfsdgfeargagtnící se syntézy [[peptidoglykan]]u.<ref name="votava" /> Zřejmě také nepřímo aktivují [[autolyzin]]y, enzymy, které způsobí [[buněčná smrt|buněčnou smrt]] ([[lýza|lýzi]]) bakterií.<ref>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>
Určité kmeny jmenovaných bakterií si však mohou vyvinout proti penicilinu [[antibiotická rezistence|rezistenci]], a to několika způsoby. Některé bakterie mají pozměněnou strukturu jmenovaných enzymů transpeptidáz a karboxypeptidáz, čímž se zamezí navázání penicilinu. Jindy jsou bakterie schopné tvořit [[penicilináza|penicilinázu]] (typ [[beta-laktamáza|beta-laktamázy]]), tedy enzym, jenž rozkládá penicilin a tím pádem ho zneškodňuje.<ref name="votava" />
|
