Wikipedie

Ernest Gellner: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přidání životopisných údajů - koníčky
Celkové předělání sekce život a rodina. Přidání dalších informací, úprava citací.
Řádek 6:
Ernest Gellner se narodil do [[němčina|německy]] mluvící židovské [[rodina|rodiny]]. Dětství prožil v Praze, kde chodil do [[čeština|české]] obecné školy a na [[angličtina|anglické]] [[gymnázium]].
 
V roce [[1939]] celá rodina utíká do [[Anglie]], kde Gellner po dostudování střední školy vstupujev roce 1943 zahajuje studium na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]]<ref>Ibid, 21.</ref>. Svá studia však přeruší, aby mohl v roce 1944 vstoupit do [[Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945|Československé samostatné obrněné v brigády]], účastnís níž se účastní [[Obléhání Dunkerque (1944)|obléhání Dunkerque]] a se kterou se v roce [[1945]] se dostává na krátký čas zpátky do Prahy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 23-24|isbn = 978-18-44677-58-0}}</ref>
 
ZdeV Praze začíná studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], kde mimo jiné navštěvuje přednášky [[Jan Patočka|Jana Patočky]]. aPatočkovy dalšíchpřednášky filosofů.na Předvídáněm dalšímoc politickýdobrý vývojdojem zeměnezanechaly. aGellner jižpozději vnapsal, roceže [[1946]]Patočkův [[Československo]]styl opětpřednášení opouštípovažoval aza vrací se donesrozumitelný<ref>Ibid, Anglie26.</ref>. StudujeK filosofiiPatočkovi ase sociálnívšak antropologiivrátil na [[Oxfordskásklonku univerzita|Oxfordskésvé univerzitě]]kariéry av nasouvislosti [[Londonse Schoolzájmem ofo Economics]]český nacionalismus.
 
V roce [[1946]] [[Československo]] z obav před politickým směřováním země opět opouští a vrací se do Anglie. V Oxfordu pak dokončuje v roce 1947 studia<ref>Ibid, 28-29.</ref>. V Oxfordu je jeho učitelem například filosof [[Gilbert Ryle]]<ref>Ibid, 33.</ref>, se kterým se v průběhu padesátých let názorově rozejde. Po ukončení svých oxfordských studií pak dva roky přednáší na Univerzitě v Edinburghu<ref>Ibid, 38.</ref>. V roce 1949 se přesouvá na místo odborného asistenta sociologie se speciálním zřetelem k etice a sociální filosofii na [[London School of Economics]]<ref>Ibid, 39.</ref>. Na univerzitě vydrží dlouhých 35 let až do roku 1984, kdy mu je [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitou v Cambridge]] nabídnuta profesura antropologie Williama Wyse<ref>Ibid, 343.</ref>. Na tomto místě střídá [[Jack Goody|Jacka Goodyho]].
Po dostudování Gellner působil jako profesor filosofie a sociologie na [[London School of Economics]], v letech 1984 – 1992 byl na [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitě v Cambridge]] profesorem [[sociální antropologie]].
 
Na Cambridgi působí Gellner v letech 1984–1993<ref>Ibid, 366.</ref>. Poslední léta života pak stráví na [[Středoevropská univerzita|Středoevropské univerzitě]] v Praze, kterou v roce 1991 založil [[George Soros]], britský finančník maďarského původu<ref>Ibid, 365.</ref>.
Do Československa se vrací nejprve jako návštěvník koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy se stýká s místním [[disent]]em. Po [[sametová revoluce|revoluci]] v roce 1989 se vrací na trvalo. Přednáší na [[Central European University|Středoevropské univerzitě]] a na [[FSV UK|Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy]] v Praze. V Praze také Ernest Gellner v listopadu [[1995]] umírá.▼
 
▲Do Československa se vracíGellner nejprvepodíval jako návštěvník koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy se stýká s místním [[disent]]em<ref>Ibid, 192.</ref>. Po [[sametová revoluce|revoluci]] se v roce 1989souvislosti se vrací na trvalo.svým Přednášíúvazkem na [[Central European University|Středoevropské univerzitě]] avrací na [[FSV UK|Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy]] v Prazetrvalo. V Praze takénakonec Ernest Gellner v listopadu [[1995]] umírá na infarkt<ref>Ibid, 374.</ref>.
Ernest Gellner byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Lore Edith Gellnerová (roz. Herzsteinová), se kterou se setkal během svých studií na Oxfordu. Manželství skončilo rozvodem v roce 1949.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 38-39|isbn = 978-18-44677-58-0}}</ref> Jeho druhou manželkou byla Susan Gellnerová (roz. Ryanová), se kterou měl celkem čtyři děti - syny Davida a Benjamina, dcery Sarah a Deborah.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 51, 56|isbn = 978-18-44677-58-0}}</ref> David Gellner se rovněž stal sociálním antropologem a v současnosti působí na Oxfordské univerzitě.▼
 
▲Ernest Gellner byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Lore Edith Gellnerová (roz. Herzsteinová), se kterou se setkal během svých studií na Oxfordu. Manželství skončilo rozvodem v roce 1949.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany =Ibid, 38-39|isbn = 978-18-44677-58-0}}.</ref>. Jeho druhou manželkou byla Susan Gellnerová (roz. Ryanová), se kterou měl celkem čtyři děti - syny Davida a Benjamina, dcery Sarah a Deborah.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany =Ibid, 51, 56|isbn = 978-18-44677-58-0}}.</ref>. David Gellner se rovněž stal sociálním antropologem a v současnosti působí na Oxfordské univerzitě.
Ernest Gellner byl vášnivým horolezcem. Lezl v Alpách nebo v Maroku<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 41, 53|isbn = 978-18-44677-58-0}}</ref>. Svého koníčku se musel vzdát kvůli [[Osteoporóza|osteoporóze]], která ho začala trápit od poloviny padesátých let<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John A.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 57|isbn = 978-18-44677-58-0}}</ref>. Kromě toho rád jezdil na motorce, kánoi a na plachetnici<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hall|jméno = John. A|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Ernest Gellner: An Intellectual Biography|vydání = |vydavatel = Verso|místo = London and New York|rok = 2011|počet stran = |strany = 32|isbn = 978-18-44677-85-0}}</ref>.
 
Ernest Gellner byl vášnivým horolezcem. Lezl v Alpách nebo v Maroku<ref>Ibid, 41, 53.</ref>. Svého koníčku se musel vzdát kvůli [[Osteoporóza|osteoporóze]], která ho začala trápit od poloviny padesátých let<ref>Ibid, 57.</ref>. Kromě toho rád jezdil na motorce, kánoi a na plachetnici<ref>Ibid, 32.</ref>.
 
== Dílo ==
Gellnerovo dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z oblasti filosofie (např. ''Words and Things'', 1959; ''Thought and Change'', 1964; ''Legitimation of Belief'', 1974) a sociální antropologie (např. ''Saints of the Atlas'', 1965; ''Muslim Society'', 1981). Velký rozruch vzbudila jeho první kniha ''Words and Things'', ostře polemizující s tzv. oxfordskou filosofií přirozeného jazyka a filosofií pozdního [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]]. Britský filosof [[Gilbert Ryle]], který byl tehdy šéfredaktorem časopisu ''Mind'', odmítnul Gellnerovu knihu v časopise recenzovat. Ryleův zamítavý postoj podnítil k reakci [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]], který napsal protestní článek do [[The Times]]. Následně se kolem Gellnerovy knihy rozvířila debata, do které se zapojilo devatenáct různých korespondentů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Uschanov|jméno = T. P.|titul = The Strange Death of Ordinary Language Philosophy|url = http://www.helsinki.fi/~tuschano/writings/strange/|vydavatel = |místo = |datum vydání = 26. června 2006}}</ref>
 
=== Národy a nacionalismus ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernest_Gellner“