Vévodství Naxos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Administrativa, ekonomika a náboženství: doplnění statistických údajů VIZ www.catholic-hierarchy.org
→‎Administrativa, ekonomika a náboženství: doplnění statistiky VIZ www.catholic-hierarchy.org
Řádek 51:
Spolu s novými pány přišel do země [[západní Evropa|západoevropský]] [[feudalismus]], což způsobilo zpřetrhání starého byzantského systému vlastnictví půdy zvaného ''[[Pronoia]]''. Obyvatelé povětšinou žili se svým novým [[benátská republika|benátským]] panstvem relativně v klidu a míru. [[Marco Sanudo]] a jeho nástupci na trůnu prováděli vůči Řekům velmi smířlivou a uvážlivou [[politika|politiku]], udělujíce jim dokonce [[léna]] ve snaze je ke státu více připoutat.
 
[[Benátská republika|Benátčané]] s sebou do země přinesli také [[římskokatolická církev|katolictví]]. Avšak jako ve všech [[křižácké státy|křižáckých státech]] byli [[křesťan]]é západního vyznání v Naxoském vévodství pouze menšinou, většinu tvořili původní Řekové [[pravoslaví|pravoslavného, tj.ortodoxního vyznání]]. [[Marco Sanudo]] na Naxu jmenoval jako hlavního oficiálního [[náboženství|náboženského]] představitele latinského [[arcibiskup]]a, ale ani Sanudo ani jeho nástupci se nepokoušeli ortodoxní řeckou většinu na [[katolictví]] obrátit násilím. Přesto však vévodové z Naxu omezili vliv východního kléru a nechali vyloučit všechny východní křesťany z významných státních pozic. Takto náboženským klíčem rozdělení křesťané postupně vytvořili sociální rozvrstvení, kde [[katolictví|katolíci]] tvořili vládnoucí vrstvu ve městech, zatímco řečtí ortodoxní převažovali na [[venkov]]ě. Početné katolické minority tam žijí dodnes. Římskokatolická diecéze Naxos vznikla ve 13.stol., od r.1522 arcidiecéze. Dnes je to Arcidiecéze Naxos (a Andros, Tinos a Mykonos), v r.2013 měla ve 30 farnostech 10 diecézních a 1 řeholního kněze -11 celkem, 1 řeholníka a 1 řeholnici. A - 5 400 věřících, tvořili tak 8,7% z 61 900 obyvatel. *** VIZ: www.catholic-hierarchy.org .
 
Velkou starostí egejských Benátčanů byly nákladné obchodní cesty na ostrovy daleko od [[Anatolie]], které nyní mohli ovládat, ačkoliv zůstávaly součástí [[Latinské císařství|Latinského císařství]] a později obnovené [[Byzantská říše|Byzantské říše]] až do doby, kdy je ve [[14. století]] definitivně dobyli Turci a připojili je k [[osmanská říše|Osmanské říši]]. Mimo zajišťování ochrany obchodních námořních tras pro obchodní lodě Benátčané exportovali do [[Benátky|Benátek]] [[korund]] a [[mramor]], které se těžili na Naxu. Některá latinská feudální práva na Naxu a dalších ostrovech se zachovala až do roku [[1720]], kdy je zrušili [[osmanská říše|osmanští Turci]].