Poustevník: Porovnání verzí

Husité klášterní mnichy tvrdě pronásledovali, ale vůči poustevníkům postupovali méně tvrdě, protože je považovali za pokračovatele slovanské tradice.<ref name="brynychova" /> Ve druhé polovině 15. století založil několik pousteven v okolí [[Brloh]]u a [[Nová Bystřice|Nové Bystřice]] řád [[Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly|paulánů]]. Poustevník z [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] [[Matěj Kožešník ze Žatce]] se roku 1508 usadil u kostelíku sv. Vojtěcha na Lštění v Pošumaví, po 11 letech studia Bible, kazatelství a táborských traktátů pak šel kázat své radikální učení do Prahy, po propuštění z vězení roku [[1526]] pak založil na Moravě [[Sekta habrovanských|habrovanskou sektu]], která odmítala existenci duchovenstva, ale neměla dlouhého trvání. Bratrský poustevník [[Jan Zborník]], pocházející z Klatovska, se stal hlavou klatovského sboru.<ref name="brynychova" />

 

Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] si česká šlechta oblíbila zakládání umělých pousteven, eremitáží, zahradních meditačních, ale i odpočinkových a zábavních altánků, jaké se v Itálii stavěly již od počátku 16. století. Za první českou stavbu tohoto typu je považován [[Valdštejn]]ův [[Libosad]] u [[Jičín]]a.<ref name="brynychova" />