Občanské náboženství: Porovnání verzí

Přidáno 5 480 bajtů ,  před 4 lety
vložení některých citací
Značky: editace z Vizuálního editoru odstraněna reference
(vložení některých citací)
| strany = 84
}}</ref> . Poukazoval na jev, kdy politikové v USA používají biblickou rétoriku, která odkazuje k jakémusi základnímu náboženství amerického národa. Jeho koncept občanského náboženství byl nicméně nejen často kritizován, ale i špatně chápán – byla v něm spatřována obhajoba uctívání státu nebo dokonce využívání křesťanství pro politické účely.<br />
 
Obsah
 
1. Robert Neelly Bellah (1927 - 2013) 1
2. Občanské náboženství 2
Občanské náboženství a popularita prezidenta 3
Barrack H. Obama 4
3. Občanské náboženství a ateismus v politice USA 5
4. Kritika konceptu občanského náboženství v USA 7
Obrazové přílohy: 8
Literatura: 11
Zdroje obrazových příloh 13
 
2. Občanské náboženství 2
# '''Robert Neelly Bellah (1927 - 2013)
''''''Tučný text'''<br />
Americký sociolog, sociolog náboženství a religionista. Zabýval se islámem, japonským náboženstvím, konfucianismem, kulturou Apačů, avšak jeho nejznámějšími prácemi jsou ty, které se zabývají náboženskými a morálními dimenzemi současné americké společnosti. Díky jeho výzkumu dějin náboženství a jejich vývojových fází ho lze řadit mezi neoevolucionisty.
Nejprve působil na Harvardské univerzitě, pod vedením svého učitele Talcotta Parsonse, kde roku 1955 obdržel doktorský titul. Zde roku 1957 publikoval svou disertační práci ''Tokugawa Religion'', která se stala jeho první knihou a vzbudila velký ohlas. Ovlivněn Weberovým přístupem v ní Bellah zkoumal náboženské předpoklady industrializace Japonska v druhé polovině 20. stol. Po dokončení doktorského studia odešel na McGillovu univerzitu, kde se zabýval islámem a arabským jazykem. Zde byl ovlivněn Wilfredem Canterwellem Smithem a jeho přístupem srovnávací religionistiky. Na čas se vrátil na Harvardskou univerzitu, ale roku 1967 odešel na kalifornskou univerzitu Berkeley, kde zůstal do konce svého života. V roce 1967 v časopise Daedalus rovněž publikoval svou významnou esej Občanské náboženství v Americe, v níž rozvíjí Jean-Jacques Rousseauovu myšlenku, že národní komunity vyznávají sobě vlastní morální a duchovní hodnoty, kterou spojoval s durkheimovským pojetím náboženského charakteru všech společenství.<br />
 
3.
# '''Občanské náboženství'''<br />
Občanské náboženství a popularita prezidenta 3
Pojem občanské náboženství označuje náboženskou dimenzi společnosti typickou pro USA, jež je „výrazem porozumění americké zkušenosti ve světle konečné a univerzální reality, která se vyjadřuje promocí ''specifických rituálů'' (prezidentská inaugurace), ''textů'' (Deklarace nezávislosti), ''míst'' (Gettysburg) a ''pocitem vzájemné sounáležitosti''“<ref>{{Citace monografie
 
4.
Barrack H. Obama 4
35. Občanské náboženství a ateismus v politice USA 5
 
46. Kritika konceptu občanského náboženství v USA 7
 
7.
Obrazové přílohy: 8
 
8.
Literatura: 11
 
9.
Zdroje obrazových příloh 13
 
# '''Robert Neelly Bellah (1927 - 2013)'''
 
Americký sociolog, sociolog náboženství a religionista. Zabýval se islámem, japonským náboženstvím, konfucianismem, kulturou Apačů, avšak jeho nejznámějšími prácemi jsou ty, které se zabývají náboženskými a morálními dimenzemi současné americké společnosti. Díky jeho výzkumu dějin náboženství a jejich vývojových fází ho lze řadit mezi neoevolucionisty.
Nejprve působil na Harvardské univerzitě, pod vedením svého učitele Talcotta Parsonse, kde roku 1955 obdržel doktorský titul. Zde roku 1957 publikoval svou disertační práci ''Tokugawa Religion'', která se stala jeho první knihou a vzbudila velký ohlas. Ovlivněn Weberovým přístupem v ní Bellah zkoumal náboženské předpoklady industrializace Japonska v druhé polovině 20. stol. Po dokončení doktorského studia odešel na McGillovu univerzitu, kde se zabýval islámem a arabským jazykem. Zde byl ovlivněn Wilfredem Canterwellem Smithem a jeho přístupem srovnávací religionistiky. Na čas se vrátil na Harvardskou univerzitu, ale roku 1967 odešel na kalifornskou univerzitu Berkeley, kde zůstal do konce svého života. V roce 1967 v časopise Daedalus rovněž publikoval svou významnou esej Občanské náboženství v Americe, v níž rozvíjí Jean-Jacques Rousseauovu myšlenku, že národní komunity vyznávají sobě vlastní morální a duchovní hodnoty, kterou spojoval s durkheimovským pojetím náboženského charakteru všech společenství.<br />'''Občanské náboženství'''<br />Pojem občanské náboženství označuje náboženskou dimenzi společnosti typickou pro USA, jež je „výrazem porozumění americké zkušenosti ve světle konečné a univerzální reality, která se vyjadřuje promocí ''specifických rituálů'' (prezidentská inaugurace), ''textů'' (Deklarace nezávislosti), ''míst'' (Gettysburg) a ''pocitem vzájemné sounáležitosti''“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Václavík
| jméno = David
| strany = 1-5
}}</ref> Protože se tedy jedná o Boha „všech“ Američanů, bylo pro Kennedyho politicky relevantní v zemi, která jinak formálně striktně odděluje státní záležitosti od náboženských, odkazovat ve svém inauguračním projevu na Boha.<br />
 
# '''Občanské náboženství a popularita prezidenta'''<br />
'''Občanské náboženství a popularita prezidenta'''<br />Různé krize, s nimiž se společnost USA během své historie setkala, vyvolaly patriotské a občanské reakce s náboženským ražením – íránská krize s rukojmími v roce 1979, výbuch raketoplánu Challenger v roce 1986 nebo hurikán Sandy v roce 2012. Po těchto událostech americký prezident typicky vystoupí před veřejností, aby ji okamžitě ujistil, že daná krize nepovede k narušení amerického způsobu života, nýbrž ukáže sílu a dobrotu americké národa. Při projevech prezident prostřednictvím občansko-náboženských žehnání zemi připomíná vztah USA k blíže nespecifikovanému Bohu. Po takovémto projevu se pak obvykle prezidentovi USA dramaticky zvedne veřejná podpora a obliba<ref>{{Citace periodika
|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|ročník = 52|číslo = 2|datum = 2013|strany = 243}}</ref> . <br />
| příjmení = Rhys
| jméno = H. Williams
| titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America
| periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion
| ročník = 52
| číslo = 2
| datum = 2013
| strany = 243
}}</ref> . <br />
Příkladem může být prezident George W. Bush, jehož obliba po útocích 11. září prudce vystřelila vzhůru. Bushova rétorika o nezdolnosti a obnově USA šla totiž ruku v ruce s mediální kampaní, která v duchu občanského náboženství spojovala slogany jako „Jsem pyšný, že jsem Američan,“ „Bůh žehnej Americe,“ či „Stojíme jednotní.“ Na vládě George W. Bushe je možné vidět i to, jak důležité je pro prezidenta USA tyto projevy za účelem občansko-náboženského zklidnění vykonávat, protože jinak riskuje negativní kritiku ze strany veřejnosti. Jeho reakce na ničivý dopad hurikánu Katrina v roce 2005 byla naprosto odlišná od situace 11. září – Bush vystupoval nejistě a jeho proslovy neobsahovaly občansko-náboženský náboj, a proto jeho veřejná obliba rázem výrazně klesla. <ref name="...">{{Citace periodika
|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|ročník = 52|číslo = 2|datum = 2013|strany = 243}}</ref> <br />
| příjmení = Rhys
| jméno = H. Williams
| titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America
| periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion
| ročník = 52
| číslo = 2
| datum = 2013
| strany = 243
}}</ref> <br />
'''Barrack H. Obama'''<br />
Teorii amerického občanského náboženství je možné aplikovat i na prezidenta Barracka H. Obamu. Obama bývá svými republikánskými odpůrci kritizován za svůj kosmopolitní životní příběh, který se neshoduje s nábožensky založenou ideou Ameriky jako jedinečnou zaslíbenou zemí, jež byla vybrána Bohem jako místo, kde se vybuduje Boží království na zemi, kam je možné emigrovat ze Starého světa plného zkaženosti. Z tohoto pohledu je Obama viděn jako někdo, kdo narušuje Bohem danou jedinečnost USA, protože má příliš mezinárodní perspektivu nahlížení světa. Pro své odpůrce proto ztělesňuje narušení amerického občanského náboženství, protože jeho neoliberalismus míchá dohromady různá kulturní dědictví či podkopává jasné předpoklady o autoritě a státních hranicích, které jsou pro občanské náboženství nejdůležitějším definičním zdrojem – tedy že americké civilní náboženství existuje pouze na území USA.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 251-253|url = }}</ref>
V kontrastu vůči těmto kritikám stojí názory některých odborníků, kteří v Obamovi naopak vidí prezidenta, který představuje přesně tu koncepci občanského náboženství, kterou formuloval Robert N. Bellah. Například Gorski<ref>{{Citace periodika|příjmení = Gorski|jméno = S. Philip|titul = Barack Obama and civil religion|periodikum = Political Power and Social Theory|datum = 2011|ročník = 22|číslo = 1|strany = 179-214|url = }}</ref> tvrdí, že Obamovo vystupování je charakteristické universalistickým tónem, prorokujícím hlasem založeným na teologii smlouvy s Bohem a občanským republikanismem, jež vyrovnává vztah náboženství a politiky tak, aby byl ve výsledku mnohem inkluzivnější než náboženský nacionalismus a zároveň poskytoval lepší základ pro solidaritu než liberální sekularismus.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Williams|jméno = H. Rhys|titul = Civil Religion and the Cultural Politics of National Identity in Obama’s America.|periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion.|datum = 2013|ročník = 52|číslo = 2|strany = 254|url = }}</ref>
 
3. Občanské náboženství a ateismus v politice USA
# 3. '''Občanské náboženství a ateismus v politice USA'''<br />
Proč je však v prostředí amerického civilního náboženství tak důležité při veřejném politickém vystupování odkazovat na konfesionálně nespecifikovanou představu Boha? Pravděpodobné vysvětlení může být naznačeno v perspektivě kulturní evoluce. Ara Norenzayan na datech z několika průzkumů ukazuje, že Američané jsou mnohem více ochotni věřit všem dříve marginalizovaným skupinám, avšak pouze ateisté nikdy nedosahují více než 50% přijetí ve společnosti.
Podle výsledků průzkumu Gallup Poll k prezidentským volbám 2012 sice ateisté přesáhli hranici 50% přijetí, nicméně tolerance vůči potenciálnímu ateistickému kandidátovi zůstává dlouhodobě nejnižší ze všech nabízených možností, přestože nedůvěra vůči dříve marginalizovaným skupinám mezi Američany obecně klesá.
Proč je však v prostředí amerického civilního náboženství tak důležité při veřejném politickém vystupování odkazovat na konfesionálně nespecifikovanou představu Boha? Pravděpodobné vysvětlení může být naznačeno v perspektivě kulturní evoluce. Ara Norenzayan<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 67-71|isbn = }}</ref> na datech z několika průzkumů ukazuje, že Američané jsou mnohem více ochotni věřit všem dříve marginalizovaným skupinám, avšak pouze ateisté nikdy nedosahují více než 50% přijetí ve společnosti.
Podle výsledků průzkumu Gallup Poll k prezidentským volbám 2012<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Jones|jméno = M. Jeffrey|titul = Atheists, Muslims See Most Bias as Presidental Candidates|url = http://www.gallup.com/poll/155285/atheists-muslims-bias-presidential-candidates.aspx|vydavatel = Gallup Poll|místo = |datum vydání = 2012|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> sice ateisté přesáhli hranici 50% přijetí, nicméně tolerance vůči potenciálnímu ateistickému kandidátovi zůstává dlouhodobě nejnižší ze všech nabízených možností, přestože nedůvěra vůči dříve marginalizovaným skupinám mezi Američany obecně klesá.
Společnost USA by byla ochotna na post prezidenta volit:
1. Afroameričana (96 %),
8. muslima (58 %),
9. ateistu (54 %).
Podobně i výzkum předsudečnosti vůči ateistům z roku 2006 ukázal, že ateisté jsou v USA bráni za skupinu, co ze všech nejméně sdílí ideál amerického způsobu života.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Edgell|jméno = P.|titul = Atheist as ‚Other‘: Moral Boundaries and Cultural Membership in American Society.|periodikum = American Sociological Review|datum = 2006|ročník = 71|číslo = |strany = 211-234; 217-218|url = }}</ref> Norenzayan tento psychologický trend interpretuje jako odraz rčení: „Nevěřte lidem, co nevěří v Boha,“ a vysvětluje, že náboženství ve velkých skupinách, kde běžně spolupracují cizí lidé, hraje náboženství v otázce důvěry a spolupráce velmi důležitou roli. Tvrdí, že ateisté si sice mohou myslet, že jejich nenáboženskost je pouze osobní otázkou, avšak náboženští lidé je vnímají jako veřejný problém – hrozbu pro skupinovou důvěru a spolupráci. Podle Norenzayana je totiž upřímné vyjadřování víry v morálně zainteresovaná božstva signálem, pomocí kterého se lidé během své evoluce naučili kognitivně vyhodnocovat cizince vhodné ke spolupráci. Protože však ateisté v bohy nevěří, vysílají signál, který bývá vyhodnocen opačně, a proto jsou všude, kde je majoritní náboženská společnost, vnímáni jako potenciální hrozba.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict|vydání = |vydavatel = Princeton|místo = Princeton University Press|rok = 2013|počet stran = |strany = 71|isbn = }}</ref> Norenzayanova teorie pak může být vysvětlením, proč je pro politiky v prostředí americké společnosti tak důležité dávat najevo, že jsou nábožensky založení.
Příkladem pak může být kongresman Pete Stark, který jako první politik v dějinách USA přiznal, že nevěří v Boha ani bohy, tedy že je ateista. Stark kvůli tomuto přiznání v roce 2012 svůj post ztratil ve prospěch Erica Swalwella Jr., který Starka za ateismus veřejně kritizoval.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 66|isbn = }}</ref> Otázkou je, zda se tento trend udrží i do budoucna. Nejenom že – byť pomalu – roste procento Američanů ochotných volit ateistického politického kandidáta, ale podle výzkumu Pew Forum z roku 2014 v USA roste i podíl nábožensky nevyhraněných obyvatel (unaffiliated). V roce 2007 bylo nábožensky nevyhraněných 16,1 % obyvatel, z toho 1,6 % deklarativních ateistů. Roku 2014 se k nábožensky nevyhraněným hlásilo již 22,8 %, z toho se za ateisty označilo 3,1 %.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = America´s Changing Religious Landscape|url = http://www.pewforum.org/2015/05/12/americas-changing-religious-landscape/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> V roce 2014 navíc z celkového počtu nábožensky nevyhraněných 33 % uvedlo (oproti 22 % v roce 2007), že nevěří v Boha či jinou spirituální bytost.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Přesto je možné zatím prohlásit, že v nějakého Boha/boha věří valná většina obyvatel USA.
Blíže nespecifikované pojetí Boha je v případě teorie občanského náboženství dalším důležitým bodem, k němuž se američtí politikové ve svých výstupech dovolávají. Výzkum Pew Forum z roku 2008<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Many Americans Say Other Faiths Can Lead to Eternal Life|url = http://www.pewforum.org/Many-Americans-Say-Other-Faiths-Can-Lead-to-Eternal-Life.aspx|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2008|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> ukázal, že na otázku zda vedou jiná náboženství než křesťanství k věčnému životu, odpovědělo 80 % dotazovaných křesťanů, že ano v případě judaismu (74 %), islámu (52 %), hinduismu (53 %). Ateismus vede k věčnému životu podle 42 % dotazovaných Američanů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = U.S. Public Becoming Less Religious|url = http://www.pewforum.org/2015/11/03/u-s-public-becoming-less-religious/pf-2015-11-03_rls_ii-36/|vydavatel = Pew Forum|místo = |datum vydání = 2014; 2015|datum přístupu = 19.1.2016}}</ref> Z průzkumu vyplývá, že věřit v jiného boha je mnohem lepší, než nevěřit v žádného. Norenzayan proto na základě těchto dat konstatuje, že náboženští lidé by byli raději, kdyby jejich děti uzavřely sňatek s etnicky a jazykově odlišnými jedinci z druhé strany planety, než aby sňatek uzavřeli s kulturně podobným ateistou ze sousedství. Teorii civilního náboženství pak podává potenciální vysvětlení problému, proč pro velké a nábožensky majoritní společnosti jako je společnost USA není až tak důležité věřit v jednoho explicitně specifikovaného boha, ale že je důležité věřit v nějakého boha, o němž si všichni mohou udělat podobnou představu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Norenzayan|jméno = Ara|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Big Gods: How Religion Transformed Cooperation and Conflict.|vydání = |vydavatel = Princeton University Press|místo = Princeton|rok = 2013|počet stran = |strany = 67-71|isbn = }}</ref>
4. '''Kritika konceptu občanského náboženství v USA'''
Prvním problémem, který provází koncepci občanského náboženství, je fakt, že nebyla vytvořena konkrétní teorie o významu občanského náboženství. Z tohoto pak vyplývá, že tento pojem lze vykládat odlišně. Proběhl také pokus o vytvoření definice občanského náboženství a to za pomoci hned několika vědních disciplín – sociologie, historie, rétoriky, politologie. Tímto vznikl spor o definici, konflikt v teoretických konceptech.
Sám Robert N. Bellah si uvědomoval problém, který způsoboval již samotný název občanského náboženství. Podle Bellahovy teorie by se mělo jednat o náboženství občanů, avšak z jeho popisů vyplývá opak. Spíše se jedná o náboženství utvářené politikou – občanské náboženství bylo využíváno k propagaci politické moci, kupříkladu při prezidentských projevech.
Prvním problémem, který provází koncepci občanského náboženství, je fakt, že nebyla vytvořena konkrétní teorie o významu občanského náboženství. Z tohoto pak vyplývá, že tento pojem lze vykládat odlišně. Proběhl také pokus o vytvoření definice občanského náboženství a to za pomoci hned několika vědních disciplín – sociologie, historie, rétoriky, politologie. Tímto vznikl spor o definici, konflikt v teoretických konceptech.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Židlíková|jméno = Anna|titul = Občanské náboženství v Americe: Analýza projevů kandidátů na post prezidenta 2008|url = http://is.muni.cz/th/333283/fss_b_c1/SOC_bakalarka.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2012|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph.D.}}</ref>
Dalším příkladem velice úzkého propojení občanského náboženství a politiky je uvedení Abrahama Lincolna nebo J. F. Kennedyho jako mučednické postavy, přijímání Deklarace nezávislosti nebo Ústavy za posvátné texty. Tento jev se nazývá biblický symbolismus.
Sám Robert N. Bellah si uvědomoval problém, který způsoboval již samotný název občanského náboženství. Podle Bellahovy teorie by se mělo jednat o náboženství občanů, avšak z jeho popisů vyplývá opak.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.}}</ref> Spíše se jedná o náboženství utvářené politikou – občanské náboženství bylo využíváno k propagaci politické moci, kupříkladu při prezidentských projevech.
Hlavním problémem občanského náboženství v USA je měnící se charakter americké společnosti. Čím dál více amerických občanů požaduje univerzální povahu národní identity, dochází ke konfliktům mezi katolíky a protestanty. Stále více občanů USA prohlašuje, že se nijak nábožensky neidentifikují a také narůstá počet imigrantů s jinou než křesťansko-židovskou tradicí.
Dalším příkladem velice úzkého propojení občanského náboženství a politiky je uvedení Abrahama Lincolna nebo J. F. Kennedyho jako mučednické postavy, přijímání Deklarace nezávislosti nebo Ústavy za posvátné texty. Tento jev se nazývá biblický symbolismus.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Šimon|jméno = Jiří|titul = Koncept občanského náboženství|url = https://is.muni.cz/th/182516/fss_b/Koncept_obcanskeho_nabozenstvi.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2005|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = bakalářská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 34, vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph. D.|strany = 15}}</ref>
Hlavním problémem občanského náboženství v USA je měnící se charakter americké společnosti. Čím dál více amerických občanů požaduje univerzální povahu národní identity, dochází ke konfliktům mezi katolíky a protestanty. Stále více občanů USA prohlašuje, že se nijak nábožensky neidentifikují a také narůstá počet imigrantů s jinou než křesťansko-židovskou tradicí.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Židlíková|jméno = Anna|titul = Občanské náboženství v Americe: Analýza projevů kandidátů na post prezidenta 2008|url = http://is.muni.cz/th/333283/fss_b_c1/SOC_bakalarka.pdf|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|datum vydání = 2012|datum přístupu = 19.1.2016|poznámka = Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Roman Vido, Ph.D.|strany = 12}}</ref>