Soňa Červená: Porovnání verzí

{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Český hudební slovník osob a institucí | titul = Soňa Červená | url = http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1193}}</ref> dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra<ref>{{Citace monografie|příjmení = Červený|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Červená sedma|vydání = |vydavatel = Orbis|místo = |rok = 1959|počet stran = 304|strany = |isbn = }}</ref> [[Jiří Červený|Jiřího Červeného]] a Žofie Veselíkové; pravnučka známého [[Hradec Králové|královéhradeckého]] výrobce a vynálezce [[Žesťový nástroj|žesťových]] hudebních nástrojů [[Václav František Červený|Václava Františka Červeného]]<ref>{{Citace monografie|příjmení = Červená|jméno = Soňa|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Můj Václav|vydání = |vydavatel = Opus|místo = |rok = 2001|počet stran = 143|strany = |isbn = 80-900314-8-X}}</ref>.

Po emigraci zpívala v operách v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]], [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]], [[Hamburk]]u, [[Dortmund]]u, [[Mnichov]]ě, [[Wiesbaden]]u, [[Frankfurt nad Mohanem]]u, [[Norimberk]]u, [[Stuttgart]]u, [[Vídeň|Vídni]] a [[San Francisco|San Franciscu]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Červená|jméno = Soňa|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Stýskání zakázáno|vydání = |vydavatel = Opus musicum|místo = |rok = 1999|počet stran = 239|strany = |isbn = 978-80-903211-7-5}}</ref> Druhý titul "komorní pěvkyně" jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích [[Giuseppe Verdi|Verdiovských]] (Azucena v opeře [[Trubadúr (opera)|Trubadúr]], Ulrika v opeře [[Maškarní ples (opera)|Maškarní ples]], Amneris v opeře [[Aida (opera)|Aida]]), [[Richard Wagner|Wagnerovských]] (Brangäne v opeře [[Tristan a Isolda (opera)|Tristan a Isolda]]) a [[Richard Strauss|Straussovských]] (Herodias v opeře [[Salome (opera)|Salome]]) a [[Klytaimnéstra]] v opeře [[Elektra (opera)|Elektra]]). Významnou složkou byly role v operách [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] [[Její pastorkyňa]], [[Káťa Kabanová]]) a cyklus písní [[Zápisník zmizelého]]. Vystoupila mi v řadě dalších rolí skladatelů 20. století, jako byli [[Alban Berg]], [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igor Stravinskij]], [[Benjamin Britten]], [[Hans Werner Henze]], [[Gian Carlo Menotti]], [[Luigi Nono]] a [[György Ligeti]]. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka v divadle ''Thalia'' v Hamburku. Zde spolupracovala mimo jiné s osobnostmi jako režisér [[Robert Wilson (režisér)|Robert Wilson]] nebo hudebníci [[Tom Waits]] a [[Lou Reed]].

Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti a dodnes stále aktivně vystupuje. Mimořádný ohlas měla opera [[Aleš Březina|Aleše Březiny]] a [[Jiří Nekvasil|Jiřího Nekvasila]] ''Zítra se bude...'' (premiéra [[8. duben|8. dubna]] [[2008]]), kde hrála postavu [[Milada Horáková|Milady Horákové]].<ref>{{Citace periodika|příjmení = Brabec|jméno = Jan|titul = Žena, která zkusila porazit čas|periodikum = Týdeník Respekt|datum = 2008/05/10|ročník = |číslo = |strany = |url = }}</ref>Filmový záznam opery byl pořízen režisérem [[Jan Hřebejk|Janem Hřebejkem]].