Páni ze Švamberka: Porovnání verzí

| znak velikost = 100px180px

| mateřská dynastie = [[]]

'''Páni ze Švamberka''', ''z  Sswamberka'', ''z  Sswamberka a z  Krasikowa'' (něm. ''Herren von Schwanberg'', též ''Schwamberg'') byli starý český rod pocházející ze západních Čech. Prvním genealogicky doloženým předkem tohoto panského rodu je [[Ratmír ze Skviřína]], o němž je nejstarší zmínka z  roku [[1223]], kdy je uveden ve svědečné řadě v  listině biskupa [[Peregrinus|Peregrina]]. [[Predikát (titul)Přídomek|Predikát]] používal podle obce nedaleko [[Bor u(okres TachovaTachov)|Boru]] a podle [[Bor (zámek)|hradu Boru]] a ze [[Švamberk]]a se začali psát až jeho potomci. Od [[13. století]] patřili Švamberkové k  významným západočeským rodům a od druhé poloviny 14. století patřili mezi přední představitele českého panstva.

[[File:Zlatník Herzig van Bein velká peče't Jana Jiřího ze Švamberka, 1614.jpg|left|thumb|100px180px|švamberská pečeť 1614]]

Listinou z &nbsp;roku [[1484]], která byla dohodou o &nbsp;vzájemném nástupnictví v &nbsp;případě vymření jednoho z dvou&nbsp;obou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]] rožmberský majetek. Na chvílikrátký čas se tak stali jedním z &nbsp;nejbohatších rodů v&nbsp;[[České českémkrálovství|Českém království]]. [[Jan Jiří ze Švamberka]] začal v &nbsp;důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb – polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské červené růže ve stříbrném poli.<ref>Tomáš Kleisner a Zuzana Holečková, Mince a medaile posledních Rožmberků, Praha 2006, s. 62-66. [http://www.academia.edu/418583/Coins_and_Medals_of_the_Last_Rosenbergs Dostupné online.]</ref> Švamberkové se zúčastnili [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] a díky tomu došlo ke [[konfiskace|konfiskaci]] jejich majetků, byli donuceni k &nbsp;[[emigrace|emigraci]] a v &nbsp;roce [[1664]] [[Adam ze Švamberka|Adamem ze Švamberka]] v &nbsp;mužské linii vymírají. V &nbsp;roce [[1665]] se díky sňatkové politice s &nbsp;dědičkami stal švamberský erb součástí erbu [[Paarové|Paarů]].

* [[Ratmír ze Skviřína]] – pravděpodobně založil v roce 1238 [[Řád menších bratří konventuálů|minoritský]] klášter ve [[Stříbro (okres Tachov)| Stříbře]] a hrad [[Švamberk|Krasíkov]], v r.roku 1257 poprvé použil pečeť s &nbsp;erbem labutě na listině týkající se ochrany kláštera [[Pons Bohemicus]]. Zúčastnil se tažení [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] proti [[Béla IV.|Bélovi IV.]] v &nbsp;roce 1260.

* [[Bohuslav I. z Boru]] – zastával za [[Václav II.|Václava II.]] úřad plzeňského [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomořího]]ho, byl svědkem mnoha významných listin a v &nbsp;roce 1310 byl členem dvanáctičlenného poselstva k &nbsp;římskému králi [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichovi VII.]] ve věci případného sňatku králova syna [[Jan Lucemburský|Jana]] a poslední dospělé volné [[Přemyslovci|Přemyslovny]] [[Eliška Přemyslovna|Elišky]].

* [[Bohuslav ze Švamberka]] - za panování krále [[Václav IV.|Václava IV.]] zastával úřad nejvyššího komořího a nejvyššího sudího. Později se přidal na stranu [[Husitství|husitů]] a po smrti [[Jan Žižka|Jana Žižky]] se stal jedním z &nbsp;vůdců povstání. Zemřel v &nbsp;roce 1425 na následky zranění obličeje utrpěného při obléhání Prahy, jeho ostatky pak byly přeneseny do [[Moravský Krumlov|Moravského Krumlova]].