Město Libavá: Porovnání verzí

První písemná zmínka o Městě Libavá se nachází v [[latina|latinsky]] psané listině z roku [[1301]]. Město bylo v [[majetek|majetku]] [[olomouckéArcidiecéze biskupstvíolomoucká|olomouckého biskupství]]. Z roku [[1528]] pochází první prokázaná zmínka o [[fara|faře]] a [[kostel]]e, který byl dřevěný s dřevěnou věží stojící vedle kostela. V roce [[1581]] bylo město osvobozeno od [[robota|robot]]. Ze závěru 16. století pocházejí první zmínky o zdejší jednotřídní škole, v níž se učilo na dvě směny. Ta se nacházela vedle fary. Později byla na stejném místě zřízena dvoutřídní škola. Do roku [[1629]] používalo město [[znak (heraldika)|znak]], vycházející ze znaku svojí biskupské [[vrchnost]]i. Listinou z [[8. leden|8. ledna]] 1629 upravil tento znak [[kardinál]] [[František z Ditrichštejna]] do současné podoby. Tento kardinál rovněž potvrdil městu právo pečetit červeným [[vosk]]emvoskem. Roku [[1662]] bylo, z důvodu špatného technického stavu původního dřevěného kostela, rozhodnuto o stavbě nového zděného farního [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Město Libavá)|kostela Povýšení svatého Kříže]], dokončeného roku [[1669]]. Ten byl až do roku [[1914]] pod [[patronace|patronací]] olomouckého arcibiskupa. Roku [[1731]] zachvátily Libavou dva [[požár]]ypožáry, které zničily více než 50 domů. Proto byla uprostřed dnešního náměstí postavena 24 metrů vysoká městská věž s hodinami (nazývaná Hodinová) s požárním zvonem z roku [[1662]]. Kdokoliv zpozoroval požár, byl povinen na něj zvonit. Kvůli špatnému technickému stavu však byla roku [[1898]] zbořena. V blízkosti věže se nacházela (nyní již zasypaná) 27 metrů hluboká [[studna]] vytesaná do skály. Roku [[1817]] kostel vyhořel spolu s farou, [[škola|školou]] a sedmi domy v jeho blízkosti. Při tomto požáru shořela i dřevěná věž kostela a propadla se klenba kněžiště, přičemž došlo k usmrcení čtyř měšťanů. Téhož roku byl kostel opraven, byla zahájena stavba nové kamenné věže, do níž dvakrát udeřil [[blesk]], což si vyžádalo další opravu a zhotovení nové [[střecha|střechy]]. V interiéru kostela byl vybudován bohatě vyřezávaný patrový kůr s mohutnými [[varhany|varhanami]] a díky tomu byl kostel znám v širokém okolí. Až do roku [[1837]] se pak táhly stavební práce na kostele. Před [[1. leden|1. lednem]] [[1850]] patřilo Město Libavá do [[Přerovský kraj|Přerovského kraje]].

K 1. lednu 1850 se Město Libavá stalo součástí Olomouckého kraje a centrem okresu Libavá. V letech 1850-[[1851]] byla před kostelem postavena nová trojtřídní škola, v níž byl byt pro [[učitel]]e a jeden pokoj pro jeho dva pomocníky. Budova školy, která byla několikrát přestavovaná, stojí dodnes ''(stav roku 2012)'', zatímco [[parcelaPozemek|parcelu]] se starou školou koupil farář, který nechal školní budovu zbourat a na místě zřídil sad

}}</ref><ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lma&datum=1854&page=967&size=36 Věstník vlády zemské v markrabství Moravském, oddělení druhé, ročník 1854, částka VIII, číslo 33, str. 81 (čeština)]</ref> byly součástí města [[Dřemovice]], [[Předměstí Libavá]], [[Olejovice]] ''(do roku 1884)'' a [[Valšov|Vojnovice]] ''(do roku 1875)''. Dřemovice měly až do roku [[1950]] nadále status [[část obce|osady]], zatímco Město Libavá a Předměstí Libavá byly roku [[1897]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 1">{{Citace monografie

}}</ref> sloučeny v jednotnou osadu. V letech [[1855]]-–[[1868]] byl okres Libavá součástí [[Novojičínský kraj|Novojičínského kraje]], roku 1868 byly kraje na Moravě zrušeny a v letech 1868-[[1909]] pak bylo Město Libavá centrem [[soudní okres|soudního okresu]] v rámci politického okresu Šternberk Při dalším požáru z roku [[1863]] nová škola vyhořela a byla následně znovuvystavěna, přičemž byl byt učitele zrušen, což umožnilo rozšíření školy na pětitřídní. V [[19. století]] se začal v Libavé a jejím okolí rozvíjet [[textil]]ní [[průmysl]]. Nejznámější zdejší [[továrna|továrnou]] byla od roku [[1906]] textilka Hallwachs & Sohn, jejímž předchůdcem byla pobočka [[Vídeň|vídeňské]] firmy Tannenberger, která roku [[1893]] vyrobila první metry [[hedvábí|hedvábných]], strojově vyšívaných stuh. Nacházela se v tehdejší Keprtovické (nyní Hranické) ulici. Od roku [[1894]] působila v Dřemovicích pobočka vídeňské firmy Modenfabrik Jacob Karst, s podobným [[sortiment]]em, kterou roku [[1913]] zakoupili majitelé firmy Hallwachs. Zdejší textilní výrobky byly vyváženy do téměř celé Evropy, [[Britská Indie|Britské Indie]] i jiných zemí. Od roku [[1896]] působila v tehdejší Norberčanské (nyní Berounské) ulici pobočka [[Fulnek|fulnecké]] firmy Karl Kargl & Söhne, vyrábějící rovněž textilní výrobky. Roku 1909 přešel soudní okres Město Libavá do nově zřízeného politického okresu Moravský Beroun. [[Dne 18. září]] [[1910]] došlo k otevření nové velké školy s přilehlou [[tělocvična|tělocvičnou]], přičemž starší škola byla upravena pro [[pošta|poštu]] a v patře došlo ke zřízení [[kancelář]]íkanceláří [[radnice]]. S vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] začaly mít zdejší textilky problémy s odbytem, nedostatkem pracovních sil a dodávkami surovin. Továrna v Keprtovické ulici přerušila se zánikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] kontakty a ztratila zakázky. Nakonec byla na nějaký čas pronajata. Továrna v Dřemovicích přežívala dál. V letech [[1921]]-–[[1922]] bylo Město Libavá [[elektrifikace|elektrifikováno]]. Po vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] přežívaly oba provozy díky [[vojenství|vojenské]] výrobě. Továrna Karl Kargl & Söhne ukončila kvůli problémům s odbytem během první světové války výrobu a odkoupil ji Karl Dömel, který v ní rozjel výrobu dřevěných hraček. Nakonec kvůli prvorepublikovým problémům s odbytem a potížemi s úřady první republiky ukončil výrobu. V Libavé dále působila též družstevní mlékárna a sladovna, vyvážející výrobky i na západ [[Čechy|Čech]]. Do družstva patřilo 20 okolních obcí s 1200 členy. Dále se na počátku Libavé od [[Heroltovice|Heroltovic]] nacházela provozovna Spolku pro pěstování [[len|lnu]]. Dále ve městě působila celá řada drobnějších živností a úřadů, jako byl [[okresní soud]], okresní úřad, věznice, četnická stanice, pozemkový a berní úřad. Dále zde působil lékař, zvěrolékař, zubař a [[lékárna]], notář i právník, pět hotelů, pět hospod, pět pekařství, šest krejčovských dílen, šest ševců, šest kovářů, dvě cukrárny, tři nákladní a jeden autobusový dopravce, taxikář atd... Až do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] se jednalo o téměř čistě [[Němci|německé]] město. Roku [[1921]] mělo Město Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavé) 345 domů s 2237 obyvateli, z nichž 2181 patřilo k národnosti německé, 21 k tehdy prosazované [[čechoslovakismus|československé národnosti]], 3 k [[židé|židovské]] a 32 představovali [[cizinec|cizinci]], přičemž osada Město Libavá (Město Libavá a Předměstí Libavá) měla 298 domů a 1952 obyvatel, z toho 1902 připadalo na Němce, 21 k tehdy prosazované československé národnosti, 3 na [[Židé|Židy]] a 26 představovali cizinci.<ref name="Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku">{{Citace monografie

}}</ref>. Roku [[1930]] mělo Město Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) 359 domů s 2113 obyvateli, z nichž 2055 patřilo k německé národnosti, 37 k tehdy prosazované [[čechoslovakismus|československé národnosti]] a 4 k židovské národnosti, přičemž osada Město Libavá (Město Libavá a Předměstí Libavá) měla 316 domů a 1811 obyvatel, z toho 1768 připadalo na Němce, 30 na tehdy prosazovanou československou národnost, 4 na židy a 9 na cizince.<ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie

}}</ref>. Po podpisu [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] z konce září [[1938]] bylo [[Československo]] nuceno odstoupit Němci osídlené pohraničí (tzv. [[Sudety]]) včetně Města Libavá [[nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Město Libavá i nadále zůstalo součástí politického okresu Moravský Beroun, který se však změnil ve Venkovský okres Moravský Beroun (Landkreis Bärn). Tento okres však měl v důsledku Mnichovské dohody odlišnou jižní hranici a byl v rámci Německa začleněn do [[Sudetoněmecká území|Sudetoněmeckých území]]. K [[15. duben|15. dubnu]] [[1939]] se pak stal v rámci nově zřízené [[Říšská župa Sudety|Říšské župy Sudety]] součástí [[vládní obvod|vládního obvodu]] Opava, v němž setrval až do osvobození Československa v květnu [[1945]]. Roku [[1944]] mělo Město Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) 2193 obyvatel.<ref name="Kronika Libavska 1">{{Citace monografie

}}</ref>.

Dne [[4. květen|4. května]] 1945 bylo opevněné Město Libavá několik hodin těžce ostřelováno [[Rudá armáda|Rudou armádou]], avšak Wehrmacht a vedoucí činitelé NSDAP se i přes naléhání civilního obyvatelstva odmítali vzdát. Následné těžké boje o město, odehrávající se do [[8. květen|8. května]] 1945 si vyžádali 200 mrtvých na obou stranách, značné materiální škody a následně o to horší zacházení vítězů s civilisty. Mnoho Němců bylo zastřeleno, bito a vězněno, ženy byly znásilňovány. Řada Němců raději volila sebevraždu.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 2">{{Citace monografie

}}</ref>. Po osvobození a obnově [[Československo|Československa]] přestalo být Město Libavá centrem [[okresní soud|okresního soudu]] a přestože zůstalo i nadále formálně centrem soudního okresu, tak soudně nadále podléhalo okresnímu soudu v [[Olomouc]]i.<ref name="Seznam obcí v zemi Moravskoslezské">{{Citace monografie

}}</ref>. V čele města byla ustavena [[místní správní komise]], mající za úkol přebírat obecní správu.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 3">{{Citace monografie

}}</ref>. Do Města Libavá začali přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby [[druhá světová válka|druhé světové války]], všemožně [[diskriminace|diskriminováno]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 4">{{Citace monografie

}}</ref> a během roku [[1946]] byl z Města Libavé proveden jeho [[odsunVysídlení Němců z Československa|odsun do Německa]],<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 5">{{Citace monografie

}}</ref>, který započal [[14. duben|14. dubna]] 1946. Z původních obyvatel zůstali ve městě tři rodiny ze smíšeného manželství a dále deset rodin, z řad odborných pracovníků firmy Hallwachs.<ref name="Kronika Libavska 2">{{Citace monografie

}}</ref>. Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 6">{{Citace monografie

}}</ref>. Počátkem roku 1948 mělo Město Libavá 3265 obyvatel.<ref name="Seznam obcí v zemi Moravskoslezské" /> K 1. červenci [[1950]]<ref name="Kronika Libavska 3">{{Citace monografie

}}</ref> byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Před svým zrušením měla obec území o [[rozloha|rozloze]] 2511,62 hektarů,<ref name="Kronika Libavska 1" /> členící se na tři katastrální území: Dřemovice, Město Libavá a Předměstí Libavá. Po zrušení obce následovalo také vysídlení{{zdroj?}} neněmeckých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od roku 1945. Přestože Město Libavá jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím, ve Městě Libavá však devastace probíhala pomaleji a některé stavby jsou alespoň zčásti dochovány. Ve Městě Libavá se zachoval například větrný mlýn. Na území vojenských újezdů je zakázáno soukromé vlastnictví nemovitého majetku, což se projevuje, navzdory snaze Památkového úřadu v Brně, především na stále pokračujícím chátrání budov. Ze zástavby původního Města Libavá zůstala zachována větší část zástavby vlastního Města Libavá, část zástavby Předměstí Libavá a několik domů Dřemovic. Roku [[1991]] mělo Město Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) již jen 83 domů a 361 obyvatel.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Město Libavá">{{Citace monografie

}}</ref>. Ke [[20. prosinec|20. prosinci]] [[2002]] bylo území vojenského újezdu přerozděleno na 5 větších katastrálních území. Pozměněné katastrální území Město Libavá mělo nově [[rozloha|rozlohu]] 81,34 km² a kromě téměř celého původního katastrálního území Město Libavá zahrnovalo celá bývalá katastrální území Dřemovice, [[Heroltovice]], téměř celé bývalé katastrální území [[Olejovice]], většinu Předměstí Libavá, [[Bělá (Libavá)|Bělé]], [[Čermná u Města Libavá|Čermné]], [[Smilov (Libavá)|Smilova]] a [[Stará Voda (Město Libavá)|Staré Vody]], polovinu k. ú. [[Mastník (Libavá)|Mastník]], menší část k. ú. [[Norberčany]], [[Milovany]], [[Podlesí (Budišov nad Budišovkou)|Podlesí nad Odrou]], [[Údolná]], [[Velká Střelná]], [[Valšov|Vojnovice]], malou část k. ú. [[Guntramovice]], zanedbatelné části k. ú. [[Nová Ves nad Odrou]] a [[Trhavice]]. Tento zvětšený katastr tak zahrnul existující zástavbu Města Libavá (včetně Dřemovic a Předměstí Libavá) a Heroltovic a dále bývalé [[intravilán]]y Bělé a Olejovic, severní polovinu bývalého intravilánu Smilova, západní polovinu bývalého intravilánu Mastníku, jižní okraj bývalého intravilánu Údolné, severní část bývalého intravilánu Staré Vody, severní polovinu bývalého intravilánu Milovan a severní polovinu bývalého intravilánu Čermné.

V letech [[2001]]–[[2002]] někteří senátoři rozvířili dění kolem porušování práva obyvatel na samosprávu – od roku [[1950]] nebylo Město Libavá (od roku 1993 v rozporu s [[Ústava České republiky|Ústavou ČR]] <ref>Ústava České republiky, č. 1/1993 Sb., čl. 99</ref>) obcí ani součástí žádné obce. Přestože jim v mnohém bylo dáno za pravdu, protiústavní situace, kdy přes tisíc obyvatel nemělo právo volit svoji místní samosprávu, trvala dál.

VVe pátekdnech [[10. únor]]a a v sobotu [[11. únor]]aúnora [[2012]] se ve Městě Libavá konala anketa, obdoba [[místní referendum|místního referenda]], s otázku, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Účast dosáhla 49,86 % a pro vznik samostatné obce, zahrnující i Heroltovice, hlasovalo 97,78 %, zatímco nesouhlas vyslovilo jen 1,67 % zúčastněných.<ref>[http://www.vojujezd-libava.cz/soubory/9342/(Vyhodnocen%C3%AD%20v%C3%BDsledk%C5%AF%20ankety).pdf Přehled výsledků ankety vojenského újezdu Libavá 10.–11. 2. 2012], tisková zpráva, 13. 2. 2012</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-vzniknou-ctyri-nove-obce-prvniho-starostu-si-zvoli-i-libava-11v-/domaci.aspx?c=A120213_120805_domaci_jw V Česku vzniknou čtyři nové obce]</ref>.

Nová obec nakonec vznikla k 1. lednu 2016. V souvislosti se zmenšením vojenského újezdu Libavá došlo i k vytvoření nových katastrálních území, přičemž od stávajícího k. ú. Město Libavá byla oddělena nová k. ú. [[Dřemovice u Města Libavá]] ([[rozloha]] 47,140909 [[Kilometr čtvereční|km²]]), [[Město Libavá II]] (rozloha 0,017446 km² a [[Předměstí u Města Libavá]] (rozloha 4,934992 km²). K. ú. Město Libavá se tak zmenšilo na 29,153301 km². Z dosavadního k. ú. Rudoltovice bylo nově vyčleněno k. ú. [[Město Libavá I]] (rozloha 0,156604 km²). Nová obec má zahrnovat k. ú. Město Libavá, Město Libavá I a Město Libavá II. Jak už bylo zmíněno, nová obec zahrnuje též Heroltovice. Mimo nich se její součástí staly též bývalé intravilány [[Bělá (Libavá)|Bělé]] a [[Stará Voda (Město Libavá)|Staré Vody]]. Pokud jde o historické katastrální členění ''(to znamená katastrální území v hranicích před 20. prosincem 2002)'', zahrnuje nová obec části k. ú. Bělá, Dřemovice, [[Guntramovice]], Heroltovice, Město Libavá, [[Norberčany]], [[Podlesí (Budišov nad Budišovkou)|Podlesí nad Odrou]], Předměstí Libavá, Stará Voda a [[Trhavice]].

Soubor:StadtLiebau-2008-05-25-SZ StranaNamesti.JPG|Severozápadní strana náměstí

Soubor:StadtLiebau-2008-05-25-JZ StranaNamesti.JPG|Jihozápadní strana náměstí, krátce před vyfotografováním zcela srovnaná se zemí

Soubor:StadtLiebau-2008-05-25-SV StranaNamesti.JPG|Severovýchodní strana náměstí, dva původní domy (zbourány na přelomu let 2011 a 2012) doplněné o novodobý obchodní dům

Soubor:Mlýn Libavá.jpg|větrný mlýn na ulici 9.&nbsp;května