Občanské náboženství: Porovnání verzí

Autorem konceptu občanského náboženství je americký [[sociolog]] náboženství Robert N. [[Robert N. Bellah|Bellah]]. Poprvé ho představil roku 1967 ve své stati ''Občanské náboženství v Americe,''<ref>{{Citace periodika

}}</ref> čímž zasáhl do [[Sociologie|sociologické]] debaty o důsledcích sekularizace a otázky striktního oddělení státu a náboženství v americké společnosti. Zkoumáním výroků předních amerických politiků se snažil ukázat, že se v konfesijně a nábožensky neutrálních USA křesťanská víra ve vyvolenost proměňuje do státně-politického náboženství vyvolenosti.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Poukazoval na jev, kdy politikové v [[Spojené státy americké|USA]] používají biblickou rétoriku, která odkazuje k jakémusi základnímu náboženství amerického národa. Jeho koncept občanského náboženství byl nicméně nejen často kritizován, ale i špatně chápán – byla v něm spatřována obhajoba uctívání státu nebo dokonce využívání křesťanství pro politické účely.<br />

Americký [[sociolog]], [[Sociologie náboženství|sociolog náboženství]] a [[Religionistika|religionista]]. Zabýval se [[Islám|islámem]], [[Náboženství v Japonsku|japonským náboženstvím]], [[Konfucianismus|konfucianismem]], kulturou [[Apačové|Apačů]], avšak jeho nejznámějšími prácemi jsou ty, které se zabývají náboženskými a morálními dimenzemi současné americké společnosti. Díky jeho výzkumu dějin náboženství a jejich vývojových fází ho lze řadit mezi neoevolucionisty.

Nejprve působil na [[Harvardova univerzita|Harvardské univerzitě]], pod vedením svého učitele Talcotta Parsonse, kde roku 1955 obdržel doktorský titul. Zde roku 1957 publikoval svou disertační práci ''Tokugawa Religion'', která se stala jeho první knihou a vzbudila velký ohlas. Ovlivněn Weberovým přístupem v ní Bellah zkoumal náboženské předpoklady industrializace Japonska v druhé polovině 20. stol. Po dokončení doktorského studia odešel na [[McGillova univerzita|McGillovu univerzitu]], kde se zabýval islámem a arabským jazykem. Zde byl ovlivněn Wilfredem Canterwellem Smithem a jeho přístupem [[Srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]]. Na čas se vrátil na [[Harvardova univerzita|Harvardskou univerzitu]], ale roku 1967 odešel na kalifornskou univerzitu Berkeley, kde zůstal do konce svého života. V roce 1967 v časopise [[Daedalus]] rovněž publikoval svou významnou esej Občanské náboženství v Americe, v níž rozvíjí [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseauovu]] myšlenku, že národní komunity vyznávají sobě vlastní morální a duchovní hodnoty, kterou spojoval s durkheimovským pojetím náboženského charakteru všech společenství.

}}</ref> [[Robert N. Bellah|Bellah]] vedle termínu občanské či civilní náboženství (''civil religion''), který převzal od francouzského filozofa J. J. [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseaua]], uvažoval také o termínech politické náboženství (''political religion''), náboženství republiky (''religion of the republic'') nebo veřejná zbožnost (''public piety'').<ref>{{Citace periodika

Proces formování amerického občanského náboženství dle [[Robert N. Bellah|Bellaha]] vyvrcholil v 18. století, za prvního náboženského probuzení a především za války o nezávislost. [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|<nowiki>''Deklarace nezávislosti''</nowiki>]] z roku 1776 obsahuje pasáže odkazující na Boha jako na stvořitele a soudce národa, jenž má suverenitu nad lidskou politickou společností. Nejedná se však o Boha biblického, ale o Boha přirozeného (''the God of nature''), nekonfesijního.<ref>{{Citace monografie

Ve své stěžejní stati ''Občanské náboženství v Americe'' Bellah analyzoval „politicky relevantní náboženské výroky předních amerických politiků (od [[George Washington|Washingtona]] přes [[Abraham Lincoln|Lincolna]] po [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedyho]] a Johnsona), aby na nich ukázal, jak se v konfesijně a nábožensky neutrálním státě transformuje křesťanská víra ve vyvolenost do podoby státně-politického náboženství vyvolenosti“.<ref>{{Citace monografie

Podle [[Robert N. Bellah|Bellaha]] se v tomto případě nejednalo o vyjádření [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedyho]] osobního náboženského postoje, ale o „ceremoniální událost občanského náboženství“, neboť v americké společnosti je zakořeněna nutnost věnovat pozornost Boží vůli a Božímu plánu na Zemi. A to nejen individuálně, ale především kolektivně. Kennedy, který byl katolík, ve svém projevu neodkazoval k [[Ježíš Kristus|Ježíši]], [[Mojžíš|Mojžíšovi]], či k samotnému [[křesťanství]], ale pouze k „neutrálnímu“ Bohu, který drží ochrannou ruku nad celým americkým národem.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Protože se tedy jedná o Boha „všech“ Američanů, bylo pro [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedyho]] politicky relevantní v zemi, která jinak formálně striktně odděluje státní záležitosti od náboženských, odkazovat ve svém [[Přísaha prezidenta Spojených států amerických|inauguračním projevu]] na Boha.

Příkladem může být prezident [[George W. Bush]], jehož obliba po útocích 11. září prudce vystřelila vzhůru. Bushova rétorika o nezdolnosti a obnově USA šla totiž ruku v ruce s mediální kampaní, která v duchu občanského náboženství spojovala slogany jako „Jsem pyšný, že jsem Američan,“ „Bůh žehnej Americe,“ či „Stojíme jednotní.“ Na vládě George W. Bushe je možné vidět i to, jak důležité je pro prezidenta USA tyto projevy za účelem občansko-náboženského zklidnění vykonávat, protože jinak riskuje negativní kritiku ze strany veřejnosti. Jeho reakce na ničivý dopad [[Hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] v roce 2005 byla naprosto odlišná od situace [[11. září]] – Bush vystupoval nejistě a jeho proslovy neobsahovaly občansko-náboženský náboj, a proto jeho veřejná obliba rázem výrazně klesla.<ref name="...">{{Citace periodika

Teorii amerického občanského náboženství je možné aplikovat i na prezidenta [[Barack Obama|Baracka H. Obamu]]. Obama bývá svými republikánskými odpůrci kritizován za svůj kosmopolitní životní příběh, který se neshoduje s nábožensky založenou ideou [[Spojené státy americké|Ameriky]] jako jedinečnou zaslíbenou zemí, jež byla vybrána Bohem jako místo, kde se vybuduje Boží království na zemi, kam je možné emigrovat ze Starého světa plného zkaženosti. Z tohoto pohledu je [[Barack Obama|Obama]] viděn jako někdo, kdo narušuje Bohem danou jedinečnost USA, protože má příliš mezinárodní perspektivu nahlížení světa. Pro své odpůrce proto ztělesňuje narušení amerického občanského náboženství, protože jeho neoliberalismus míchá dohromady různá kulturní dědictví či podkopává jasné předpoklady o autoritě a státních hranicích, které jsou pro občanské náboženství nejdůležitějším definičním zdrojem – tedy že americké civilní náboženství existuje pouze na území USA.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 251-253|url = }}</ref>

V kontrastu vůči těmto kritikám stojí názory některých odborníků, kteří v [[Barack Obama|Obamovi]] naopak vidí prezidenta, který představuje přesně tu koncepci občanského náboženství, kterou formuloval [[Robert N. Bellah]]. Například Gorski<ref>{{Citace periodika|příjmení = Gorski|jméno = S. Philip|titul = Barack Obama and civil religion|periodikum = Political Power and Social Theory|datum = 2011|ročník = 22|číslo = 1|strany = 179-214|url = }}</ref> tvrdí, že [[Barack Obama|Obamovo]] vystupování je charakteristické universalistickým tónem, prorokujícím hlasem založeným na teologii smlouvy s Bohem a občanským republikanismem, jež vyrovnává vztah náboženství a politiky tak, aby byl ve výsledku mnohem inkluzivnější než náboženský nacionalismus a zároveň poskytoval lepší základ pro solidaritu než liberální sekularismus.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America.|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion.|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 254|url = }}</ref>

Blíže nespecifikované pojetí Boha je v případě teorie občanského náboženství dalším důležitým bodem, k němuž se američtí politikové ve svých výstupech dovolávají. Výzkum Pew Forum z roku 2008<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Many Americans Say Other Faiths Can Lead to Eternal Life|url = http://www.pewforum.org/Many-Americans-Say-Other-Faiths-Can-Lead-to-Eternal-Life.aspx|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2008|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> ukázal, že na otázku zda vedou jiná náboženství než křesťanství k věčnému životu, odpovědělo 80 % dotazovaných křesťanů, že ano v případě [[Judaismus|judaismu]] (74 %), [[Islám|islámu]] (52 %), [[Hinduismus|hinduismu]] (53 %). [[Ateismus]] vede k věčnému životu podle 42 % dotazovaných Američanů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/pf-2015-11-03_rls_ii-36/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2014; 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Z průzkumu vyplývá, že věřit v jiného boha je mnohem lepší, než nevěřit v žádného. Norenzayan proto na základě těchto dat konstatuje, že náboženští lidé by byli raději, kdyby jejich děti uzavřely sňatek s etnicky a jazykově odlišnými jedinci z druhé strany planety, než aby sňatek uzavřeli s kulturně podobným ateistou ze sousedství. Teorii civilního náboženství pak podává potenciální vysvětlení problému, proč pro velké a nábožensky majoritní společnosti jako je společnost USA není až tak důležité věřit v jednoho explicitně specifikovaného boha, ale že je důležité věřit v nějakého boha, o němž si všichni mohou udělat podobnou představu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 67-71|isbn = }}</ref>

[[Soubor:Graves at Arlington on Memorial Day.JPG|náhled|Fotografie pomníků na Alringtonském národním hřbitově. Na tomto hřbitově jsou pochováni nejen američtí veteráni a padlí vojáci.]]Prvním problémem, který provází koncepci občanského náboženství, je fakt, že nebyla vytvořena konkrétní teorie o významu občanského náboženství. Z tohoto pak vyplývá, že tento pojem lze vykládat odlišně. Proběhl také pokus o vytvoření definice občanského náboženství a to za pomoci hned několika vědních disciplín – [[sociologie]], [[historie]], [[Rétorika|rétoriky]], [[politologie]]. Tímto vznikl spor o definici, konflikt v teoretických konceptech.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Židlíková|jméno = Anna|titul = Občanské náboženství v Americe: Analýza projevů kandidátů na post prezidenta 2008|url = http://is.muni.cz/th/333283/fss_b_c1/SOC_bakalarka.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2012|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph.D.}}</ref>

Sám [[Robert N. Bellah]] si uvědomoval problém, který způsoboval již samotný název občanského náboženství. Podle Bellahovy teorie by se mělo jednat o náboženství občanů, avšak z jeho popisů vyplývá opak.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.}}</ref> Spíše se jedná o náboženství utvářené politikou – občanské náboženství bylo využíváno k propagaci politické moci, kupříkladu při prezidentských projevech.

Dalším příkladem velice úzkého propojení občanského náboženství a politiky je uvedení [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] nebo J. F. Kennedyho jako mučednické postavy, přijímání ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]]'' nebo ''[[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]]'' za posvátné texty. Tento jev se nazývá biblický symbolismus.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 34, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.|strany = 15}}</ref>