Kozáci: Porovnání verzí

Sami kozáci však prováděli nájezdy proti krymským Tatarům, Osmanské říši a Persii, na nichž získávali kořist a otroky. Záporožští kozáci na svých čajkách na počátku 17. století vyplenili turecký [[Trabzon]] a dokonce i předměstí [[Istanbul]]u, zatímco donští kozáci pod velením [[Stěnka Razin|Stěnky Razina]] vyplenili perská města na pobřeží Kaspického moře a osvobodili řadu křesťanských otroků. Jako svobodní ale přijímali pod svou ochranu i uprchlé rolníky [[Slované|slovanského]] původu, kteří se chtěli vymanit z postavení [[Nevolnictví|nevolníků]] a přijímali je do svých řad. Tak se postupně poruštilyporuštili (jde o starou ruštinu, běloruštinu, ukrajinštinu, společnou oblasti dnešních východoslovanských zemí). Až do pol. 17. stol. měli na Rusi nevolníci právo svobodného stěhování ve dvou podzimních týdnech (konec září, počátek října) a využívali tohoto práva často právě odchodem mezi kozáky. O tuto výsadu rolníky připravil car [[Alexej Michajlovič]] roku 1649, ilegální útěky ale pokračovaly nadále.

Jinou, ale obdobnou, historii má Záporožské vojsko, které se formovalo v oblasti Ukrajiny, ovládané [[Rzeczpospolita|polsko-litevským státem]]. Záporožci, žijící v oblasti dolního toku Dněpru, od 15. stol. bránili expanzi polských králů, litevských knížat a [[Řád německých rytířů|německých rytířů]] do ukrajinských stepí. V 16. stol. se stali součástí Polskolitevského státu (Rzeczi Pospolité), kde získali postavení ochránců hranic před Tatary, spojené s rozsáhlými svobodami. Zároveň vznikly oddíly registrovaných kozáků, které od roku 1533 sloužily v armádě poloskolitevského státu, o jejich vznik se nejvíce zasadil plukovník Ostap Daszkewicz. Vměšování polské šlechty do pohraničního oblastí Ukrajiny a okleštování ozáckýchkozáckých privilegií vyvolaly několik povstání, např povstání Severyna Nalywajka a Hryhorije Lobody z let 1593-97, které se polským silám ještě podařilo potlaćit. nejrozsáhlejší bylo povstání [[Bohdan Chmelnický|Chmelnického]] z let 1648-1657, které doprovázely masakry civilistů a skončilo rozdělením Ukrajiny mezi Rusko a polskolitevský stát. Později proběhla ještě další povstání, např. [[Petro Dorošenko|Petra Dorošenka]] na konci 17. stol. nebo [[Ivan Honta|Ivana Honty]] v roce 1768. Kozáci v nich projevili velkou statečnost, ale také nesmírnou brutalitu a krutost, spojenou zejména s masakrováním [[Židé|Židů]]. Když za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] připadla celá [[Ukrajina]] Rusku, Záporožci měli být odzbrojeni, to však odmítli respektovat, a proto byli rozhodnutím panovnice odsunuti z [[Polsko|polské]] hranice na východ. Přesídlením záporožských kozáků do podhůří [[Kavkaz]]u vzniklo koncem 18. století Kubáňské vojsko.