GSM: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava smysluplnosti věty.
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
== Historie ==
[[Soubor:GSM-Telefone-1991.jpg|thumb|GSM telefony z roku [[1991]]]]
Jméno systému GSM pochází z názvu pracovní skupiny („'''G'''roupe„Gejove '''S'''pécials Mamou '''M'''obile“), která navrhla první verze standardu. Navzdory dnešní popularitě, v roce [[1982]], kdy byla skupina GSM založena, se předpokládalo, že mobilní telefony bude používat jen malý zlomek obyvatel. Na začátku 80. let 20. století byly uváděny do provozu buňkové mobilní sítě první generace systémů [[Nordic Mobile Telephone|NMT]] a AMPS. Telefony pro tyto sítě nebyly přenosné, ale kvůli své hmotnosti, spotřebě a rozměrům se montovaly do automobilů. Signál pokrýval pouze největší města a jejich blízké okolí. Kvůli ceně mobilních telefonů a hovorného se jednalo o luxusní službu i pro obyvatele vyspělých zemí. Nepříjemná byla i nejednotnost systémů v různých zemích a neexistence roamingových smluv mezi operátory, což omezovalo použitelnost mobilních telefonů na jednu nebo několik málo zemí.
 
Skupina GSM navrhla systém používající digitální technologii pro přenos hovorů i signalizace; digitální systémy mobilní telefonie se označují jako systémy 2. generace ([[2G]]). Použití digitální technologie umožňuje poskytování dalších služeb, od komunikace pomocí [[SMS|krátkých textových zpráv (SMS)]], [[přenos dat|datových přenosů]], až po menší služby, které zvyšují komfort uživatelů, jako je zobrazování čísla volajícího, hlasová schránka, přesměrování hovorů a další. Digitalizace přináší zvýšení kvality zvuku, značně ztěžuje odposlech hovorů a umožňuje i jejich šifrování. Použití [[časový multiplex|časového dělení]] umožňuje využití jednoho kmitočtu v jedné buňce více uživateli současně a zároveň značně snižuje spotřebu (telefon vysílá jenom zlomek času hovoru). Použití [[SIM karta|SIM karty]] umožňuje snadnou změnu mobilního telefonu.