Vévodství Naxos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Administrativa, ekonomika a náboženství: doplnění statistiky VIZ www.catholic-hierarchy.org značka: editace z Vizuálního editoru |
typo a fmt úpr posl několika edit, odst součas stavu věřících, zaniklo, to sem nepatří, portály |
||
Řádek 51:
Spolu s novými pány přišel do země [[západní Evropa|západoevropský]] [[feudalismus]], což způsobilo zpřetrhání starého byzantského systému vlastnictví půdy zvaného ''[[Pronoia]]''. Obyvatelé povětšinou žili se svým novým [[benátská republika|benátským]] panstvem relativně v klidu a míru. [[Marco Sanudo]] a jeho nástupci na trůnu prováděli vůči Řekům velmi smířlivou a uvážlivou [[politika|politiku]], udělujíce jim dokonce [[léna]] ve snaze je ke státu více připoutat.
[[Benátská republika|Benátčané]] s sebou do země přinesli také [[římskokatolická církev|katolictví]]. Avšak jako ve všech [[křižácké státy|křižáckých státech]] byli [[křesťan]]é západního vyznání v Naxoském vévodství pouze menšinou, většinu tvořili původní Řekové [[pravoslaví|pravoslavného, tj.ortodoxního vyznání]]. [[Marco Sanudo]] na Naxu jmenoval jako hlavního oficiálního [[náboženství|náboženského]] představitele latinského [[arcibiskup]]a, ale ani Sanudo ani jeho nástupci se nepokoušeli ortodoxní řeckou většinu na [[katolictví]] obrátit násilím. Přesto však vévodové z Naxu omezili vliv východního kléru a nechali vyloučit všechny východní křesťany z významných státních pozic. Takto náboženským klíčem rozdělení křesťané postupně vytvořili sociální rozvrstvení, kde [[katolictví|katolíci]] tvořili vládnoucí vrstvu ve městech, zatímco řečtí ortodoxní převažovali na [[venkov]]ě. Početné katolické minority tam žijí dodnes. Římskokatolická diecéze Naxos vznikla ve 13.
Velkou starostí egejských Benátčanů byly nákladné obchodní cesty na ostrovy daleko od [[Anatolie]], které nyní mohli ovládat, ačkoliv zůstávaly součástí [[Latinské císařství|Latinského císařství]] a později obnovené [[Byzantská říše|Byzantské říše]] až do doby, kdy je ve [[14. století]] definitivně dobyli Turci a připojili je k [[osmanská říše|Osmanské říši]]. Mimo zajišťování ochrany obchodních námořních tras pro obchodní lodě Benátčané exportovali do [[Benátky|Benátek]] [[korund]] a [[mramor]], které se těžili na Naxu. Některá latinská feudální práva na Naxu a dalších ostrovech se zachovala až do roku [[1720]], kdy je zrušili [[osmanská říše|osmanští Turci]].
Řádek 87:
* [[Niccolò I. Sanudo|Niccolò I.]] (Mikuláš) ([[1323]]–[[1341]])
* [[Giovanni I. Sanudo|Giovanni I.]] (Jan) ([[1341]]–[[1361]])
* [[Fiorenza Sanudo|Fiorenza]] I. (Florentia), ([[1361]]–[[1371]])
* [[Niccolò III. dalle Carceri|Niccolò III. Carceri]] ([[1371]]–[[1383]])
| width=33% |
=== Dynastie Crispi ===
Řádek 102:
* Francesco III. ([[1500]]–[[1511]])
* Giovanni IV. ([[1517]]–[[1564]])
* Giacomo IV. ([[1564]]–[[1566]])
| width=33% |
=== Osmanský reprezentant ===
Řádek 109:
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Benátská republika]]
Řádek 120 ⟶ 119:
=== Externí odkazy ===
* [http://fmg.ac/Projects/MedLands/LATIN%20LORDSHIPS%20IN%20GREECE.htm Lateinische Herrschaften in Griechenland im Projekt der ''Foundation for Medieval Genealogy'']
* [http://www.maltagenealogy.com/libro%20d'oro/crispo.html Ducal House of Crispo]
Řádek 128 ⟶ 126:
{{Portály|Křížové výpravy}}
{{Portály|Historie|Řecko}}
{{DEFAULTSORT:Naxos, vévodství}}
| |||