Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
bez shrnutí editace
'''Bartolomějská noc''' je termín označující masakr [[hugenoti|hugenotů]] ve [[Francie|Francii]] v srpnu [[1572]]. Násilnosti vypukly [[24. srpen|24. srpna]] toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, [[admirál]] [[Gaspard de Coligny]]. Hromadné vraždění započalo v [[Paříž]]i pod přímou patronací panujícího krále Francie [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z rodu [[Valois]] a jeho matky, [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]]. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
 
V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se mezi sebou ve vlnách střetávali mezi sebou [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu Jindřicha Bourbonského (který se později stal francouzským králem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem IV.]]), se sestrou Karla IX., [[princ]]eznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] [[1572]] zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
 
Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]] a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu před [[kostel]]em. Když potom stanul před [[oltář]]em, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
Anonymní uživatel