Otto Wagner (voják): Porovnání verzí

Po návratu do Británie absolvoval mezi dubnem a srpnem 1944 několik speciálních kursů sabotáže a boje v týlu nepřítele, ale k jeho vysazení do akce nedošlo. Od poloviny listopadu až do konce roku 1944 byl zástupcem velitele náhradního a výcvikového tělesa Cizinecké legie v [[ColomiersCoulommiers (Seine-et-Marne)|Coulommiers]], a 1. ledna 1945 se stal velitelem [[pluk]]u [[Forces françaises de l'intérieur]] „Foch“. V jeho čele se zúčastnil útoku na [[Royan]] a [[Obléhání La Rochelle (1944-1945)|obléhání]] [[La Rochelle]], které trvalo až do [[Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa|konce války v Evropě]]. Válku ukončil v hodnosti [[Podplukovník|''lieutenant-colonel'']] francouzské armády a byl jedním z pouhých čtyř Čechoslováků kterým byl udělen [[Ordre de la Libération]].<ref name=vojOs />

Po návratu do vlasti v červenci 1945 nastoupil opět službu v Československé armádě v níž byl 1. srpna 1945 povýšen do hodnosti podplukovníka, a 1. září byl jmenován zatímním velitelem 20. pěšího pluku dislokovaného nejprve v [[Michalovce|Michalovcích]] a posléze v [[Prešov]]ě. Mezi dubnem a srpnem 1946 se jako velitel skupiny „Otto“, která byla podřízena velitelství „Zlato“, zúčastnil bojů s [[OrganizaceUkrajinská ukrajinskýchpovstalecká nacionalistůarmáda|Banderovci]] v [[Karpaty|Karpatech]] a 1. října 1946 byl povýšen na [[plukovník]]a.<ref name=vojOs />