Občanské náboženství: Porovnání verzí

Přidáno 34 bajtů ,  před 4 lety
bez shrnutí editace
Autorem konceptu občanského náboženství je americký [[sociolog]] náboženství Robert N. Bellah. Poprvé ho představil roku 1967 ve své stati ''Občanské náboženství v Americe,''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bellah
| jméno = Robert Neelly
| datum = 1967
| počet stran = 1–21
}}</ref> čímž zasáhl do [[sociologické]] debaty o důsledcích sekularizace a otázky striktního oddělení státu a náboženství v americké společnosti. Zkoumáním výroků předních amerických politiků se snažil ukázat, že se v konfesijně a nábožensky neutrálních USA křesťanská víra ve vyvolenost proměňuje do státně-politického náboženství vyvolenosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horyna - Pavlincová
| titul = Dějiny religionistiky. Antologie
== Robert Neelly Bellah (1927 - 2013) ==
[[Soubor:Robert Neely Bellah.jpg|náhled|Robert Neelly Bellah]]
Americký [[sociolog]], [[sociolog náboženství]] a religionista. Zabýval se islámem, japonským náboženstvím, konfucianismem, kulturou Apačů, avšak jeho nejznámějšími prácemi jsou ty, které se zabývají náboženskými a morálními dimenzemi současné americké společnosti. Díky jeho výzkumu dějin náboženství a jejich vývojových fází ho lze řadit mezi neoevolucionisty.
Nejprve působil na Harvardské univerzitě, pod vedením svého učitele Talcotta Parsonse, kde roku 1955 obdržel doktorský titul. Zde roku 1957 publikoval svou disertační práci ''Tokugawa Religion'', která se stala jeho první knihou a vzbudila velký ohlas. Ovlivněn Weberovým přístupem v ní Bellah zkoumal náboženské předpoklady industrializace Japonska v druhé polovině 20. stol. Po dokončení doktorského studia odešel na McGillovu univerzitu, kde se zabýval islámem a arabským jazykem. Zde byl ovlivněn Wilfredem Canterwellem Smithem a jeho přístupem srovnávací religionistiky. Na čas se vrátil na Harvardskou univerzitu, ale roku 1967 odešel na kalifornskou univerzitu Berkeley, kde zůstal do konce svého života. V roce 1967 v časopise [[Daedalus]] rovněž publikoval svou významnou esej Občanské náboženství v Americe, v níž rozvíjí [[Jean- Jacques Rousseauovu]] myšlenku, že národní komunity vyznávají sobě vlastní morální a duchovní hodnoty, kterou spojoval s durkheimovským pojetím náboženského charakteru všech společenství.
 
== Občanské náboženství ==
| strany = 14-15
}}</ref>
Proces formování amerického občanského náboženství dle Bellaha vyvrcholil v 18. století, za prvního náboženského probuzení a především za války o nezávislost. [[''Deklarace nezávislosti'']] z roku 1776 obsahuje pasáže odkazující na Boha jako na stvořitele a soudce národa, jenž má suverenitu nad lidskou politickou společností. Nejedná se však o Boha biblického, ale o Boha přirozeného (''the God of nature''), nekonfesijního.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bellah
| jméno = Robert Neelly
}}</ref>
[[Soubor:ChristianFlagEtc CovenantPresbyterianLongBeach20050213 CopyrightKaihsuTai.jpg|náhled|Fotografie z kostela v Kalifornii, která zachycuje křesťanskou vlajku umístěnou bok po boku s vlajkou USA.]]
Ve své stěžejní stati ''Občanské náboženství v Americe'' Bellah analyzoval „politicky relevantní náboženské výroky předních amerických politiků (od [[Washingtona]] přes [[Lincolna]] po [[Kennedyho]] a Johnsona), aby na nich ukázal, jak se v konfesijně a nábožensky neutrálním státě transformuje křesťanská víra ve vyvolenost do podoby státně-politického náboženství vyvolenosti“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Horyna - Pavlincová
| titul = Dějiny religionistiky. Antologie.
}}</ref> Jako příklad lze uvést Bellahovu analýzu Kennedyho inaugurace z roku 1961. Ve svém projevu Kennedy upozorňoval na svůj závazek nejen vůči lidu, ale právě vůči Bohu.
 
Podle Bellaha se v tomto případě nejednalo o vyjádření [[Kennedyho]] osobního náboženského postoje, ale o „ceremoniální událost občanského náboženství“, neboť v americké společnosti je zakořeněna nutnost věnovat pozornost Boží vůli a Božímu plánu na Zemi. A to nejen individuálně, ale především kolektivně. Kennedy, který byl katolík, ve svém projevu neodkazoval k Ježíši, Mojžíšovi, či k samotnému křesťanství, ale pouze k „neutrálnímu“ Bohu, který drží ochrannou ruku nad celým americkým národem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bellah
| jméno = Robert Neelly
|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|ročník = 52|číslo = 2|datum = 2013|strany = 243}}</ref>
 
Příkladem může být prezident [[George W. Bush]], jehož obliba po útocích 11. září prudce vystřelila vzhůru. Bushova rétorika o nezdolnosti a obnově USA šla totiž ruku v ruce s mediální kampaní, která v duchu občanského náboženství spojovala slogany jako „Jsem pyšný, že jsem Američan,“ „Bůh žehnej Americe,“ či „Stojíme jednotní.“ Na vládě George W. Bushe je možné vidět i to, jak důležité je pro prezidenta USA tyto projevy za účelem občansko-náboženského zklidnění vykonávat, protože jinak riskuje negativní kritiku ze strany veřejnosti. Jeho reakce na ničivý dopad hurikánu Katrina v roce 2005 byla naprosto odlišná od situace 11. září – Bush vystupoval nejistě a jeho proslovy neobsahovaly občansko-náboženský náboj, a proto jeho veřejná obliba rázem výrazně klesla.<ref name="...">{{Citace periodika
|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|ročník = 52|číslo = 2|datum = 2013|strany = 243}}</ref>
 
=== BarrackBarack H. Obama ===
Teorii amerického občanského náboženství je možné aplikovat i na prezidenta Barracka[[Baracka H. Obamu]]. Obama bývá svými republikánskými odpůrci kritizován za svůj kosmopolitní životní příběh, který se neshoduje s nábožensky založenou ideou Ameriky jako jedinečnou zaslíbenou zemí, jež byla vybrána Bohem jako místo, kde se vybuduje Boží království na zemi, kam je možné emigrovat ze Starého světa plného zkaženosti. Z tohoto pohledu je Obama viděn jako někdo, kdo narušuje Bohem danou jedinečnost USA, protože má příliš mezinárodní perspektivu nahlížení světa. Pro své odpůrce proto ztělesňuje narušení amerického občanského náboženství, protože jeho neoliberalismus míchá dohromady různá kulturní dědictví či podkopává jasné předpoklady o autoritě a státních hranicích, které jsou pro občanské náboženství nejdůležitějším definičním zdrojem – tedy že americké civilní náboženství existuje pouze na území USA.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 251-253|url = }}</ref>
 
V kontrastu vůči těmto kritikám stojí názory některých odborníků, kteří v Obamovi naopak vidí prezidenta, který představuje přesně tu koncepci občanského náboženství, kterou formuloval Robert N. Bellah. Například Gorski<ref>{{Citace periodika|příjmení = Gorski|jméno = S. Philip|titul = Barack Obama and civil religion|periodikum = Political Power and Social Theory|datum = 2011|ročník = 22|číslo = 1|strany = 179-214|url = }}</ref> tvrdí, že Obamovo vystupování je charakteristické universalistickým tónem, prorokujícím hlasem založeným na teologii smlouvy s Bohem a občanským republikanismem, jež vyrovnává vztah náboženství a politiky tak, aby byl ve výsledku mnohem inkluzivnější než náboženský nacionalismus a zároveň poskytoval lepší základ pro solidaritu než liberální sekularismus.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America.|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion.|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 254|url = }}</ref>
[[Soubor:US20-back.jpg|náhled|Dvacetidolarová americká bankovka s nápisem "Věříme v Boha"]]
Společnost USA by byla ochotna na post prezidenta volit:
# Afroameričan (96%).# Žena (95 %). [[Soubor:1in god we trust.jpg|náhled]]
# ženuŽena (95 %).
# Katolík (94 %).
# Hispánec (92 %).
15

editací