Mimoúrovňová křižovatka: Porovnání verzí

 

Mimoúrovňové křižovatky zajišťují veškerá křížení na [[Dálnice|dálnicích]] a [[Silnice pro motorová vozidla|silnicích pro motorová vozidla]], neboť pro tyto typy komunkací platí požadavek vyloučení všech [[Křížení (doprava)|křižných bodů]] a zajištění oddělených míst pro nájezd a výjezd.<ref group="pozn.">K tomu blíže §§ 4 odst. 1 a 5 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů k 15. lednu 2016.</ref> Volitelně se mimoúrovňové křižovatky používají i na ostatních typech komunikací, zejména na [[Silnice I. třídy|silnicích I. třídy]], které nejsou silnicemi pro motorová vozidla, a to zpravidla v místech, kde je nebo se očekává větší dopravní vytížení, případně v místech, kde jsou vhodné výškové poměry.

 

== Popis mimoúrovňové křižovatky ==

Mimoúrovňová křižovatka je komplexní [[Stavba|stavební dílo]] tvořené několika součástmi.

 

 

=== Průpletový úsek ===

Jako průpletový úsek se označuje část kolektoru od místa, kde se k němu připojuje jedna vratná rampa a přechází v druhý jízdní pruh, do místa, kde se druhý jízdní pruh zase odpojuje a přechází v druhou vratnou rampu. Na tomto úseku dochází k tzv. průpletu, tedy ke změnám směru jízdy jednotlivých přijíždějících vozidel.<ref name="Městské komunikace a křižovatky">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Křivda|jméno=Vladislav|příjmení2=Škvain|jméno2=Václav|titul=Městské komunikace a křižovatky|url=http://kds.vsb.cz/mkk/krizovatky-mimo.htm|kapitola=Křižovatky/Mimoúrovňové křižovatky|vydavatel=Vysoká škola báňská-Technická univerzita}}</ref> Vozidla přijíždějící po kolektoru totiž přejíždí do pravého pruhu, aby mohly najet na odpojující se vratnou rampu, zatímco vozidla přijíždějící po připojující se vratné rampě zase přejíždí do levého pruhu, aby dále pokračovaly po kolektoru a následně se připojili na hlavní komunikaci.

 

 

=== Spojovací rampy ===

Spojovací rampy propojují jednotlivé křížící se komunikace. Jejich prostřednictvím jsou realizována jednotlivá odbočení. Rozlišuje se několik typů spojovacích ramp:

* přímé (direktní, též označovány jako tangenty): slouží k odbočení vpravo nebo k odbočení na kruhový objezd

 

== Typy mimoúrovňových křižovatek ==

Mimoúrovňová křižovatka může mít mnoho podob. Ty se navzájem liší jak podstatnými prvky, jako je počet úrovní s křižnými body nebo počet ramen, tak i prvky spíše doplňujícími, jako je typ použité rampy pro konkrétní relaci. Těmto rozdílům odpovídají rozdíly ve výhodách a nevýhodách každé jednotlivé podoby, a to co do nároků na prostor, náročnosti a nákladů na výstavbu, ale i bezpečnost, plynulost a rychlost průjezdu.

 

 

== Křižovatky s křižnými body ==

Jednodušší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body. Jsou to takové mimoúrovňové křižovatky, na nichž se sice vlastní křížící se komunikace kříží mimoúrovňově, ale alespoň na jedné úrovni křižovatky jsou rampy napojeny na hlavní komunikaci pro oba jízdní směry úrovňově, pročež na této úrovni vznikají křižné body. Tyto mimoúrovňové křižovatky umožňují mimoúrovňové vykřížení vozidel jedoucích po hlavních komunikacích, avšak obsahují alespoň na jedné úrovni úrovňové křížení vozidel jednoucích po hlavní komunikaci a vozidel z této hlavní komunikace odbočující na rampu vedoucí na druhou hlavní komunikaci, resp. vozidel na tuto hlavní komunikaci se připojujících.

 

 

=== Křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních ===

Pokročilejší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních. Alespoň na jedné jejich úrovni se totiž nenachází žádné úrovňové křížení. Na této úrovni tudíž mají tyto mimoúrovňové křižovatky křižovatky všechny jízdní pruhy od sebe navzájem odděleny. Proto umožňují, aby vozidlo přijíždějící po té komunikaci, u níž jsou na křižovatce všechny křižné body odstraněny, mohlo na této úrovni křižovatky plynule pokračovat v libovolném směru, aniž by muselo dávat jinému projíždějícímu vozidlu přednost. Avšak na úrovních, na nichž se křižné body nachází, již dochází ke křížení, i když jen ke křížení vozidel přímo jedoucích, odbočujících a připojujících; ke křížení s vozidly jedoucích přímo po jiné křížící se komunikaci nedochází.<ref group="pozn.">Mimoúrovňovými křižovatkami s křižnými body jen na některých úrovních jsou všechny dálniční sjezdy a sjezdy ze silnice pro motorová vozidla, přičemž žádné mimoúrovňové křížení se nenachází na té úrovni, po níž prochází dálnice nebo silnice I. třídy označená jako silnice pro motorová vozidla.</ref>

 

 

==== Kosodélníkový typ ====

Pro kosodélníkový typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristické, že pro spojení obou křížících se komunikací jsou využity čtyři přímé rampy. Na úrovni, kde se nachází úrovňové křížení, se tyto rampy připojují z obou stran komunikace (na rozdíl od polovičního čtyřlístkového typu). Výhodou tohoto typu je výrazná prostorová nenáročnost, neboť v základní podobě jsou připojovací rampy vedeny blízko křižících se komunikací. Další výhodou je výlučné použití přímých ramp, které umožňují vyšší průjezdní rychlost.

 

Kosodélníkový typ je vhodný zejména v situacích, kde je v místě křížení dvou komunikací omezený prostor (typicky v městské zástavbě).

 

Základní podoba kosodélníkového typu mimoúrovňové křižovatky se dočkala několika úprav, které měly za cíl zvýšit bezpečnost průjezdu křižovatkou a snížení počtu křižných bodů.

 

 

==== Poloviční čtyřlístkový typ ====

Pro tento typ mimoúrovňové křižovatky je příznačné, že pro spojení obou křížících se komunikací jsou využity dvě přímé rampy a dvě nepřímé rampy. Tato volba se projevuje v podobě úrovňového křížení, neboť obě rampy se k hlavní komunikaci připojují ze stejné strany (na rozdíl od kosodélníkového typu).<ref group="pozn.">Poloviční čtyřlístkový typ je nutno odlišovat od neúplného čtyřlístkového typu a nedokončeného čtyřlístkového typu. Poloviční čtyřlístkový typ se od těch dvou zbývajících liší tím, že je typem provedení mimoúrovňové křižovatky s křižnými body alespoň na jedné úrovni, kdežto ty zbývající jsou typy provedení mimoúrovňové křižovatky bez křižných bodů.</ref> Výhodou tohoto typu je prostorové uspořádání; všechny rampy se totiž nacházejí jen ve dvou kvadrantech křižovatky. Za výhodu lze rovněž považovat volnou jednu stranu jedné z křížících se komunikací v případě klasické varianty, což umožňuje vést podél této komunikace např. chodník, cyklostezku nebo tramvajový pás. Nevýhodou zase je nutnost užití nepřímých ramp, které na rozdíl od přímých a polopřímých umožňují nižší průjezdní rychlost.

 

Poloviční čtyřlístkový typ je vhodným typem provedení mimoúrovňové křižovatky tehdy, pokud je v místě křížení omezený volný prostor a nelze použít všechny kvadranty pro umístění spojovacích ramp.

 

Základní podoba polovičního čtyřlístkového typu prošla několika úpravami, které měly za cíl především ještě více redukovat úrovňová křížení.

 

 

==== Trojúhelníkový typ ====

Pro tento typ provedení je charakteristické, že zaúsťující komunikace se napojuje přímou rampou pro pravé odbočení a nepřímou rampou pro levé odbočení. Podoba tohoto trojúhelníku umožňuje použít rampy s větším poloměrem zakřivení, což umožňuje projetí křižovatky ve vysoké rychlosti.

 

 

==== Trubkovitý typ ====

Pro trubkovitý typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristické, že pro napojení zaúsťující komunikace do hlavní komunikace je využita, mimo jiné, jedna nepřímá rampa. Tento typ trojúhelníku není prostorově náročný, je tudíž vhodný tam, kde je omezený prostor, na který lze dálniční křižovatku umístit. Současně je tento typ mimoúrovňové křižovatky vzhledem ke své podobě jedním z kostrukčně nejméně náročných.

 

 

==== Hruškovitý typ ====

Hruškovitý typ mimoúrovnové křižovatky je charakteristický tím, že zaúsťující komunikace se napojuje přímou rampou pro pravé odbočení a polopřímou rampou pro levé odbočení, přičemž na rozdíl od trojúhelníkového typu obahuje jen dvě přemostění a má vždy jen dvě patra. Obdobně jako trojúhelníkový typ umožňuje podoba tohoto typu mimoúrovňové křižovatky použití ramp s větším poloměrem zakřivení, což umožňuje projetí křižovatky ve vyšší rychlosti, ačkoli ne tak vysoké jako u trojúhelníkového typu. Výhodou hruškovitého typu vůči trojúhelníkovému typu je menší prostorová náročnost a menší počet přemostění (vůči variantě Y), resp. nižší počet pater a s tím spojená menší náročnost na výstavbu (vůči variantě T).

 

 

==== Nedokončený čtyřlístkový typ ====

Nedokončený čtyřlístkový typ mimoúrovňové křižovatky se vyznačuje tím, že zaúsťující komunikace je s hlavní komunikací propojena, mimo jiné, dvěma nepřímými rampami. Tento typ představuje spíše výjimku mezi tříramennými mimoúrovňovými křižovatkami, neboť se používá prakticky jen tehdy, pokud má zaúsťující komunikace výhledově pokračovat dál a vytvořit čtvrté rameno křižovatky. Spolu se stavbou tohoto pokračování zaúsťující komunikace by totiž byla křižovatka doplněním zbývajících ramp dostavěna do čtyřlístkového typu.<ref group="pozn.">Nedokončený čtyřlístkový typ je nezbytné odlišovat od neúplného čtyřlístkového typu a od polovičního čtyřlístkového typu. Zatímco nedokončený čtyřlístkový typ je tříramenná mimoúrovňová křižovatka s výhledovým dokončením na čtyřramennou, tak neúplný čtyřlístkový typ je dokončená čtyřramenná mimoúrovňová křižovatka, u níž byly některé rampy záměrně vypuštěny pro mizivé dopravní vytížení. Od obou se potom liší poloviční čtyřlístkový typ, neboť ten je mimoúrovňovou křižovatkou s křižnými body na jedné úrovni.</ref>

 

 

==== Čtyřlístkový typ ====

Čtyřlístkový typ mimoúrovňové křižovatky se vyznačuje tím, že levá odbočení jsou na všech příjezdových komunikacích provedena prostřednictvím nepřímých ramp. Jedná se o základní a současně i nejstarší používaný typ čtyřramenné mimoúrovňové křižovatky (nejstarší zprovozněná dálniční křižovatka v Evropě, [[Dálniční křižovatka Schkeuditzer Kreuz|Schkeuditzer Kreuz]], je provedena jako čtyřlístkový typ). Výhodou tohoto typu je jednoduchá konstrukce (jediná, relativně krátká mostovka) a relativně nízké požadavky na prostor. Za výhodu lze označit i skutečnost, že toto provedení křižovatky umožňuje i násobné odbočení, neboť nepřímé rampy jsou napojeny a zaústěny tak, že společně vytváří uzavřený okruh. Nevýhodou je omezená kapacita způsobena průpletovými úseky, na nichž se musí vykřížit připojující proud s odbočujícím proudem, což může v extrémních případech vést až ke vzniku kolon. Další nevýhodou je snížená bezpečnost, neboť v průpletovém úseku dochází při vykřížení ke zkrácení bezpečných rozestupů mezi vozidly.

 

Tento typ je vhodný zejména pro ty mimoúrovňové křižovatky, u kterých se nepředpokládá natolik vysoké vytížení nepřímých ramp a průpletových úseků, při kterém by se projevil nejvážnější nedostatek tohoto typu mimoúrovňové křižovatky.

 

Základní podoba čtyřlístkové mimoúrovňové křižovatky se dočkala mnoha úprav, které měly minimalizovat nevýhody tohoto typu provedení mimoúrovňové křižovatky. Nejvíce úprav se týkalo průpletových úseků, neboť ty představují největší slabinu tohoto typu mimoúrovňové křižovatky.

 

 

==== Typ maltézského kříže ====

Typ maltézského kříže mimoúrovňové křižovatky je charakteristický využitím polopřímých ramp pro levé odbočení, přičemž tyto polopřímé rampy mají (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) velký poloměr zakřivení a minimální nebo žádné zakřivení doprava. Výhodou tohoto typu mimoúrovňové křižovatky je umožnění relativně vysoké rychlosti průjezdu křižovatkou i při odbočení vlevo, nepřítomnost průpletových úseků a s tím spojená vyšší bezpečnost a plynulost při průjezdu křižovatkou. Nevýhodou je velká konstrukční náročnost, neboť (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) potřebuje křižovatka typu maltézského kříže pro vykřížení obou hlavních tahů a všech ramp nejméně čtyři patra.

 

 

==== Turbínový typ ====

Turbínový typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristický využitím polopřímých ramp pro levé odbočení, přičemž jejich poloměr zakřivení je menší než u typu maltézského kříže, avšak stále větší než u větrníkového typu. Dále je pro vedení polopřímých ramp u turbínového typu příznačné výraznější zakřivení doprava na jejich začátku. Obdobně jako u typu maltézského kříže je výhodou umožnění projetí křižovatkou při levem odbočení relativně vysokou rychlostí (i když ne tak vysokou jako u typu maltézského kříže, vzhledem k menšímu poloměru zakřivení), nepřítomnost průpletových úseků, jakož i s tím spojená plynulost a vyšší bezpečnost dopravy. Na rozdíl od typu maltézského kříže je další výhodou turbínového typu to, že pro vykřížení všech směrů stačily pouze dvě patra, neboť jednotlivé rampy nevedou přes sebe, nýbrž proplétají se mezi sebou. Nevýhodou tohoto typu potom je značná konstrukční náročnost, zejména dlouhé mostní konstrukce pro všechny rampy, a ve srovnání s čtyřlístkovým typem vyšší prostorové nároky

 

Tento typ mimoúrovňové křižovatky je, stejně jako typ maltézského kříže vhodý tam, kde se předpokládá vysoké dopravní vytížení a pokud se předpokládá rovnoměrné vytížení všech ramen a směrů.

 

Turbínový typ se dočkal několika úprav, jež měly za cíl zejména snížit velké požadavky na konstrukční náročnost. Těmito úpravami vznikají smíšené typy, kdy část křižovatky (ty relace, na nichž se očekává vysoké dopravní vytížení) odpovídá turbínovému typu, zatímco zbývající část, na níž se předpokládá nízké dopravní vytížení, odpovídá čtyřlístkovému typu.

 

 

==== Větrníkový typ ====

Pro větrníkový typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristické využití polopřímých ramp pro levé odbočení, stejně jako pro typ maltézského kříže a pro turbínový typ. Od nich se tento typ liší, tím jak jsou nepřímé rampy vedeny. Ve srovnání s typem maltézského kříže a turbínovým typem jsou totiž výrazně zakřiveny doprava a následně mnohem výrazněji stočeny doleva pro zaústění do křížené komunikace. Vzhledem k vedení nepřímých ramp je rychlost, kterou po nich lze křižovatku projet, nižší než u obou typů, avšak nižší jsou rovněž nároky na výstavbu, neboť mostní konstrukce, po nichž rampy procházejí, jsou ve srovnání s oběma typy nejkratší. Výhodou větrníkového typu je, stejně jako u typu maltézského kříže a větrníkového typu, absence průpletů a s tím spojená vyšší plynulost a bezpečnost provozu.

 

U větrníkového typu je známá jedna jeho úprava, kterou se sníží počet mostních konstrukcí z pěti na tři. Touto úpravou vzniká smíšený typ, kdy polovina křižovatky odpovídá větrníkovému typu a zbytek křižovatky odpovídá čtyřlístkovému typu.

 

 

Příklady tohoto typu dálniční křižovatky:

 

==== Prstencový typ ====

Prstencový typ mimoúrovňové křižovatky se vyznačuje tím, že odbočení je realizováno přes kruhový objezd. Do něj vyúsťují odbočovací rampy ze všech směrů a odpojují se z něj všechny rampy napojující se do všech směrů. To znamená, že od hlavní komunikace se v každém jízdním směru odpojuje právě jedna rampa, která tudíž slouží jak pro pravé tak i levé odbočení, a napojuje se také právě jedna rampa. Výhodou tohoto typu je, že jej lze použít při jakémkoliv úhlu křížení komunikací a že patří mezi konstrukčně a prostorově méně náročné typy. Nevýhodou ovšem je existence průpletových úseků uvnitř kruhového objezdu, a to pro všechny odbočující směry, jakož i nižší kapacita, nižší průjezdová rychlost a nižší plynulost a bezpečnost provozu ve srovnání s jinými typy mimoúrovňových křižovatek.

 

Tento typ mimoúrovňové křižovatky je často používán v České republice, kde je upřednostňován před čtyřlístkovým typem, a ve Velké Británii.

 

Prstencový typ byl předmětem úprav, které měly zmírnit nebo odstranit jeho nevýhody.

 

 

==== Sdružený trubkovitý typ ====

Sdružený trubkovitý typ představuje první ze dvou zvláštních typů čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Jedná se totiž o dvě tříramenné mimoúrovňové křižovatky trubkovitého typu, které jsou spolu přímo propojeny. Díky tomu lze z jedné zaúsťující komunikace přejet do druhé přímo, tj. bez nutnosti použít, byť na krátkou vzdálenost, hlavní komunikaci, jak by tomu bylo v případě dvou poblíž se nacházejícíh samostatných tříramenných mimoúrovňových křižovatek trubkovitého typu.

 

 

==== Kvadrantní typ ====

Kvadrantní typ představuje druhou ze dvou zvláštních typů čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Obdoboně jako u sdruženého trubkovitého typu se totiž jedná o dvě spojené tříramenné mimoúrovňové křižovatky. Na každé křížící se komunikaci se nachází po jedné tříramenné mimoúrovňové křižovatce; ty jsou potom spojeny krátkou spojkou.<ref group="pozn.">Název tohoto typu je odvozen od toho, že spojení obou dálnic se zcela nachází v jediném kvadrantu. Kvadrantem se přitom myslí část prostoru křižovatky oddělená oběma křížícími se komunikacemi.</ref> Obě křížící se komunikace tedy nejsou propojeny pro každá směr samostatnými rampami, které by se z jedné křížící se komunikace odpojovaly a do druhé připojovaly, nýbrž jsou propojeny prostřednictvím krátké spojky, která začíná tím, že se sbíhají všechny rampy odpočující z jedné křížící se komunkace a končí tím, že se rozděluje v jednotlivé rampy, které se připojují do druhé křížcí se komunikace.

 

 

=== Další ===

 

 

[[Kategorie:Pozemní komunikace]]