Petrašovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění historických údajů viz citace značka: editace z Vizuálního editoru |
Přesun doplněných historických údajů do kapitoly historie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
}}
'''Petrašovice''' jsou malá vesnice, část obce [[Bílá (okres Liberec)|Bílá]] v [[Okres Liberec|okrese Liberec]]. Nachází se asi 1,5 km na východ od Bílé. Je zde evidováno 48 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/l/bila/petra.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> Trvale zde žije 116 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url=http://www.czso.cz/kraje/li/zdroj/krajvcis/nabidpub/2003/publ/511503/data/tab/5115c/5115c01.xls|datum vydání=2001-03-01|datum přístupu=2001-03-01|jazyk=}}</ref>
Podle Kudrnáče [1903] jde ''o "starobylou osadu založenou na soutoku tří potoků (Bysterka, Žďárský a Záskalský), které se od soutoku nazývají Oharka. Obec je ohraničena vyvýšeninami Chlomkem a Skotovinou. Na jaře jsou tu časté šedé mlhy zvané "větrné", které škodí osení. Obecní rytmistr Antonín Jíra vystavěl v obci kapli, která se nedočkala vysvěcení a byla rozbořena. Následně byl dům rytmistra prodán a utržené peníze vloženy do fondu pro stavbu nové kaple."'' ▼
V roce 1903 žilo v obci 492 obyvatel, kteří žili ve 114 domech. Starostou byl Jan Jíra z Kohoutovic. Fungovala zde hospoda nebo Brusírna skleněných kroužků. Ze spolků byla činná Národní jednota Severočeská a Sbor dobrovolných hasičů. Mezi významné petrašovické rodáky patřil profesor na pražské Umělecko průmyslové škole Václav Dědek nebo architekt Bohumil Dědek působící ve službách Schwarzenberků na zámku Hluboká.<ref>KUDRNÁČ, Václav, ed. Adresář a popis politického okresu Turnovského: okresy a města Turnov, Český Dub; České menšiny Hodkovice - Jablonec n. N. - Liberec, Český Šumburk - Tanwald. Turnov: V. Kudrnáč, 1903. 1 sv. (různé stránkování),</ref>▼
V roce 1930 tvořilo obec šest místních částí, a to Bohdánkov (89 obyvatel), Kocourov (22), Kohoutovice (74), Petrašovice (177), Vesec (66) a Žďárek 2. díl (39 obyvatel). Ve 117 zdejších domech žilo celkem 467 lidí a obec zabírala území velké 903 ha. Až do roku 1938 patřily Petrašovice k politickému okresu Turnov. Po Mnichovském diktátu a odstoupení pohraničí zůstaly Petrašovice, proti všem původním předpokladům, na území připojeném k Německu.▼
Od osvobození až do srpna 1945 přešla oblast Českodubska pod správu Okresní správní komise Liberec. Poté byla včleněna do politického okresu Turnov ''(rozhodnutím ZNV v Praze ze dne 23. 8. 1945).'' Pod něj správně spadalo Českodubsko až do roku 1960. Podle nového územně správního uspořádání a zrušení okresu Turnov, došlo k přičlenění obcí v okolí Českého Dubu k okresu Liberec.▼
O svou samostatnost přišly Petrašovice v roce 1976. Správu převzal „Společný místní národní výbor pro obce Bílá, Hradčany, Petrašovice se sídlem v Bílé okres Liberec''“''. Celý proces integrace byl završen v roce 1980, kdy došlo ke sloučení obcí tvořících od roku 1976 společný MNV, tedy obcí Bílá, Hradčany a Petrašovice. Vznikla nová územně administrativní jednotka '''Bílá''', v níž byly ponechány části obce s názvy: Bílá, [[Bohdánkov]], [[Dehtáry (Bílá)|Dehtáry]], [[Hradčany (Bílá)|Hradčany]], [[Chvalčovice]], [[Klamorna (Bílá)|Klamorná]], [[Kocourov (Bílá)|Kocourov]], [[Kohoutovice (Bílá)|Kohoutovice]], [[Letařovice]], Petrašovice, [[Trávníček (Bílá)|Trávníček]], [[Vesec (Bílá)|Vesec]], [[Vlčetín (Bílá)|Vlčetín]].<ref>Místní národní výbor Petrašovice 1945 - 1976, Státní okresní archiv Liberec 2015, nevydáno.</ref>▼
'''Petrašovice''' je také název katastrálního území o rozloze 8,11 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=71964|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V katastrálním území Petrašovice leží i [[Bohdánkov]], [[Kocourov (Bílá)|Kocourov]], [[Kohoutovice (Bílá)|Kohoutovice]] a [[Vesec (Bílá)|Vesec]].
Řádek 49 ⟶ 39:
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
▲Podle Kudrnáče [1903] jde ''o "starobylou osadu založenou na soutoku tří potoků (Bysterka, Žďárský a Záskalský), které se od soutoku nazývají Oharka. Obec je ohraničena vyvýšeninami Chlomkem a Skotovinou. Na jaře jsou tu časté šedé mlhy zvané "větrné", které škodí osení. Obecní rytmistr Antonín Jíra vystavěl v obci kapli, která se nedočkala vysvěcení a byla rozbořena. Následně byl dům rytmistra prodán a utržené peníze vloženy do fondu pro stavbu nové kaple."''
▲V roce 1903 žilo v obci 492 obyvatel, kteří žili ve 114 domech. Starostou byl Jan Jíra z Kohoutovic. Fungovala zde hospoda nebo Brusírna skleněných kroužků. Ze spolků byla činná Národní jednota Severočeská a Sbor dobrovolných hasičů. Mezi významné petrašovické rodáky patřil profesor na pražské Umělecko průmyslové škole Václav Dědek nebo architekt Bohumil Dědek působící ve službách Schwarzenberků na zámku Hluboká.<ref>KUDRNÁČ, Václav, ed. Adresář a popis politického okresu Turnovského: okresy a města Turnov, Český Dub; České menšiny Hodkovice - Jablonec n. N. - Liberec, Český Šumburk - Tanwald. Turnov: V. Kudrnáč, 1903. 1 sv. (různé stránkování),</ref>
▲V roce 1930 tvořilo obec šest místních částí, a to Bohdánkov (89 obyvatel), Kocourov (22), Kohoutovice (74), Petrašovice (177), Vesec (66) a Žďárek 2. díl (39 obyvatel). Ve 117 zdejších domech žilo celkem 467 lidí a obec zabírala území velké 903 ha. Až do roku 1938 patřily Petrašovice k politickému okresu Turnov. Po Mnichovském diktátu a odstoupení pohraničí zůstaly Petrašovice, proti všem původním předpokladům, na území připojeném k Německu.
▲Od osvobození až do srpna 1945 přešla oblast Českodubska pod správu Okresní správní komise Liberec. Poté byla včleněna do politického okresu Turnov ''(rozhodnutím ZNV v Praze ze dne 23. 8. 1945).'' Pod něj správně spadalo Českodubsko až do roku 1960. Podle nového územně správního uspořádání a zrušení okresu Turnov, došlo k přičlenění obcí v okolí Českého Dubu k okresu Liberec.
▲O svou samostatnost přišly Petrašovice v roce 1976. Správu převzal „Společný místní národní výbor pro obce Bílá, Hradčany, Petrašovice se sídlem v Bílé okres Liberec''“''. Celý proces integrace byl završen v roce 1980, kdy došlo ke sloučení obcí tvořících od roku 1976 společný MNV, tedy obcí Bílá, Hradčany a Petrašovice. Vznikla nová územně administrativní jednotka '''Bílá''', v níž byly ponechány části obce s názvy: Bílá, [[Bohdánkov]], [[Dehtáry (Bílá)|Dehtáry]], [[Hradčany (Bílá)|Hradčany]], [[Chvalčovice]], [[Klamorna (Bílá)|Klamorná]], [[Kocourov (Bílá)|Kocourov]], [[Kohoutovice (Bílá)|Kohoutovice]], [[Letařovice]], Petrašovice, [[Trávníček (Bílá)|Trávníček]], [[Vesec (Bílá)|Vesec]], [[Vlčetín (Bílá)|Vlčetín]].<ref>Místní národní výbor Petrašovice 1945 - 1976, Státní okresní archiv Liberec 2015, nevydáno.</ref>
Petrašovice navštěvoval český básník [[Fráňa Šrámek]], který se ucházel o dceru zdejšího řídícího učitele [[Miloslava Hrdličková-Šrámková|Miloslavu Hrdličkovou]] (1884-1958), se kterou se nakonec oženil.<ref>http://www.knihovna.jicin.cz/authorities/16147;jsessionid=A39A05414C7B3E28DFAB5365AE0E9E24</ref>
| |||