Kalifornská zlatá horečka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odstranění šablony značka: editace z Vizuálního editoru |
m narovnání odkazu - USA -> Spojené státy americké |
||
Řádek 3:
{{Citace elektronické monografie | titul = The Gold Rush of California: A Bibliography of Periodical Articles | vydavatel = California State University, Stanislaus| datum vydání = 2002| url = http://library.csustan.edu/bsantos/goldrush/GoldTOC.htm | datum přístupu = 2008-01-23}}</ref> Zpráva o objevu se brzy rozšířila, výsledkem bylo 300 000 mužů, žen a dětí, kteří přišli do [[Kalifornie]] ze zbytku [[Spojené státy americké|Spojených států]] a zahraničí. United States Geological Survey odhaduje, že během prvních pěti let zlaté horečky bylo vytěženo až 370 tun [[Zlato|zlata]]. Cena tohoto množství [[Zlato|zlata]] by dnes činila přibližně 16 miliard dolarů. Do dneška se na území Kalifornie podle odhadů vytěžilo okolo 3700 tun zlata.
První, ke kterým se zpráva o Zlaté Horečce dostala, byli obyvatelé [[Oregon|Oregonu]], [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] a [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. Tito lidé se také jako první začali hrnout do [[Kalifornie]], a to koncem roku [[1848]]. Z 300 tisíc jedinců, kteří do [[Kalifornie]] doputovali, dorazila přibližně polovina mořskou plavbou. Zbytek přišel z východu [[Spojené státy americké|USA]] Kalifornskou stezkou a stezkou vedoucí podél řeky Gily. Lidé hledající zlato, nejčastěji nazývaní "forty-niners" ("devětačtyřicátníci", podle roku 1849, kdy se odehrála hlavní vlna zlaté horečky), se na svých cestách často potýkali s nedostatkem jídla a jiného majetku. Zatímco většina nově příchozích byla Amerického původu, horečka do [[Kalifornie]] přitáhla desetitisíce lidí z [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], [[Evropa|Evropy]], [[Austrálie]] či [[Čína|Číny]].
Zpočátku bylo zlata tolik, že se hrudky daly sbírat přímo ze země. Později se zlato začalo získávat i z řek a potoků, pomocí jednoduchých technik, jako např. [[Rýžování zlata|rýžování]]. Časem se vyvinuly další, sofistikovanější a technicky náročnější metody. Postupně se tak techniky stávaly dražšími a proto se zvýšil počet velkých firem v poměru k individuálním zlatokopům. Postupně se vytěžilo zlato v hodnotě desítek miliard dnešních [[Dolar|dolarů]], z čehož pochopitelně měli někteří lidé veliké zisky. Velká část zlatokopů se však musela vrátit domu bez jakýchkoli výrazných výdělků.
Řádek 9:
Důsledky zlaté horečky byly velmi výrazné. [[San Francisco]] se během let [[1846]] - [[1852]] přeměnilo z malé osady, kde žilo přibližně 200 obyvatel, na město s okolo 3600 obyvateli. Po celé [[Kalifornie|Kalifornii]] se stavěly města, školy a kostely. V roce [[1849]] byla schválena státní [[ústava]], byl vybrán [[Guvernér|guvernér]] a [[zákonodárný sbor]] a Kalifornie se roku 1850, v rámci Kompromisu roku 1850, oficiálně stala státem.
Postupně se vyvinuly nové způsoby přepravy. Součástí běžné dopravy se staly [[Parník|parníky]] a skrz [[Spojené státy americké|USA]] byla vybudována [[železnice]] propojující [[Kalifornie|Kalifornii]] se západem. Noví osadníci ve státě výrazně rozvinuli zemědělství a farmaření. Na počátku zlaté horečky neexistovaly žádné zákony ohledně přivlastňování nemovitostí a tak zde platilo pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele".
Zlatá horečka měla však i své stinné stránky. Způsobila útoky proti [[Indiáni|indiánům]] žijících na území [[Kalifornie]]. Ti byli násilně vyháněni ze svých pozemků. Odhaduje se, že během let [[1848]] - [[1868]] zemřelo okolo 100 000 indiánů, z nichž bylo přibližně 4 500 zavražděno. Kopání zlata také vedlo k poškození životního prostředí v okolí řek a jezer.
| |||