Úzkostná porucha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stylistické úpravy, wikifikace
Řádek 1:
'''Úzkostné poruchy''' se řadí k [[Neuróza|neurotickým poruchám]]. Zahrnují [[fobie]] a několik forem nadměrné [[úzkost]]i a strachu[[strach]]u, které nastupují náhle a brání vykonávání běžných denních činností. Úzkostné [[Duševní porucha|poruchy]] jsou často vysilujícími chronickými poruchami a vyskytují se buď od raného věku, nebo je náhle spustí určitá událost. Nastupují a zhoršují se v období [[stres]]u.
Úzkostné poruchy jsou často vysilujícími chronickými poruchami a vyskytují se buď od raného věku nebo je náhle spustí určitá událost. Nastupují nebo se zhoršují v období [[stres]]u.
 
Protože jde o neurotické poruchy, není u úzkostných poruch narušeno vnímání [[Skutečnost|reality]] (na rozdíl od [[Psychóza|psychotických poruch]], jako je např. [[schizofrenie]]) a chování neporušuje sociální [[Norma|normy]]. Člověk postižený touto poruchou si uvědomuje nesmyslnost svých pocitů[[pocit]]ů. Přesto však není schopen jim čelit a ovládat je. V [[Důsledek|důsledku]] této poruchy může dojít k ovlivnění každodenního života, u těžších případů i ke zhoršení pracovního a společenského uplatnění, někdy i k [[Sociální izolace|sociální izolaci]].
 
V důsledku této poruchy může dojít k ovlivnění každodenního života, u těžších případů i ke zhoršení pracovního a společenského uplatnění, někdy i k sociální izolaci.
Úzkostné poruchy jsou poměrně rozšířené. Během života jimi trpí v nějaké formě více než 15 % [[populace]]. Původ mají buď v [[dětství]], nebo vznikají následkem nějaké události (např.jedná [[reakcese o reakci na závažný stres]], kupř. po nehodě nebo přírodní katastrofě). Důležitou roli může sehrát také [[dědičnost]]. Úzkostné poruchy mají často chronický průběh (trvání delší než 3tři měsíce).
 
== Typy ==
Řádek 16 ⟶ 15:
 
== Diagnostická kritéria ==
Podmínky, které [[pacient]] pro stanovení [[Diagnóza (medicína)|diagnózy]] některé z úzkostných poruch musí splnit, jsou mnohdy společné pro více úzkostných poruch a často se jejich význam [[Podmínka|podmiňuje]] jejich ovlivněním každodenního života pacienta. Jedná se např. o úzkost trvající určitou dobu<!-- , tělesné příznaky --> nebo vyhýbavé chování. Přesnou diagnózu je potřeba stanovit na základě dalších, specifických [[Kritérium|kritérií]].
Diagnostická kritéria jsou podmínky, které musí pacient splnit, aby lékař mohl stanovit [[diagnóza|diagnózu]] určité poruchy. Některá tato kritéria jsou společná pro více úzkostných poruch. Například [[úzkost]] trvající po určitou dobu, tělesné příznaky, vyhýbavé chování atd. Podmínkou bývá také ovlivnění každodenního života těmito příznaky. Nicméně každá porucha má také specifická kritéria podle kterých lze stanovit přesnou diagnózu.
 
== Míra rozšíření ==
MíraCeloživotní míra rozšíření (nebolicizím slovem [[prevalence]]) určuje, jakou část populace porucha postihuje. Celoživotní prevalence se v závislosti na konkrétním typu poruchy pohybuje mezi 1,5 % a 16 % populace. DálePokud sejde rozlišujeo [[výskyt]] v závislosti na pohlaví., Některéněkteré poruchy postihují více [[Žena|ženy]], některé více muže[[muž]]e a některé postihují obě pohlaví ve stejné míře.
 
== Léčba ==
K [[Léčba|léčbě]] úzkostných poruch se používají zpravidla [[benzodiazepinybenzodiazepin]]y a [[Antidepresivum|antidepresiva]], a to (ze všech hlavních skupin (tj. SSRI, TCA a IMAO).
 
Většinu zúzkostných nichporuch lze léčit takérovněž [[behaviorálníBehaviorální terapie|behaviorální terapií]], např. Například [[kognitivněKognitivně behaviorální terapie|kognitivně behaviorální terapií]], a to (s použitím léčiv neboi bez jejich použití), nebo [[transformačníTransformační systemická terapie|transformační systemickou terapií]]. Nejen u fobií, ale i u ostatních úzkostných poruch se využívá [[technika]] postupného vystavování obávaným situacím (začíná se odsituacemi situacípůsobícími působícínejmenší nejnižší [[úzkost]]). Tato technika je založena na faktu, že úzkost nemůže růst do nekonečnadonekonečna a po určité době začne klesat.
K léčbě úzkostných poruch se používají zpravidla [[benzodiazepiny]] a [[antidepresiva]] (ze všech hlavních skupin tj. SSRI, TCA a IMAO)
 
Většinu z nich lze léčit také [[behaviorální terapie|behaviorální terapií]]. Například [[kognitivně behaviorální terapie|kognitivně behaviorální terapií]] (s použitím léčiv nebo bez jejich použití) nebo [[transformační systemická terapie|transformační systemickou terapií]]. Nejen u fobií, ale i u ostatních úzkostných poruch se využívá technika postupného vystavování obávaným situacím (začíná se od situací působící nejnižší [[úzkost]]). Tato technika je založena na faktu, že úzkost nemůže růst do nekonečna a po určité době začne klesat.
 
== Externí odkazy ==
* http://www.uzkost.cz/index.htm
* http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2005011901
 
{{Pahýl}}