Slavkov (okres Uherské Hradiště): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
m Úpravy formátování, doplnění odkazů, několik dodatečných informací.
Řádek 54:
Katastr obce čítal 842 [[jitro|jiter]] polí, 468 jiter luk, 18 jiter zahrad, 138 jiter pastvin, 662 jiter nízkého lesa, 212 jiter chrástí, tj. celkem 2340 jiter. Chovalo se tu 45 koní, 52 volů, 43 krav, 19 kusů mladého dobytka, 48 vepřů a 1467 ovcí.
 
Obcí procházela obchodní silnice z [[Uherský Ostroh|Ostrohu]] na [[Strání]] až do [[Nové Mesto nad Váhom|Nového Mesta nad Váhom]].
Vrchnostenský mlýn zanikl začátkem [[druhá světová válka|II. světové války]]. Do katastru obce zasahoval ostrožský [[Lichtenštejnové|lichtenštejnský]] [[velkostatek]] a to dvorem [[Nivnice]] o celkové rozloze 364,40ha, který do pozemkové reformy byl v pronájmu bratří Mayů. Během parcelace v roce [[1923]] byly z něho šesti drobným rolníkům ze Slavkova přiděleny 4 ha.
 
Řádek 67:
 
V roce 1993 byla v obci zřízen vodovod.
9.11.1996 byl v obci otevřen "Dům pokojného stáří sv. Petra a Pavla", žehnání provedl olomoucký arcibiskup [[Jan Graubner]].
V obci není pošta, 1.10.1997 byla uvedena do provozu poštovna.
V roce 1997 byla také provedena plynofikace obce.
 
== Škola ==
Slavkov neměl dlouho svoji vlastní školu a děti navštěvovaly školu v Horním Němčí. Roku 1592 je zmiňován [[Jednota bratrská|českobratrský sbor]] ve Slavkově, lze tedy usuzovat, že českobratrské děti byly vzdělávány ve sborové škole.
 
Roku 1872 – okresní hejtmanství vydalo rozhodnutí, na základě kterého bylo obci nařízeno založit školu. První vyučování započato 16. září 1879 se 124 žáky.
Řádek 78:
V závěru roku 1898 bylo uloženo obci rozšíření školy na dvojtřídní. Stavba byla zahájena 7. srpna 1902, 4. ledna 1903 se i v nástavbě začalo vyučovat.
 
V roce 1919 ve škole rekordní počet žáků – 223. 1.11.1918 přísahalo moravské učitelstvo věrnost a poctivost československému lidu. Ve školním roce 1922/23 na dvoře přistavěna zimní tělocvična. V letech 1930/31 – se konal první školní výlet do [[Brno|Brna]], [[Křtiny (okres Blansko)|Křtin]] a [[Punkevní jeskyně|Punkevních jeskyní]] s propastí [[Macocha|Macochou]]. V srpnu 1931 zřízena školní kuchyně. Ve školním roce 1933/34 povoleno mimo římskokatolického náboženství povoleno ve škole vyučovat náboženství československé.
 
1945/46 – V tomto roce se poprvé odehrává oslava [[Říjnová revoluce|VŘSR]], jako důsledek poválečného politického uspořádání.
 
1955/56 – 16. 10.1955 obec a školu navštívil bývalý předseda vlády [[Zdeněk Fierlinger|Fierlinger]]. Jinak je ze zápisu zřejmé, že učitelstvo v té době je stále více tlačeno do spíše politické, než vzdělávací práce. A to i formou udání na “výše postavené” funkcionáře.
 
1968/69 – V budově školy zřízena Místní lidová knihovna.
Řádek 89:
 
== Raiffeisenova záložna ==
vznikla v roce 1893, jako třetí na Moravě (po [[Letovice|Letovicích]] a [[Blatnice pod Svatým Antonínkem|Blatnici pod sv. Antonínem]]) a první v dnešním okrese Uherské Hradiště. Byla založena jako Raiffeisenova záložna, později přejmenovaná na Spořitelní a záloženský spolek. Prvním starostou záložny byl Otto Svoboda až do roku 1909, kdy zemřel. ím činnosti záložny tato fungovala. Po Svobodově smrti se starostou stal Josef Bobčík do r. 1918, v letech 1918–1921 byl Martin Hulík, 1921–1945 Josef Uher a po roce 1945 Jan Bobčík.
Pro občany se úřadovalo vždy v neděli odpoledne v budově hostince. Roku 1919 byla přeložena do budovy hasičského sboru.
Záložna nakoupila postupně hospodářské stroje a za poplatek je půjčovala svým členům. Byly to stroje, které sloužily drobným zemědělcům: jetelový secí stroj, tři secí stroje obilní, pérový kultivátor, kroužkový válec na drcení hrud, stroj na čištění obilí k setí a mostní váha. Přebytek z poplatků za půjčování sloužil jako rezerva na opravy. Členům se opatřovala i umělá hnojiva, která se prostřednictvím ústředí v Brně objednávala za výhodnějších cen. Všechny stroje při svém založení byly převzaty místním JZD Slavkov.
Řádek 97:
== Válka ==
[[Soubor:Slavkov - pomnik 2.jpg|thumb|upright|Pomník padlým ve 2. světové válce]]
Místní odbor Národní jednoty z roku [[1913]] zanikl v roce [[1921]]. Spolek Domovina pochází z roku [[1923]]. Od počátku okupace zde pracovala aktivně ilegální protifašistická skupina. Vedoucí skupiny byl Jan Rožnovský. Členové šířili ilegální tisk a pořádali sbírky na pomoc rodinám zastřeleným. Skupina působila na jih od Uherského Brodu a můžeme v ní nalézt kořeny později vzniklé [[Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova|partyzánské skupiny Jan Žižka]]. Po vyzrazení se některým podařilo uprchnout do Prahy, kde spolupracovali ve vydávání [[Rudé právo|Rudého práva]]. Při raziích po atentátu na [[Reinhard Heydrich|Heydricha]] objevilo [[gestapo]] v [[Libeň|Libni]] tiskárnu Rudého práva. Odbojářům z Uherskobrodska, pracujícíchpracujícím v tiskárně, se však podařilo uprchnout. Úkryt pak nalezli v bunkru připraveného odbojovými pracovníky ve Slavkově. Zde se zdržovali až do jara [[1943]] kdy se rozešli. Po odhalení tiskárny v [[Korytná|Korytné]] se František Borýsek a Jan Gazdík ukrývali ve Slavkově. V roce [[1942]] postavila skupina ve slavkovském lese dva bunkry, pro lidi, kteří byli hledaní gestapem.
 
Obec byla osvobozena sovětským a rumunským vojskem 26. dubna [[1945]]. Osvoboditelům byl vybudován památník. Dále na domě č. 20 je umístěna pamětní deska Janu Rožnovskému, který se stal obětí okupace.
Řádek 107:
[[Soubor:Slavkov zvonice stara.jpg|thumb|upright|Stará zvonice (cca 1780–1927)]]
 
*=== Kaple Nejsvětější Trojice ===
Stojí u silnice směrem na Dolní Němčí. Obecní kronika nejstarší zmínku v souvislosti s kaplí uvádí k roku 1860 v souvislosti s reversem udržování od obce. P. Jan Huňka uvádí, že kaple byla postavena v r. 1729. Každoročně o svátku Nejsvětější Trojice se konal průvod od farního kostela v Horním Němčí.
 
*=== Zvonice ===
V 80. letech 18. století císař Josef II. vydal nařízení, že ve všech obcích, kde není kostel, musí být postaveny zvonice, sloužící k upozornění obyvatelstva na hrozící nebezpečí. Ve Slavkově byla tato zvonice zbudována – celá dřevěná, kryta šindelovou střechou, nad kterou byla umístěna menší otevřená věžička, v níž se nacházel zvon. Dne 21. 1. 1925 se výbor Lidové jednoty usnesl a 23.1.1925 postoupil obecní radě ve Slavkově návrh, aby byla stávající zvonice opravena, nebo nahrazena zvonicí novou. Obecní rada návrh schválila a v roce 1927 byla postavena nová s věžními hodinami. Zvonici, zvon a hodiny požehnal 29. června 1927 hornoněmčický farář P. Karel Komárek za účasti P. Jindřicha Koželuha, faráře z Dolního Němčí a P. Josefa Paly z Boršic.
Ve zvonici je umístěna socha Panny Marie. Tato socha byla pořízena v roce 1903 Bratrstvem živého růžence.
V průběhu 2. světové války došlo k poškození zvonu, avšak nový zvon byl instalován až v roce 1993, spolu s elektrickým zvoněním. Požehnal jej 30.6.1993 P. Bohumil Čuhel, farář z Dolního Němčí a administrátor pro Horní Němčí.
* kříže
** kříž na hřbitově – P. Huňka a jeho farní kronika hovoří o tom, že hřbitov se připomíná 1655. Roku 1884 byl rozšířen s tím, že zde byla uvažována výstavba kaple, která se neuskutečnila. Tento hřbitov byl žehnán teprve r. 1904. Dřevěný kříž byl nahrazen v r. 1909 pískovcovým s litou a pozlacenou figurou. V roce 1964 starý hřbitov zrušen, osud původního dřevěného a nového kamenného kříže neznámé. Na místě hřbitova založen park. Současný hřbitov založen v r. 1948, v jeho centru stojí kamenný kříž, do jehož podstavce byly dle pamětníků při stavbě uloženy soudobé mince.
** Bobčíkův kříž na křižovatce – založený 1793. Původně dřevěný kříž byl opatřen figurou na plechu malovanou, v r. 1908 nahrazen křížem kamenným.
** Ondrův kříž za Slavkovem směrem na Horní Němčí, původně dřevěný byl založen 1860. V roce 1945 nahrazen křížem kamenným.
** Uhrův kříž za bývalou školou, založen 1870. Zpočátku dřevěný. Obec se 19.7.1908 zavázala k udržování, a téhož roku postavila na místo dřevěného kříž kovový s kamenným podstavcem. Později byl i tento nahrazen novým, ve stylu klasického hřbitovního. Rovněž tento dřevěný kříž byl dle P. Jana Huňky opatřen plechovou figurou. Kříž z r. 1908 byl zdoben pozlacenými figurami Krista a sedmibolestné P. Marie.
* Pomník 2. světové války
 
=== Kříže ===
[[Soubor:Kaple sv. Zdislavy, Slavkov okr. Uherské Hradiště.JPG|náhled|vlevo|upright|Kaple sv. Zdislavy]]* Kaple sv. Zdislavy na hřbitově. Kapli 15.10.2000 požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
 
==== Kříž na hřbitově ====
** kříž na hřbitově – P. Huňka a jeho farní kronika hovoří o tom, že hřbitov se připomíná 1655. Roku 1884 byl rozšířen s tím, že zde byla uvažována výstavba kaple, která se neuskutečnila. Tento hřbitov byl žehnán teprve r. 1904. Dřevěný kříž byl nahrazen v r. 1909 pískovcovým s litou a pozlacenou figurou. V roce 1964 starý hřbitov zrušen, osud původního dřevěného a nového kamenného kříže neznámé. Na místě hřbitova založen park. Současný hřbitov založen v r. 1948, v jeho centru stojí kamenný kříž, do jehož podstavce byly dle pamětníků při stavbě uloženy soudobé mince.
 
==== Bobčíkův kříž ====
**Na Bobčíkůvkřižovatce křížsilnic naI/54 křižovatcea II/498, založený 1793. Původně dřevěný kříž byl opatřen figurou na plechu malovanou, v r. 1908 nahrazen křížem kamenným.
 
==== Ondrův kříž ====
**Nachází Ondrův křížse za Slavkovem směrem na Horní Němčí, původně dřevěný byl založen 1860. V roce 1945 nahrazen křížem kamenným.
 
==== Uhrův kříž ====
** Uhrův kříž zaZa bývalou školou, založen 1870. Zpočátku dřevěný. Obec se 19.7.1908 zavázala k udržování, a téhož roku postavila na místo dřevěného kříž kovový s kamenným podstavcem. Později byl i tento nahrazen novým, ve stylu klasického hřbitovního. Rovněž tento dřevěný kříž byl dle P. Jana Huňky opatřen plechovou figurou. Kříž z r. 1908 byl zdoben pozlacenými figurami Krista a sedmibolestné P. Marie.
 
*=== Pomník 2. světové války ===
Nachází se v parku v blízkosti "Domu pokojného stáří sv. Petra a Pavla." Původní pomník sestávající z kruhové plošiny o průměru zhruba 10 metrů a samotného pamětního sloupu byl na počátku 21. století upraven - pamětní sloup byl přemístěn stranou k domu č.176, dlážděná plošina rozebrána a nahrazena dětským hřištěm.
 
=== Kaple sv. Zdislavy ===
[[Soubor:Kaple sv. Zdislavy, Slavkov okr. Uherské Hradiště.JPG|náhled|vlevo|upright|Kaple sv. Zdislavy]]*Smuteční Kaplesíň a římskokatolická kaple zasvěcená [[Zdislava z Lemberka|sv. ZdislavyZdislavě z Lemberka]] se nachází na obecním hřbitově. Kapli 15.10.2000 požehnal olomoucký arcibiskup [[Jan Graubner]].
 
== Spolky ==
* [[Sokol (spolek)|TJ Sokol]]
* [[Sbor dobrovolných hasičů]]
Sbor dobrovolných hasičů byl ustanoven 5.4.1907 a stanovy schváleny místodržitelstvím v Brně 20.4.1907. Na počátku měl 44 členů. Výzbroj a vozová ruční stříkačka pořízeny 1909. V roce 1912 obec postavila první zbrojnici 8.9.1912 byla stříkačka posvěcena. Prostředky na svoji činnost získával sbor pořádáním tanečních zábav, divadelních představení, využíváno bylo i půjček. 1923 sbor zakoupil berlovou stříkačku. V roce 1926 se součástí hasičského sboru stala i Samaritská stráž, jakási obecní zdravotní služba. Byla hojně využívána, protože lékař byl až v Nivnici. Jen v roce 1928 ošetřeno 120 případů zranění, v roce 1934 již ve 317 případech. V roce 1930 byla pořízena nová, motorová stříkačka. Před válkou se sbor začíná orientovat na činnost civilní obrany. Jsou pořádána cvičení, přednášky branné výchovy a protiletecké obrany, v roce 1937 pořízeny plynové masky. Po válce se činnost obnovuje. V roce 1955, v roce 1957 a zejména 5. června 1961 hasiči (tehdy již požárníci) zasahují při povodni, která postihla obec. V roce 1957 dostali hasiči při příležitosti 50 let výročí své existence novou motorovou stříkačku, v roce 1970 valník Tatra 805. V roce 1976 byla hasičská zbrojnice přemístěna do objektu JZD a v prosince 1989 otevřena nová hasičská zbrojnice.