Rozložení kláves: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xkadan (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
Rozložení znaků na klávesách klávesnic má dlouhou historii, která začíná dobou vzniku prvních psacích strojů. Uspořádání kláves na těchto prvních strojích nebylo jednotné. Nejen pořadí písmen bylo různé, ale i uspořádání kláves do řad. Existovaly klávesnice dvou-, tří-, čtyř- až sedmiřadové. Klávesnice měla i tvar polokoule.
 
V roce 1878 se začal prodávat nový model psacího stroje zn. Remington, který měl čtyřřadovou klávesnici. Znaky na klávesnici nebyly řazeny abecedně, ale v uspořádání, které dnes známe pod označením [[QWERTY]]. Toto uspořádání bylo v roce 1888 na sjezdu odborníků v Torontu všemi výrobci psacích strojů přijato jako univerzální.
 
Tomu však předcházela zásadní událost, která toto uspořádání upřednostnila před jinými. V té době byly na trhu i psací stroje se sedmi řadami – tři řady pro malá písmena, tři řady pro velká písmena a jedna řada pro číslice. Mezi sebou soupeřily metody psaní dvěma, čtyřmi a [[ovládání klávesnice deseti prsty|deseti prsty]]. V soutěži mezi metodou slečny Longleyové prezentované na klávesnici s rozložením QWERTY a panem Taubem na klávesnici uspořádané do sedmi řad zvítězil pan McGurrin zastupující školu slečny Longleyové. Firma Remington využila tohoto vítězství a tím došlo k rozšíření uspořádání QWERTY, jež vyvrcholilo ujednáním v Torontu.
Řádek 16:
== Rozložení QWERTZ ==
[[Soubor:Qwertz cz.svg|thumb|Rozložení CZ QWERTZ]]
Rozložení kláves [[QWERTZ]] vzniklo prohozením umístění znaků Z a Y v německy mluvících zemích již v 19. století. Důvodem k tomu nejspíše byl četnější výskyt Z v německém textu. Vzhledem k tomu, že České země v té době byly součástí Rakouska-Uherska a němčina byla úředním jazykem, ujala se v Českých zemích klávesnice QWERTZ.
 
Rozložení kláves QWERTZ je pro psaní českého textu výhodnější než QWERTY, neboť i v českém textu se častěji vyskytuje Z než Y. Odborníci se ve výskytu v desetinách procent liší, avšak shodují se v tom, že Z je častější. Použijeme-li údaje, které publikoval Dr. J. Králík v The Czech Language zjistíme, že z tisíce písmen (včetně mezer) je v průměru 19 „Y“a 21 „Z“ (po zaokrouhlení na celá čísla). I z hlediska zatížení rukou při psaní textu je vhodnější rozložení QWERTZ. Umístění „Z“ na klávese D06 (český standard) sice zvyšuje její již tak velké zatížení (podle způsobu psaní mezery se zatížení pravé ruky v přepočtu na sílu jejích jednotlivých prstů pohybuje od 51,1979 % do 59,3926 %) <ref>[http://www.psani-vsemi-deseti.cz/2045/psani-na-stroji.html Psaní na stroji]</ref>. Avšak přesun znaku „Z“ na klávesu B01 (americký standard) znamená zvýšení zatížení nejvíce chybujícího prstu, což by pravděpodobně mělo za následek ještě větší nárůst chybovosti. Navíc u žen levý malík v přepočtu na jeho sílu vykazuje největší zatížení ze všech deseti prstů. Proto jeho ještě větší zatížení je opravdu nežádoucí. Prohození obou znaků nepřináší ani výraznější nárůst produktivity práce - pouze o 0,4 %, což je za osmihodinovou směnu asi o dva řádky textu více.