Verze z 14. 1. 2016, 03:07 editovat Vaclav.Makes (diskuse \| příspěvky) 6 623 editací doplnění tagu a sekce <references /> ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 1. 2016, 19:42 editovat zrušit editaci Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 711 editací zpřesnění formulaci, historie a wikifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Zlatník''' je řemeslník, který ručně zhotovuje zlaté [[šperk]]y, [[klenoty]] nebo jiné předměty z drahých kovů. == Historie == '''Zlatnictví''' patří mezi velmi stará řemesla, známá od pravěku. Zlatníci pracovali již na keltských [[oppidum\|oppidech]], ve starověkém [[Egypt]]ě či vve velkých orientálních říších, jakými byla [[Mezopotámie]], [[Persie]] nebo [[Čína]]. Dále vynikli zlatníci v antickém [[Řecko\|Řecku]] a [[Etruskové\|Etrurii]] a [[Řím]]ě, kde se tepání a cizelování nazývalo [[toreutika]]. Od středověku do poloviny 19.století se evropští zlatníci ve městech sdružovali do profesních spolků, zvaných [[cech]]y, které měly ~~funkce~~funkci zkušební komise a jmenování mistrů, kontroly kvality zlatnické práce, ryzosti kovů, často i sociálního zabezpečení rodin svých členů. Nejstarší zlatnické cechy vznikaly ve 12.-13.století v Itálii a, ve Francii a v Anglii. '''České země''' Prvním jménem známým zlatníkem v Čechách byl [[Kojata]] (''Koiata aurifex''), který kolem roku 1053 patřil mezi služebníky kolegiátní kapituly ve [[Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]]<ref>Codex diplomaticus et ~~epoistolaris~~epistolaris regni Bohemiae I., ed. Gustav Friedrich, Pragae 1907, s. 361</ref>. První bratrstvo zlatníků bylo založeno roku [[1324]] na Starém Městě pražském, a brzy byl jeho statut změněn na cech. Jeho působnost ~~určily~~od počátku určovaly psané předpisy., které se staly vzoremi pro cech zlatníků [[\|Vídeň\|vídeňských]]. Během 15.-16. století vznikaly v českých zemích další zlatnické cechy, ~~například~~nejprve v ~~Chebu~~[[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], [[Cheb]]u, Plzni, Českých Budějovicích, Mostě, a dále v Jihlavě, Brně, [[Olomouc]]i nebo ~~Olomouci~~v Opavě. Všeobecně byly cechy zrušeny pod nátlakem svobodného podnikání va průmyslu kolem roku 1850 a nahrazeny dobrovolnými sdruženími, zvanými Grémia. == Techniky == Zlatnictví používá mnoha ~~různých~~výrobních a výzdobných technik. Ve větších dílnách (provozech), kde se zlatníci specializují, se rozlišovaly nebo dosud rozlišují: * '''''zlatolitci''''', kteří zlato taví a legují je s mědí či s dalšími příměsemi. * '''''montéři''''', kteří zhotovují šperky, * '''''zasazovači''''' čili ''faséři'', kteří zasazují drahé kameny, * '''''rytci''''' čili '''''gravéři''''', kteří se dělí podle toho, zda používají ruční nástroje nebo mechanické stroje * '''''leštiči''''' Řádek 18 ⟶ 20: Šperkaři-montéři se podle typu a druhu zhotovovaných šperků mohou ještě dále specializovat na: * '''''[[prsten\|prstenáře]]''''', * '''''klenotníky''''', kteří vyrábějí klenoty, šperky s ~~brilianty a~~ drahými kameny * '''''granátníky''''', vyrábějící šperky s granáty, * '''''řetězáře''''', kteří se specializují na ozdobné řetězy a [[Řetízek (ozdoba)\|řetízky]], Řádek 32 ⟶ 34: Zlatnickým materiálem je nejčastěji [[zlato]] různé ryzosti dané různým legováním. Ryzí zlato je velmi měkké, proto ve šperkařství obvykle leguje [[měď\|mědí]] ("červené zlato") a [[stříbro\|stříbrem]] ("žluté nebo zelené zlato"). Vzácněji se užívají slitiny zlata a [[platina\|platiny]], [[nikl]]u a dalších ("bílé zlato"). Historicky běžné ryzosti zlata jsou dukátové zlato 986/1000, 900/1000 a 750/1000 (18 karátů). Nejužívanější ryzost zlata je 585/1000 čili 14 [[Karát (ryzost)\|karátů]], což je poslední přípustná ryzost, která ještě podléhá puncovní povinnosti. Slitiny s nižším podílem zlata se již nesmí nazývát zlato. Ryzosti 250 (6 karátů) a 333 (8 karátů) nejsou drahým kovem, v Čechách se někdy označovaly jako ''granátové'' nebo ''nové zlato''. Ryzost je úředně schvalovaný údaj, který kontroluje a potvrzuje Puncovní úřad příslušného kraje. Každý nový zlatý výrobek musí být opatřen úředním puncem. Pro historické šperky, na nichž by vyražení puncovní značky mohlo způsobit poškození konstrukce či výzdoby, Puncovní úřad vydává písemný certifikát o ryzosti, na němž musí být vyznačena hmotnost zkoušeného ~~předmětů~~předmětu s přesností na desetiny gramu, označení výrobku a zadavatele certifikátu. Protože zlatník pracuje s velmi drahým materiálem, musí se pečlivě starat, aby nic nespadlo na zem, shromažďovat piliny a odřezky, které se jednou za čas roztaví, vyzkoušejí na ryzost a ve větších provozovnách je dělník musí přesně na váhu odevzdat. Povolená ztráta činí jen několik procent. Řádek 44 ⟶ 46: [[Soubor: Flachanke mit kugelpunzen.jpg\|thumb\|left\| Zápustka s kulovými čakany ]] Kromě toho užívá zlatník ~~různé~~různě tvarované kovadlinky a ~~kladívko~~cizelérská kladívka, která se vyznačují různými tvary a průřezy mlátku, kadluby pro tepání trojrozměrných předmětů, trny na ~~zkulacování~~zakulacování prstenů (''ringrýgl''), různé čakany (''punzn'') na vytloukání tvarů z plechu a odpovídající tvarové zápustky (''anka''). Jednodušší tvary se vytloukají na olověném špalíku, pro složitější tvarování se plech nalepí na prkénko s vrstvou ševcovské smoly. Z větších strojů používá ruční válcovací stolici (''valcna'') na plech a na ~~drát,~~dráty. Důležitá vždy bývala stavba tavicí ~~pec~~pece s odtahem spalin do komína, kleště, dmychadla a pohrabáče. Do výhně se vkládají speciální keramické nádobky na slévání kovů, malé testovací misky z bílé hlíny zvané ''kapelky'', vysoké a často trojboké ''tyglíky'' bývaly pálené z režné hlíny s příměsí tuhy. Dále se užívá ruční lis. Na přípravu tvarovaných drátků a trubiček se užívají ruční provláčky (''cíhajzn''), případně protahovací stolice, zvaná ''protahovačka'', jejímž základem je deska s otvory různých tlouštěk a profilů. '''''Zasazovač''''' pracuje hlavně s různě tvarovanými [[rydlo\|rydly]] (''štychl'') a ručními tlačidly (''drukr''). Dílo drží v dřevěné svěrce nebo si je připevňuje pryskyřičným tmelem na dřevěný držák (''kitštok''). Kameny si podává tyčinkou s voskem (''vaksštift'') a dílo zaprašuje plavuňovým práškem, aby se nelesklo. '''''Rytec''''' má jiná rydla pro rytí na ploše a používá ryteckou kouli, aby si práci mohl libovolně naklonit, případně kulový svěrák na prsteny. Řádek 82 ⟶ 84: == Slavní historičtí zlatníci v Čechách == * [[Kojata (zlatník)]] - nejstarší český jménem doložený zlatník, pracoval kolem roku 1053 * [[Prowod z Michle]] a [[Janis uz Michle]]– zlatníci ~~Vyšhradské~~Vyšehradské kapituly ve 12.století * [[Hanuš z Kolína]] - dvorní zlatník císaře Karla IV. * [[Mikuláš Müller]] - dvorní zlatník císaře Rudolfa II.

Zlatník: Porovnání verzí