Kyrgyzstán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 130:
V Kyrgyzstánu žije stále vysoké procento obyvatelstva s nekyrgyzskou národností. Na druhém místě podle početnosti obyvatelstva v Kyrgyzstánu, a tedy i největší skupinou z těchto jsou s cca 836 000 obyvateli [[Uzbeci]] (14,4%) a na třetím místě [[Rusové]], jejichž relativní i absolutní počet v posledních letech stále klesá. 80% žije Uzbeků v [[Ošská oblast|Ošské]] a [[Džalalabadská oblast|Džalalabadské oblasti]]. Další skupinou obyvatelstva jsou [[Ukrajinci]], kteří se objevili na území dnešního Kyrgyzstánu společně s Rusy, přesidlovali se především z [[Poltavská oblast|Poltavské oblasti]] na Ukrajině a z Ruska. Ukrajinci (společně s [[Bělorusové|Bělorusy]]) v současnosti žijí především ve větších městech v [[Čujská oblast|Čujské oblasti]]. Jejich počet dosahující 14 485 osob je sedminásobně nižší oproti roku [[1989]].
 
Významnou skupinou obyvatel Kyrgyzstánu byli [[Němci]], které sem z oblasti [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců|Povolží]] nechal deportovat [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Příchod Němců do [[Ruské impérium|carského Ruska]] je možné počítat od doby vlády německé kněžny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny]] (provdané za [[car]]a [[Petr III. Ruský|Petra III.]]), pozdější carevny Kateřiny Veliké. Ta již v roce [[1763]] nabídla Němcům, jako svým krajanům, přestěhování do carského Ruska, kde jim zajistila daňové úlevy a náboženskou svobodu v zemi. Pro ty, kteří se přestěhovali do oblastí [[Volha|dolní Volhy]], na Ukrajinu nebo na [[Kavkaz (region)|Kavkaz]], či do oblastí [[střední Asie]] však bylo těžké dostat se zpět.<ref> Petr Kokaisl, Jan Pargač a kol. [http://books.google.com/books?id=zxzX5K_8TQ8C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán'' : Kyrgyzstán: Cesta pastevců od tradice k modernitě. Praha: Univerzita Karlova, 2006.] ISBN 80-7308-119-9</ref><ref>Petr Kokaisl a kol. [http://books.google.com/books?id=V2m26LIiq74C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Кыргызстан и Кыргызы.'' Plzeň: Západočeská univerzita, 2008.] ISBN 978-80-7043-772-8</ref> V roce 1989 žilo v Kyzgyzské SSR celkem 101 309 Němců,<ref>Zdroj: [http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php Sčítání lidu 1970].</ref> ale jejich počet klesl na necelých 9 tisíc v roce 2014, protože většina Němců z Kyrgyzstánu se po rozpadu Sovětského svazu odstěhovala do Německa nebo do Ruska.
 
== Ekonomika ==
Řádek 161:
* Národní park [[Sary Čelek]]
* [[Věž Burana]]
* Hora [[Sulamain-Too|Sulaiman-Too]]
* Hlavní město [[Biškek]]