Hitoši Saitó: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox z wd, port
Řádek 15:
Judu se začal věnovat na základní škole a později se mu vrcholově věnoval na univeritě Kokušikan na předměstí [[Tokio|Tokia]]. Skoro celou svojí sportovní kariéru byl ve stínu fenomenálního [[Jasuhiro Jamašita|Jaruhira Jamašity]]. Potom co Jamašita ukončil kariéru byl jeho největším rivalem Korejec [[Čo Jong-čchol]].
 
V roce [[1984]] startoval na [[letní olympijské hry 1984|olympijských hrách v Los Angeles]]. Po výborném výkonu získal zlatou olympijskou medaili, když první tři zápasy vyhrál před časovým limitem na ippon a pokaždé nádhernou levou uči-matou. V roce [[1985]] však ve finále mistrovství světa v Soulu v úvodu zaváhal, nechal si od Korejce zlomit ruku a zápas vzdal. V roce [[1987]] na [[mistrovství světa v judu 1987|mistrovství světa v Essenu]] neodcestoval kvůli zraněnému pravému kolenu a titulu mistra v těžké váze se nedočkal. V roce [[1988]] ho vážné zranění nepostihlo a mohl se připravit na obhajobu olympijské zlata na [[letní olympijské hry 1988|olympijských hrách v Soulu]]. V semifinále olympijské turnaje se utkal se svým rivalem Čo Jong-čcholem. V zápase, ve kterém se atmosféra dala krájet se snažil svého soupeře dostat na zem a do držení, Korejec však úspěšně unikal. Semifinále nakonec rozhodla jeho lepší fyzická příprava. Korejec se únavou v posledních sekundách sotva držel na nohou a dostal druhé šido. Ve finále nastoupil proti o hlavu vyššímu Němci [[Henry Stöhr‎|Stöhr‎ovi]]. V polovině finálového zápasu měli oba na svém kontě za pasivitu dvě šida, jeho soupěř pridal v závěru třetí šido a to rozhodlo zápas. Jako první judista obhájil zlatou olympijskou medaili. V zápětí ukončil sportovní kariéru. Věnoval se trenérské práci. V roce [[2004]] byl hlavním trenérem těžkých vah na [[letní olympijské hry 2004|olympijských hrách v Athénách]]. Zěmřel na zákeřnou nemoc ve věku 5455 let.
 
== Výsledky ==