Přízřenice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
počet obyvatel |
m narovnání odkazu - Půda (pedologie) -> Půda |
||
Řádek 31:
== Charakteristika čtvrtě ==
Podobně jako v případě sousedních [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpic]] se i zástavba Přízřenic skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západně položená obchodně průmyslová zóna rozkládající se po obou stranách Vídeňské ulice, jíž zde prochází trasa víceproudové silnice [[E461]], v jejímž středu se nachází trasa [[Tramvajová doprava v Brně|tramvajové]] linky číslo 2. Západně od Vídeňské ulice se zde na severozápadě přízřenického katastru rozkládá řada zahradních [[pozemek|pozemků]] navazujících na obdobné pozemky v sousedních Dolních Heršpicích. Druhou částí jsou východně položené původní Přízřenice, které si dosud zachovávají původní [[vesnice|vesnický]] charakter a patří mezi nejzachovalejší vesnické celky na území moderního Brna. Mezi oběma částmi, ale i na jihozápadě a východě katastru Přízřenic se nacházejí rozsáhlé plochy orné [[Půda
=== Popis původních Přízřenic ===
Řádek 42:
Přízřenice byly patrně jedním z původních statků [[katedrála svatého Petra a Pavla|svatopetrského kostela]], jimž je daroval zeměpán. Ve 13. století tvořily spolu s [[Dolní a Horní Cejl|Dolním a Horním Cejlem]] statek a [[prebenda|prebendu]] v držení [[probošt]]a svatopetopetrského kostela a byly jako součást [[kapitula|kapitulního]] [[panství]]. Roku [[1454]] udělil probošt [[Tas z Boskovic]] zdejším poddaným řadu svobod a milostí. Roku [[1581]] dovolil probošt Ekart ze Schwobenu obyvatelům Přízřenic šenk vlastního vína a naopak zakázal dovoz cizího vína, pokud měli sousedé vlastní. Zároveň svolil k tomu, aby poddaní využívali zahrady, [[lícha|líchy]], pastviny a louky.
Roku [[1645]] byly Přízřenice během [[Švédové|švédského]] obléháni Brna vyloupeny a vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku [[1666]] zachvátil ves požár, který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné [[
Když bylo roku [[1777]] zřízeno [[brněnské biskupství]], stal se z Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod svrchovaností [[biskup]]a, nicméně i nadále podléhaly kapitulní [[jurisdikce|jurisdikci]]. Roku [[1820]] prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému osamostatní však došlo až roku [[1843]]. Přízřenice byly do poloviny [[19. století]] spravovány [[rychtář]]em a [[konšelé|konšely]], poté se z nich stala moderní obec s [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelstvem]] a [[starosta|starostou]].
|