Občanské náboženství: Porovnání verzí

'''Občanské náboženství a popularita prezidenta'''<br />Různé krize, s nimiž se společnost USA během své historie setkala, vyvolaly patriotské a občanské reakce s náboženským ražením – íránská krize s rukojmími v roce 1979, výbuch raketoplánu Challenger v roce 1986 nebo hurikán Sandy v roce 2012. Po těchto událostech americký prezident typicky vystoupí před veřejností, aby ji okamžitě ujistil, že daná krize nepovede k narušení amerického způsobu života, nýbrž ukáže sílu a dobrotu americké národa. Při projevech prezident prostřednictvím občansko-náboženských žehnání zemi připomíná vztah USA k blíže nespecifikovanému Bohu. Po takovémto projevu se pak obvykle prezidentovi USA dramaticky zvedne veřejná podpora a obliba<ref>{{Citace periodika

Teorii amerického občanského náboženství je možné aplikovat i na prezidenta Barracka H. Obamu. Obama bývá svými republikánskými odpůrci kritizován za svůj kosmopolitní životní příběh, který se neshoduje s nábožensky založenou ideou Ameriky jako jedinečnou zaslíbenou zemí, jež byla vybrána Bohem jako místo, kde se vybuduje Boží království na zemi, kam je možné emigrovat ze Starého světa plného zkaženosti. Z tohoto pohledu je Obama viděn jako někdo, kdo narušuje Bohem danou jedinečnost USA, protože má příliš mezinárodní perspektivu nahlížení světa. Pro své odpůrce proto ztělesňuje narušení amerického občanského náboženství, protože jeho neoliberalismus míchá dohromady různá kulturní dědictví či podkopává jasné předpoklady o autoritě a státních hranicích, které jsou pro občanské náboženství nejdůležitějším definičním zdrojem – tedy že americké civilní náboženství existuje pouze na území USA.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 251-253|url = }}</ref>

V kontrastu vůči těmto kritikám stojí názory některých odborníků, kteří v Obamovi naopak vidí prezidenta, který představuje přesně tu koncepci občanského náboženství, kterou formuloval Robert N. Bellah. Například Gorski<ref>{{Citace periodika|příjmení = Gorski|jméno = S. Philip|titul = Barack Obama and civil religion|periodikum = Political Power and Social Theory|datum = 2011|ročník = 22|číslo = 1|strany = 179-214|url = }}</ref> tvrdí, že Obamovo vystupování je charakteristické universalistickým tónem, prorokujícím hlasem založeným na teologii smlouvy s Bohem a občanským republikanismem, jež vyrovnává vztah náboženství a politiky tak, aby byl ve výsledku mnohem inkluzivnější než náboženský nacionalismus a zároveň poskytoval lepší základ pro solidaritu než liberální sekularismus.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America.|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion.|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 254|url = }}</ref>

Podobně i výzkum předsudečnosti vůči ateistům z roku 2006 ukázal, že ateisté jsou v USA bráni za skupinu, co ze všech nejméně sdílí ideál amerického způsobu života.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Edgell|jméno = P.|titul = Atheist as ‚Other‘: Moral Boundaries and Cultural Membership in American Society.|periodikum = American Sociological Review|datum = 2006|ročník = 71|číslo = |strany = 211-234; 217-218|url = }}</ref> Norenzayan tento psychologický trend interpretuje jako odraz rčení: „Nevěřte lidem, co nevěří v Boha,“ a vysvětluje, že náboženství ve velkých skupinách, kde běžně spolupracují cizí lidé, hraje náboženství v otázce důvěry a spolupráce velmi důležitou roli. Tvrdí, že ateisté si sice mohou myslet, že jejich nenáboženskost je pouze osobní otázkou, avšak náboženští lidé je vnímají jako veřejný problém – hrozbu pro skupinovou důvěru a spolupráci. Podle Norenzayana je totiž upřímné vyjadřování víry v morálně zainteresovaná božstva signálem, pomocí kterého se lidé během své evoluce naučili kognitivně vyhodnocovat cizince vhodné ke spolupráci. Protože však ateisté v bohy nevěří, vysílají signál, který bývá vyhodnocen opačně, a proto jsou všude, kde je majoritní náboženská společnost, vnímáni jako potenciální hrozba.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict|vydání = |vydavatel = Princeton|místo = Princeton University Press|rok = 2013|počet stran = |strany = 71|isbn = }}</ref> Norenzayanova teorie pak může být vysvětlením, proč je pro politiky v prostředí americké společnosti tak důležité dávat najevo, že jsou nábožensky založení.

Příkladem pak může být kongresman Pete Stark, který jako první politik v dějinách USA přiznal, že nevěří v Boha ani bohy, tedy že je ateista. Stark kvůli tomuto přiznání v roce 2012 svůj post ztratil ve prospěch Erica Swalwella Jr., který Starka za ateismus veřejně kritizoval.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 66|isbn = }}</ref> Otázkou je, zda se tento trend udrží i do budoucna. Nejenom že – byť pomalu – roste procento Američanů ochotných volit ateistického politického kandidáta, ale podle výzkumu Pew Forum z roku 2014 v USA roste i podíl nábožensky nevyhraněných obyvatel (unaffiliated). V roce 2007 bylo nábožensky nevyhraněných 16,1 % obyvatel, z toho 1,6 % deklarativních ateistů. Roku 2014 se k nábožensky nevyhraněným hlásilo již 22,8 %, z toho se za ateisty označilo 3,1 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = America´s Changing Religious Landscape|url = http://www.pewforum.org/2015/05/12/americas-changing-religious-landscape/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> V roce 2014 navíc z celkového počtu nábožensky nevyhraněných 33 % uvedlo (oproti 22 % v roce 2007), že nevěří v Boha či jinou spirituální bytost.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Přesto je možné zatím prohlásit, že v nějakého Boha/boha věří valná většina obyvatel USA.

Blíže nespecifikované pojetí Boha je v případě teorie občanského náboženství dalším důležitým bodem, k němuž se američtí politikové ve svých výstupech dovolávají. Výzkum Pew Forum z roku 2008<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Many Americans Say Other Faiths Can Lead to Eternal Life|url = http://www.pewforum.org/Many-Americans-Say-Other-Faiths-Can-Lead-to-Eternal-Life.aspx|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2008|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> ukázal, že na otázku zda vedou jiná náboženství než křesťanství k věčnému životu, odpovědělo 80 % dotazovaných křesťanů, že ano v případě judaismu (74 %), islámu (52 %), hinduismu (53 %). Ateismus vede k věčnému životu podle 42 % dotazovaných Američanů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/pf-2015-11-03_rls_ii-36/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2014; 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Z průzkumu vyplývá, že věřit v jiného boha je mnohem lepší, než nevěřit v žádného. Norenzayan proto na základě těchto dat konstatuje, že náboženští lidé by byli raději, kdyby jejich děti uzavřely sňatek s etnicky a jazykově odlišnými jedinci z druhé strany planety, než aby sňatek uzavřeli s kulturně podobným ateistou ze sousedství. Teorii civilního náboženství pak podává potenciální vysvětlení problému, proč pro velké a nábožensky majoritní společnosti jako je společnost USA není až tak důležité věřit v jednoho explicitně specifikovaného boha, ale že je důležité věřit v nějakého boha, o němž si všichni mohou udělat podobnou představu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 67-71|isbn = }}</ref>

4. '''Kritika konceptu občanského náboženství v USA'''