Mimoúrovňová křižovatka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ref; <AKÚ>; <AKÚ> |
První práce na připomínkách recenzentů. |
||
Řádek 5:
== Popis mimoúrovňové křižovatky ==
[[Soubor:Části mimoúrovňové křižovatky.png|thumb|right|330px|Části mimoúrovňové křižovatky.]]
Mimoúrovňová křižovatka je komplexní [[Stavba|stavební dílo]] tvořené několika součástmi.
=== Křížící se komunikace ===
Řádek 19:
=== Průpletový úsek ===
[[Soubor:Weaving traffic.gif|thumb|right|330px|
Jako průpletový úsek se označuje část kolektoru od místa, kde se k němu připojuje jedna vratná rampa a přechází v druhý jízdní pruh, do místa, kde se druhý jízdní pruh zase odpojuje a přechází v druhou vratnou rampu. Na tomto úseku dochází k tzv. průpletu, tedy ke změnám směru jízdy jednotlivých přijíždějících vozidel.<ref name="Městské komunikace a křižovatky">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Křivda|jméno=Vladislav|příjmení2=Škvain|jméno2=Václav|titul=Městské komunikace a křižovatky|url=http://kds.vsb.cz/mkk/krizovatky-mimo.htm|kapitola=Křižovatky/Mimoúrovňové křižovatky|vydavatel=Vysoká škola báňská-Technická univerzita}}</ref> Vozidla přijíždějící po kolektoru totiž přejíždí do pravého pruhu, aby mohly najet na odpojující se vratnou rampu, zatímco vozidla přijíždějící po připojující se vratné rampě zase přejíždí do levého pruhu, aby dále pokračovaly po kolektoru a následně se připojili na hlavní komunikaci.
Řádek 25:
=== Spojovací rampy ===
[[Soubor:MÚK Malovanka, zastávka Na Petynce (01).jpg|right|thumb|Spojovací rampa na mimoúrovňové křižovatce Malovanka v Praze.]]
Spojovací rampy propojují jednotlivé křížící se komunikace. Jejich prostřednictvím jsou realizována jednotlivá odbočení. Rozlišuje se několik typů spojovacích ramp:
* přímé (direktní, též označovány jako tangenty): slouží k odbočení vpravo nebo k odbočení na kruhový objezd
Řádek 31 ⟶ 32:
=== Mostovka ===
Vlastní mimoúrovňové vykřížení jednotlivých dopravních směrů se děje pomocí [[Most|mostních konstrukcí]]. Ty vytváří další úrovně (tzv. patra) křižovatky, v nichž se mohou jednotlivé dopravní směry vykřížit. Počet úrovní (pater) k vykřížení všech směrů je různý a je závislý na počtu křížících se komunikací a na zvoleném typu provedení křižovatky.
Mostní konstrukce jsou konstrukčně nejnáročnější (a též i nejdražší) součásti mimoúrovňové křižovatky. Představují proto i často zohledňovanou skutečnost při volbě konkrétního typu provedení křižovatky.
== Typy mimoúrovňových křižovatek ==
[[Soubor:Tunisee.jpg|right|thumb|Dálniční sjezd na dálnici A 5 v Německu u Freiburgu provedený v podobě polovičního čtyřlístkového typu.]]
Mimoúrovňová křižovatka může mít mnoho podob. Ty se navzájem liší jak podstatnými prvky, jako je počet úrovní s křižnými body nebo počet ramen, tak i prvky spíše doplňujícími, jako je typ použité rampy pro konkrétní relaci. Těmto rozdílům odpovídají rozdíly ve výhodách a nevýhodách každé jednotlivé podoby, a to co do nároků na prostor, náročnosti a nákladů na výstavbu, ale i bezpečnost, plynulost a rychlost průjezdu.
Řádek 60 ⟶ 62:
V německé odborné literatuře je obvyklé dělení podle toho, jestli je mimoúrovňová křižovatka tříramenná nebo čtyř- a víceramenná<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Entwurf und Bau von Straßen|kapitola=Straßenentwurf|vydavatel=Institut für Straßen- und Eisenbahnwesen am KIT|url=http://www.ise.kit.edu/KIT_EuB_SE_2013.pdf|strany=SE 5-8|jazyk=de}}</ref>:
* [[Mimoúrovňová křižovatka#Křižovatky s křižnými body|mimoúrovňová křižovatka s křižnými kolizními body]]
** [[Mimoúrovňová křižovatka#Křižovatky s křižnými body na všech úrovních|mimoúrovňové křižovatky s křižnými body na všech úrovních]]
** [[Mimoúrovňová křižovatka#Křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních|mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Kosodélníkový typ|kosodélníkový typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Poloviční čtyřlístkový typ|poloviční čtyřlístkový typ]]
**** klasická varianta
**** diagonální varianta
* [[Mimoúrovňová křižovatka#Křižovatky bez křižných bodů|mimoúrovňová křižovatka bez křižných kolizních bodů]]
** [[Mimoúrovňová křižovatka#Tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníky)|tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníky)]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Trojúhelníkový typ|trojúhelníkový typ]]
**** varianta Y
**** varianta T
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Trubkovitý typ|trubkovitý typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Hruškovitý typ|hruškovitý typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Nedokončený čtyřlístkový typ|nedokončený čtyřlístkový typ]]
**** srdcovitá varianta
**** provizorní trubkovitá varianta
** [[Mimoúrovňová křižovatka#Čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení)|čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení)]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Čtyřlístkový typ|čtyřlístkový typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Typ maltézského kříže|typ maltézského kříže]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Turbínový typ|turbínový typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Větrníkový typ|větrníkový typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Prstencový typ|prstencový typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Sdružený trubkovitý typ|sdružený trubkovitý typ]]
*** [[Mimoúrovňová křižovatka#Kvadrantní typ|kvadrantní typ]]
V tomto článku je při popisu jednotlivých typů mimoúrovňových křižovatek použito německé třídění.
== Křižovatky s křižnými body ==
[[soubor:Werl BAB-Anschlussstelle Zentrum FFSN-1317.jpg|right|thumb|Příklad mimoúrovňové křižovatky s křižnými body: dálniční sjezd na dálnici A 445 u Werlu provedený v podobě polovičního čtyřlístkového typu.]]
Jednodušší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body. Jsou to takové mimoúrovňové křižovatky, na nichž se sice vlastní křížící se komunikace kříží mimoúrovňově, ale alespoň na jedné úrovni křižovatky jsou rampy napojeny na hlavní komunikaci pro oba jízdní směry úrovňově, pročež na této úrovni vznikají křižné body. Tyto mimoúrovňové křižovatky umožňují mimoúrovňové vykřížení vozidel jedoucích po hlavních komunikacích, avšak obsahují alespoň na jedné úrovni úrovňové křížení vozidel jednoucích po hlavní komunikaci a vozidel z této hlavní komunikace odbočující na rampu vedoucí na druhou hlavní komunikaci, resp. vozidel na tuto hlavní komunikaci se připojujících.
Řádek 98 ⟶ 101:
Tento typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný v sitacích, kdy se předpokládá výrazně převažující dopravní vytížení jen v přímých směrech křížených komunikací a současně minimální vytížení spojovacích ramp.
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice:
** mimoúrovňová křižovatka [[Silnice I/3|silnice I/3]] s ulicí Konopišťská v [[Benešov|Benešově]] ({{Souřadnice|49.780393|14.675032}})
** mimoúrovňová křižovatka silnic [[Silnice I/50|I/50]] a [[Silnice I/54|I/54]] ve [[Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]] ({{Souřadnice|49.146454|16.877454}})
** mimoúrovňová křižovatka silnice [[Silnice I/57|I/57]] a [[Silnice I/69|I/69]] ve [[Vsetín|Vsetíně]] ({{Souřadnice|49.333711|17.987209}})
** mimoúrovňová křižovatka ulic Žebětínksá a Libušiny třídy v [[Brno|Brně]] ({{Souřadnice|49.196097|16.533834}})
* v Německu:
** mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B 39 a Malschenberger Straße v Rauenbergu ({{Souřadnice|49.264665|8.699290}})
** mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B 12 a Perlechsreuter Straße v Röhrnbachu ({{Souřadnice|48.745986|13.516160}})
* v Rakousku:
** mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B1 a Timelkamer Straße u Timelkamu ({{Souřadnice|47.995496|13.614503}})
=== Křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních ===
[[Soubor:Prumyslova Cernokostelecka Sterboholska.jpg|right|thumb|Příklad mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních - křížení Šterboholské radiály s ulicemi Průmyslová a Černokostelecká.]]
Pokročilejší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních. Alespoň na jedné jejich úrovni se totiž nenachází žádné úrovňové křížení. Na této úrovni tudíž mají tyto mimoúrovňové křižovatky křižovatky všechny jízdní pruhy od sebe navzájem odděleny. Proto umožňují, aby vozidlo přijíždějící po té komunikaci, u níž jsou na křižovatce všechny křižné body odstraněny, mohlo na této úrovni křižovatky plynule pokračovat v libovolném směru, aniž by muselo dávat jinému projíždějícímu vozidlu přednost. Avšak na úrovních, na nichž se křižné body nachází, již dochází ke křížení, i když jen ke křížení vozidel přímo jedoucích, odbočujících a připojujících; ke křížení s vozidly jedoucích přímo po jiné křížící se komunikaci nedochází.<ref group="pozn.">Mimoúrovňovými křižovatkami s křižnými body jen na některých úrovních jsou všechny dálniční sjezdy a sjezdy ze silnice pro motorová vozidla, přičemž žádné mimoúrovňové křížení se nenachází na té úrovni, po níž prochází dálnice nebo silnice I. třídy označená jako silnice pro motorová vozidla.</ref>
Řádek 108 ⟶ 124:
==== Kosodélníkový typ ====
[[Soubor:AS Hollaender Rampen Eng.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka kosodélníkového typu.]]
[[Soubor:Gdansk z mostu JP2 06.jpg|right|thumb|Příklad mimoúrovňové křižovatky kosodélníkového typu v Gdańsku v Polsku.]]
[[Soubor:Stjadła-dk50xdk2.jpg|right|thumb|Příklad mimoúrovňové křižovatky kosodélníkového typu ve Stjadlech v Polsku.]]
Pro kosodélníkový typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristické, že pro spojení obou křížících se komunikací jsou využity čtyři přímé rampy. Na úrovni, kde se nachází úrovňové křížení, se tyto rampy připojují z obou stran komunikace (na rozdíl od polovičního čtyřlístkového typu). Výhodou tohoto typu je výrazná prostorová nenáročnost, neboť v základní podobě jsou připojovací rampy vedeny blízko křižících se komunikací. Další výhodou je výlučné použití přímých ramp, které umožňují vyšší průjezdní rychlost.
Řádek 134 ⟶ 152:
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice:
** dálniční sjezd Nové Sedlo na [[Dálnice D6|dálnici D6]] ({{Souřadnice|50.200451|12.744033}})
** dálniční sjezd Sokolov na [[Dálnice D6|dálnici D6]] ({{Souřadnice|50.164699|12.672279}})
** dálniční sjezd Tuřice na [[Dálnice D10|dálnici D10]] ({{Souřadnice|50.248937|14.753947}})
** mimoúrovňová křižovatka ulic Ostravská a Černovická v [[Brno|Brně]] ({{Souřadnice|49.190249|16.648600}})
* v Německu:
** dálniční sjezd Ehrenfeld na [[Dálnice A57 (Německo)|dálnici A 57]] ({{Souřadnice|50.959687|6.928017}})
** dálniční sjezd Hamburg-Bahrenfeld na [[Dálnice A7 (Německo)|dálnici A 7]] ({{Souřadnice|53.565024|9.899605}})
** dálniční sjezd Hohenzollerndamm na [[Dálnice A100 (Německo)|dálnici A 100]] ({{Souřadnice|52.487700|13.300420}})
** dálniční sjezd Wesseling na [[Dálnice A555 (Německo)|dálnici A 555]] ({{Souřadnice|50.808239|6.990963}})
** mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B 39 a Speyerer Straße v Mühlhausenu ({{Souřadnice|49.250114|8.710276}})
* v Rakousku:
** dálniční sjezd Sattledt na [[Dálnice A1 (Rakousko)|dálnici A1]] ({{Souřadnice|48.073829|14.049872}})
** dálniční sjezd Villach-Ossiachersee na [[Dálnice A10 (Rakousko)|dálnici A10]] ({{Souřadnice|46.650610|13.872116}})
** dálniční sjezd Wolkersdorf-Süd na [[Dálnice A5 (Rakousko)|dálnici A5]] ({{Souřadnice|48.371697|16.488071}})
==== Poloviční čtyřlístkový typ ====
Řádek 144 ⟶ 174:
Pro tento typ mimoúrovňové křižovatky je příznačné, že pro spojení obou křížících se komunikací jsou využity dvě přímé rampy a dvě nepřímé rampy. Tato volba se projevuje v podobě úrovňového křížení, neboť obě rampy se k hlavní komunikaci připojují ze stejné strany (na rozdíl od kosodélníkového typu).<ref group="pozn.">Poloviční čtyřlístkový typ je nutno odlišovat od neúplného čtyřlístkového typu a nedokončeného čtyřlístkového typu. Poloviční čtyřlístkový typ se od těch dvou zbývajících liší tím, že je typem provedení mimoúrovňové křižovatky s křižnými body alespoň na jedné úrovni, kdežto ty zbývající jsou typy provedení mimoúrovňové křižovatky bez křižných bodů.</ref> Výhodou tohoto typu je prostorové uspořádání; všechny rampy se totiž nacházejí jen ve dvou kvadrantech křižovatky. Za výhodu lze rovněž považovat volnou jednu stranu jedné z křížících se komunikací v případě klasické varianty, což umožňuje vést podél této komunikace např. chodník, cyklostezku nebo tramvajový pás. Nevýhodou zase je nutnost užití nepřímých ramp, které na rozdíl od přímých a polopřímých umožňují nižší průjezdní rychlost.
U tohoto typu se rozlišují dvě varianty provedení. Mezi sebou se liší v tom, ve kterých kvadrantech křižovatky se nacházejí spojovací rampy. O klasickou variantu jde, pokud se spojovací rampy nacházejí ve dvou spolu přímo sousedících kvadrantech, zatímco pokud se k umístění spojovacích ramp použijí kvadranty, které spolu přímo nesousedí, jde o diagonální variantu. Klasická varianta bývá též někdy označována jako deltovitý typ a diagonální varianta jako osmičkový typ.<ref name="Městské komunikace a křižovatky />
Poloviční čtyřlístkový typ je vhodným typem provedení mimoúrovňové křižovatky tehdy, pokud je v místě křížení omezený volný prostor a nelze použít všechny kvadranty pro umístění spojovacích ramp.
Řádek 166 ⟶ 196:
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice:
** dálniční sjezd Jesenice na [[Dálnice D0|dálnici D0]] ({{Souřadnice|49.962131|14.523455}})
** dálniční sjezd Rudná na [[Dálnice D5|dálnici D5]] ({{Souřadnice|50.025211|14.204988}})
** dálniční sjezd Všechromy na [[Dálnice D1|dálnici D1]] ({{Souřadnice|49.945943|14.651189}})
** dálniční sjezd Žiželice na [[Dálnice D7|dálnici D7]] ({{Souřadnice|50.384122|13.554048}})
** mimoúrovňová křižovatka silnic [[Silnice I/3|I/3]] a [[Silnice II/603|II/603]] u [[Čerčany|Čerčan]] ({{Souřadnice|49.846889|14.680869}})
** mimoúrovňová křižovatka silnic [[Silnice I/2|I/2]] a [[Silnice II/101|II/101]] v [[Říčany|Říčanech]] ({{Souřadnice|50.001533|14.663054}})
** mimoúrovňová křižovatka silnic [[Silnice|I/20]] a [[Silnice II/178|II/178]] u [[Seč (okres Plzeň-jih|Seče]] ({{Souřadnice|49.583366|13.502856}})
** mimoúrovňová křižovatka [[Prosecká radiála|Prosecké radiály]] a ulice Vysočanská v [[Praha|Praze]] ({{Souřadnice|50.128484|14.485734}})
* v Německu:
** dálniční sjezd Dossenheim na [[Dálnice A5 (Německo)|dálnici A 5]] ({{Souřadnice|49.448821|8.646354}})
** dálniční sjezd Erlangen-West na [[Dálnice A3 (Německo)|dálnici A 3]] ({{Souřadnice|49.628562|10.918349}})
** dálniční křižovatka Herrieden na [[Dálnice A6 (Německo)|dálnici A 6]] ({{Souřadnice|49.260592|10.503389}})
** dálniční sjezd Wunstorf-Luthe na [[Dálnice A2 (Německo)|dálnici A 2]] ({{Souřadnice|52.411748|9.514356}})
* v Rakousku:
** dálniční sjezd Allhaming na [[Dálnice A1 (Rakousko)|dálnici A1]] ({{Souřadnice|48.154157|14.156974}})
** dálniční sjezd Bruck/Leitha-West na [[Dálnice A4 (Rakousko)|dálnici A4]] ({{Souřadnice|48.044179|16.757431}})
** dálniční sjezd Müllendorf na [[Dálnice A3 (Rakousko)|dálnici A3]] ({{Souřadnice|47.832029|16.456308}})
** dálniční sjezd Salzburg-Flughafen na [[Dálnice A1 (Rakousko)|dálnici A1]] ({{Souřadnice|47.795755|12.985446}})
== Křižovatky bez křižných bodů ==
Řádek 196 ⟶ 242:
Příklady tohoto typu provedení mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice:
** připravovaná mimoúrovňová křižovatka Třanovice na * v Německu:
*
** [[Dálniční křižovatka **
**
* v Rakousku:
** [[Dálniční křižovatka Wels|dálniční křižovatka Wels]] (varianta Y)
** [[Dálniční křižovatka Salzburg|dálniční křižovatka Salzburg]] (varianta Y)
* na Slovensku:
** dálniční křižovatka Bratislava-Pečňa (varianta Y)
* v Polsku:
** dálniční křižovatka Konotopa (varianta Y)
** dálniční křižovatka Klucz (varianta Y)
==== Trubkovitý typ ====
|