|
[[Soubor:SuezCanal-EO.JPG|thumb|upright=0.6|Satelitní foto]]
[[Soubor:Suez Canal size 1870 - 2010.svg |thumb|upright=1.0|Profil průplavu se mezi roky 1870 a 2010 zvětšil patnáctkrát.]]
'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]<nowiki/>žení. KanálDal je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]] a tvoří hranici mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] přímou cestu mezi Středozemním a Rudýmvypracovat mořemstudii, kdežtokterá dřívemylně musely buďto obeplouvat Afriku kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]]uvedla, anebože nákladrozdíl přeshladin Suezskouobou šíjimoří přepravovatje poasi zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z9 Perského zálivu do [[Rotterdam]]u zkrátila o 42 %metrů, do Newtakže Yorkubyl oprojekt 30opět %opuštěn.
PodleO projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand de Lesseps|Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30. letech [[19. století|19. století]] konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]], který projektoval také [[karlínský viadukt]] v Praze. V roce [[1856]] se Lesseps stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]] a téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', kterle současných kritérií mohou do průplavu vplout lodě s maximálním užitečným nákladem (DWT) až 240 000 tun. Délka lodi není omezena, maximální ponor může být 20,1 metru při maximální šířce 50 metrů, resp. 12,2 metru při maximální šířce 77,5 metru a dobrém počasí.<ref>[http://www.suezcanal.gov.eg/Files/2-2010.pdf DRAUGHT FOR VESSELS IN BALAST TRANSITING NORTH OR SOUTHBOUND]</ref> Maximální výška lodi je omezena na 68 m mostem přes Suezský průplav. Každou loď musí doprovázet čtyři egyptští lodivodi (pro 4 úseky průplavu), maximální dovolená rychlost je 11 až 16 km/h, aby nedocházelo k poškozování břehů, a poplatky se pohybují kolem 300 tisíc USD za průměrnou loď. ▼Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších [[supertanker]]ů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce. Tím se kapacita průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně, snížily čekací doby v průměru z 11 na 3 hodiny a tím zkrátila doba plavby průplavem na zhruba 10 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kolařík | jméno = Tomáš | titul = Nový Suezský průplav velkolepě otevřen | periodikum = Vodní cesty a plavba 3/2015 | vydavatel = Plavba a vodní cesty o. p. s. | url = http://d-o-l.cz/index.php/cs/kestazeni/category/30-2015?download=144%3Avcap_3-2015 | datum vydání = 9/2015 | datum přístupu = 9/2015}}</ref>
Suezský průplav ovlivnil také [[ekosystém]] Středozemního moře, do kterého v rámci takzvané [[lessepsovská migrace|lessepsovské migrace]] pronikají organismy z Rudého moře.
== Starověký průplav ==
[[Soubor:Canal des Pharaons.svg|náhled|200px|Mapa starověkého kanálu]]
Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve [[13. století př. n. l.|13. století př. n. l.]], když Egypťané propojili Rudé moře a [[říční delta|deltu]] řeky [[Nil]]. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – [[delta Nilu]] je neustále zanášena [[sediment]]y: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v [[8. století př. n. l.|8. století př. n. l.]]). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku [[609–600 př. n. l.|600 př. n. l.]] Až perský král [[Dareios I.|Dáreios I.]] byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve [[2. století př. n. l.|2. století př. n. l.]] za egyptského krále [[Ptolemaios II. Filadelfos|Ptolemaia II.]] nebo počátkem [[2. století|2. století]] římským císařem [[Traianus|Traianem]]. Starý kanál byl obnoven kolem roku 645, když Arabové dobyli Egypt, ale roku 770 jej dal chálif Al Mansur ze strategických důvodů uzavřít.
== Historie novodobého průplavu ==
[[Soubor:Suez Canal drawing 1881.jpg|thumb|upright=0.8|Pohledová mapa z roku 1881; dole je Suez, nahoře Port Said]]
Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu. Filosof [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] se snažil roku 1671 přesvědčit francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], ale obavy z rozdílu hladin a zanášení kanálu se nepodařilo překonat. O prokopání průplavu se zajímal [[Napoleon Bonaparte]] roku 1799 při svém egyptském tažení. Dal vypracovat studii, která mylně uvedla, že rozdíl hladin obou moří je asi 9 metrů, takže byl projekt opět opuštěn.
O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand de Lesseps|Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30. letech [[19. století|19. století]] konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]], který projektoval také [[karlínský viadukt]] v Praze. V roce [[1856]] se Lesseps stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]] a téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu zprvu odmítala a snažila se jí zabránit.
25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl [[Port Said]]. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubíli průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací lodě a mechanické transportéry, které bylo třeba nejprve zkonstruovat a vyrobit. Na stavbě se vystřídalo asi 1,5 milionu pracovníků, zprávy o lidských obětech (údajně až 120 tisíc mrtvých) jsou však silně přehnané.
Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad|17. listopadu]] [[1869]]. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. Největší prospěch přinesl průplav [[Itálie|Itálii]] a zejména [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], které se na stavbě také výrazně podílelo. Provoz ovšem nebyl rentabilní a Egypt se ocitl na hranici bankrotu. V roce 1875 převzala [[Spojené království Velké Británie a Irska|britská vláda]] podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši a stala se tak největším akcionářem společnosti vlastnící Suezský průplav. Roku 1879 vypuklo proti britskému vedení povstání „Mladých Egypťanů“, které Británie potlačila a Egypt roku 1882 vojensky obsadila. V roce [[1888]] [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský kanál za [[neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války.
Roku 1922 britská armáda Egypt opustila, nicméně anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled [[Spojené království|Spojeného království]] nad průplavem. V průběhu Druhé světové války se Němci a Italové marně snažili průplav dobýt a obsadit. V roce [[1951]] Egypt smlouvu vypověděl a Spojené království posléze souhlasilo, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamál Násir|Gamal Násir]] roku 1956 kanál znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál v letech [[1956]]–[[1957]] uzavřen. Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav demarkační linií mezi Egyptem a Izraelem, který okupoval [[Sinajský poloostrov]], což mělo za následek další uzavření průplavu. V roce [[1973]] se stala oblast kolem kanálu dějištěm nových urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]], kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vkročila na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta. Průplav zůstal uzavřen až do roku [[1975]].
== Současný stav ==
[[Soubor:US Navy 100718-N-1082Z-073 The guided-missile cruiser USS San Jacinto (CG 56) and the amphibious transport dock ship USS Mesa Verde (LPD 19) pass under the Egyptian-Japanese Friendship Bridge.jpg|thumb|left|Americké válečné lodi proplouvají pod silničním mostem přes průplav. Most omezil maximální výšku lodí na 68 m.]]
Průplav nemá žádná [[zdymadlo|zdymadla]], protože rozdíl mezi hladinami moří i příliv na obou koncích je zanedbatelný. V roce 2010 došlo k dalšímu prohloubení průplavu z 18 na 20 metrů.
▲Podle současných kritérií mohou do průplavu vplout lodě s maximálním užitečným nákladem (DWT) až 240 000 tun. Délka lodi není omezena, maximální ponor může být 20,1 metru při maximální šířce 50 metrů, resp. 12,2 metru při maximální šířce 77,5 metru a dobrém počasí.<ref>[http://www.suezcanal.gov.eg/Files/2-2010.pdf DRAUGHT FOR VESSELS IN BALAST TRANSITING NORTH OR SOUTHBOUND]</ref> Maximální výška lodi je omezena na 68 m mostem přes Suezský průplav. Každou loď musí doprovázet čtyři egyptští lodivodi (pro 4 úseky průplavu), maximální dovolená rychlost je 11 až 16 km/h, aby nedocházelo k poškozování břehů, a poplatky se pohybují kolem 300 tisíc USD za průměrnou loď.
Průplavem proplulo v roce 2010 asi 20 000 lodí,<ref name="ab">[http://www.albawaba.com/transport/suez-canals-revenues-increased-2010 Al Bawaba: Suez Canal's revenues increased in 2010]</ref> což bylo 8 % celosvětového lodního provozu.<ref>[http://www.suezcanal.gov.eg/sc.aspx?show=11 Saving in distance via SC]</ref> Správa průplavu na průjezdních poplatcích ročně [[Obrat (ekonomie)|utrží]] asi 5 miliard [[Americký dolar|USD]].<ref name="ab" /> Po rozšíření v roce 2015 se očekává, že se počet lodí zdvojnásobí, plavba zkrátí na 11 hodin a příjmy zvýší až na 13 mld USD.
| 