Vyšehrad: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.38 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávný počet hranatých závorek - Opravy pravopisu a typografie)
(→‎Přestavba za Karla IV.: Částice "I" nazačátku první věty vypuštěna, neb věta nedávala požadovaný smysl.)
m (WPCleaner v1.38 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nesprávný počet hranatých závorek - Opravy pravopisu a typografie))
=== Počátky Vyšehradu ===
[[Soubor:Devil s column Vysehrad Prague CZ 836.jpg|upright=0.8|thumb|Čertův sloup]]
Teprve do 10. století spadají počátky Vyšehradu nynějšího. Z této doby byly zjištěny četné zbytky keramiky na různých místech návrší, pozůstatky dřevohlinitých valů s čelní kamennou zdí na severním okraji v dnešních Karlachových sadech a základy kostelíka na půdorysu [[řecký kříž|řeckého kříže]] pod zbytky pozdější baziliky sv. Vavřince, dochovanými v objektu nynějšího Starého děkanství. Tato stavba bývá datována přibližně do 80. až 90. let 10. století. Všechny tyto nálezy, stejně jako písemné prameny, nasvědčují, že Vyšehrad je zhruba o jedno století mladší než [[Pražský hrad]] (původně zde měl být domnělý hrad "Chrasten" - ''...quam moderni nuncupant Wissegrad, tunc autem ab arbustis traxerat nomen Hvrasten''). Písemně je existence Vyšehradu (v podobě ''VVISEG'', ''WISEG'', ''VVISEGRAD'', ''VAISGRAD'' atp.) poprvé dosvědčena opisem na rubní straně [[denár]]ových [[mince|mincí]] ze závěru vlády [[Boleslav II.|Boleslava II.]] Přibližně v letech 992 až 1012, tedy za Boleslava II., [[Boleslav III.|Boleslava III.]] a [[Jaromír (kníže)|Jaromíra]] zde fungovala knížecí [[mincovna]]. Vedle mincí je Vyšehrad zmiňován teprve v prvních letech 11. století. Kronikář [[Kosmas]] k letům 1003 a 1004 uvádí, že kníže Jaromír se ze svého pohanění [[Vršovci]] na [[Velíz]]i zotavoval na Vyšehradě a že mu vyšehradská posádka zůstala věrná po obsazení země [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]], taktéž [[Dětmar z Merseburku]] k roku 1004 zmiňuje, že zvoněním na Vyšehradě byl dán signál k vyhnání Poláků z Prahy. Přesný průběh opevnění z této doby nelze vzhledem k míře pozdějších terénních změn určit, rozloha hradiště bývá odhadována na 9 až 10 hektarů.
 
V srpnu 2014 archeologové na Vyšehradě odkryli asi 150 metrů od baziliky svatého Petra a Pavla základy jednoho z největších kostelů střední Evropy z doby kolem roku 1000. Čtvercový půdorys se třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]] o rozloze 230 m² ukazuje na největší kostel své doby na území západních Slovanů a je i o 40 % větší, než bývalá [[rotunda svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Půdorys napovídá, že šlo o stavbu [[Byzantská architektura|byzantského slohu]], který se dle dosavadních znalostí na našem území nevyskytoval.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
[[Soubor:Brick Gate Vysehrad Prague CZ 742.jpg|thumb|Cihelná brána byla zřízena v&nbsp;[[kurtina|kurtině]] mezi [[bastion]]y č.&nbsp;33 a&nbsp;38 v&nbsp;letech 1835 až 1841]]
Přesto, žePřestože byla budována a vylepšována po dvě století, vyšehradská pevnost se nakonec nikdy při obraně Prahy bojově neuplatnila. Její význam snižovalo nedostatečné zajištění posádkou, absence předsunutých opevnění a zejména poměrně okrajová poloha vůči většině území pražských měst. Za [[války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] byla v letech 1741 až 1742 byla okupována [[Francie|Francouzi]], kteří provedli řadu stavebních vylepšení, poté na podzim 1744 opět bez boje na deset týdnů obsazena [[Prusko|Prusy]]. Ti se při odchodu pokusili pevnost zničit výbušninami, doutnáky však byly včas uhašeny třemi místními občany. Dalším výrazným obdobím stavební aktivity na opevnění byla léta 1808 až 1809 za [[napoleonské války|napoleonských válek]] (mj. zřízeny dvě předsunuté [[reduta|reduty]] a [[šíp (fortifikace)|šíp]] na Pankráci), vůbec posledním doplňkem byl dělostřelecký [[redan]], zřízený bezprostředně po zkušenostech s [[svatodušní bouře|revolucí roku 1848]] pod bastionem č.&nbsp;38, určený k případné pacifikaci Prahy dělostřeleckou palbou (podobná stanoviště tehdy vznikla i na bastionech č.&nbsp;4 na [[Petřín]]ě a č.&nbsp;19 na [[Klárov]]ě). Po prohrané [[prusko-rakouská válka|válce s Pruskem]] roku 1866, která ukázala zastaralost a neúčinnost systému městských pevností, bylo ještě v roce 1866 rozhodnuto pražské opevnění zrušit a odprodat magistrátu. Od roku 1875 probíhala postupná likvidace hradeb kolem města, Vyšehrad však zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy konečně došlo k předání pevnostních objektů městu Praze. Dodnes mu dominují mohutné cihlami zpevněné hradební [[val]]y. Uvnitř valů se nacházejí rozsáhlé [[kasematy]], které z části slouží jako [[depozitář]] originálů soch z Karlova mostu.
[[Soubor:Vyšehrad-kostel4.jpg|thumb|[[Bazilika svatého Petra a Pavla]]]]
 
 
=== Zajímavosti ===
[[Vyšehradská madona|Madoně vyšehradské]], zvané Dešťová, byla zasvěcena 42. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 16901674–1690. Obraz Madony byl původně určen pro zaniklý špitální kostel Pokory Panny Marie, který stál v podhradí Vyšehradu, dnes je součástí sbírky Národní galerie v Praze v Anežském klášteře.
 
=== Vyšehradská skála a tunel ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Vyšehrad}}
* [http://www.kkvys.cz Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě - oficiální web]
* [http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=3156 Zbytek hradního mostu] (Encyklopedie mostů)
* [http://www.praha-vysehrad.cz/ NKP Vyšehrad] Oficiální stránky Národní kulturní památky Vyšehrad