Občanské náboženství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Uuaaaa (diskuse | příspěvky)
rozšíření článku
značka: ukliknutí
Uuaaaa (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 134:
| strany = 243
}}</ref> <br />
'''Barrack H. Obama'''<br />
Teorii amerického občanského náboženství je možné aplikovat i na prezidenta Barracka H. Obamu. Obama bývá svými republikánskými odpůrci kritizován za svůj kosmopolitní životní příběh, který se neshoduje s nábožensky založenou ideou Ameriky jako jedinečnou zaslíbenou zemí, jež byla vybrána Bohem jako místo, kde se vybuduje Boží království na zemi, kam je možné emigrovat ze Starého světa plného zkaženosti. Z tohoto pohledu je Obama viděn jako někdo, kdo narušuje Bohem danou jedinečnost USA, protože má příliš mezinárodní perspektivu nahlížení světa. Pro své odpůrce proto ztělesňuje narušení amerického občanského náboženství, protože jeho neoliberalismus míchá dohromady různá kulturní dědictví či podkopává jasné předpoklady o autoritě a státních hranicích, které jsou pro občanské náboženství nejdůležitějším definičním zdrojem – tedy že americké civilní náboženství existuje pouze na území USA.
V kontrastu vůči těmto kritikám stojí názory některých odborníků, kteří v Obamovi naopak vidí prezidenta, který představuje přesně tu koncepci občanského náboženství, kterou formuloval Robert N. Bellah. Například Gorski tvrdí, že Obamovo vystupování je charakteristické universalistickým tónem, prorokujícím hlasem založeným na teologii smlouvy s Bohem a občanským republikanismem, jež vyrovnává vztah náboženství a politiky tak, aby byl ve výsledku mnohem inkluzivnější než náboženský nacionalismus a zároveň poskytoval lepší základ pro solidaritu než liberální sekularismus.
3. Občanské náboženství a ateismus v politice USA
Řádek 170:
 
 
'''Občanské náboženství''', někdy též '''civilní náboženství''', je termín, který poprvé použil [[Jean-Jacques Rousseau]] ve své knize ''[[O společenské smlouvě]]'' z roku [[1762]]. Rousseau rozvinul teorii, podle které je občanské náboženství prvkem, který stmeluje společnost. Občanské náboženství podle něj dále tvoří základ moderní společnosti, určuje její ráz.
 
V [[sociologie náboženství|sociologii náboženství]] se tento termín také užívá k označování jakési formy „lidového náboženství“, kdy jsou ve společenském systému natolik zakořeněny náboženské prvky, že se projevují i ve zcela běžném světském životě. Častým projevem této skutečnosti může být např. uctívání národních válečných hrdinů či používání náboženských symbolů na různých budovách. V politické rovině se občanské náboženství projevuje např. v projevech politiků, ve kterých se často dovolávají Boha, aniž by měli na mysli nějakého konkrétního.
 
Americký sociolog [[Robert N. Bellah]] tuto teorii rozvinul do koncepce tzv. amerického občanského náboženství.