Chlorid sodný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
Verze 13254739 uživatele DvorapaBot (diskuse) zrušena
Řádek 8:
| popisek2 = Struktura
| obrázek3 = Chlorid sodný.PNG
| velikost obrázku3 = 290px
| popisek3 = Krystalická forma
| systematický název = Chlorid sodný
Řádek 26 ⟶ 27:
| rozpustnost = 35,63&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 35,86&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 36,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 37,08&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 37,97&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br /> 39,02&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| rozpustnost polární = [[Methanol]] 1,31&nbsp;g/100&nbsp;ml<br /> [[Ethanol]] 0,065&nbsp;g/100&nbsp;ml<br /> [[Glycerol]] 8,2&nbsp;g/100&nbsp;ml<br /> Kapalný [[amoniak]] 12,9&nbsp;g/100&nbsp;ml
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)| krychlová]]
| koordinační geometrie = [[osmistěn| oktaedrická]]
| hrana mřížky = a=562,7&nbsp;pm
| dipólový moment = 30,02·10<sup>-30</sup>&nbsp;Cm
Řádek 53 ⟶ 54:
 
== Výskyt ==
[[Soubor:Halite crystal.jpg|náhledthumb|vlevoleft|upright=0.8|Krystal halitu – NaCl]]
Vzhledem k velké [[rozpustnost]]i ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na [[Země|Zemi]] obsažena v [[mořská voda|mořské vodě]]. Průměrná [[salinita]] mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 %&nbsp;soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je [[Mrtvé moře]], kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
 
Řádek 65 ⟶ 66:
 
=== Zimní posyp komunikací ===
[[Soubor:Traktor im Winterdiensteinsatz.JPG|náhledthumb|vlevoleft|upright|Nástavec na rozmetávání soli]]
Zásadní význam má chlorid sodný v [[Zimní posyp|zimní údržbě komunikací]]. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1&nbsp;700 až 2&nbsp;200&nbsp;Kč za&nbsp;tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, [[chlorid vápenatý]]. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek [[silnice|silniční]] sítě v ČR použito 168&nbsp;000&nbsp;tun&nbsp;soli, z&nbsp;toho v&nbsp;98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu [[chlorid hořečnatý]].{{Doplňte zdroj}} [[Eutektikum|Eutektický bod]], tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21&nbsp;°C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5&nbsp;°C, maximálně −7&nbsp;°C. Při teplotách pod −11&nbsp;°C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35&nbsp;°C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).<ref name="eu">Karel Melcher: [http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570 Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU], Ekolist.cz, 3. 12. 2001</ref>